Čína chce přimět Západ, aby se „napojil na zelené technologie“, které Peking ovládá
Čínský komunistický režim vytyčil strategii, jak do roku 2049 převzít pozici dominantní světové mocnosti po Spojených státech. Spojené státy mezitím snižují svou národní bezpečnost tím, že se dobrovolně stávají závislejšími na „zelené energii“, které Čína dominuje, tvrdí analytici.
„Čína využívá klima k rozvrácení Spojených států,“ uvedl Steve Malloy, vedoucí právní poradce v Energy and Environment Legal Institute, v nedávném rozhovoru v pořadu American Thought Leaders stanice Epoch TV.
„Čína přiměla Spojené státy a západní Evropu a vlastně všechny vyspělé země, aby si oblíbily zelené technologie,“ uvedl Malloy. Jádrem této alternativní energie jsou technologie zahrnující větrné turbíny, solární panely a elektromobily, které jsou závislé na určitých kritických surovinách, jako je grafit a prvky vzácných zemin. U mnoha z těchto materiálů je Čína – hlavní protivník Spojených států a potažmo i Evropy – hlavním světovým dodavatelem a zpracovatelem.
„Myslím, že jejich strategií je dostat západní svět do technologické závislosti na Číně,“ řekl v pořadu Malloy. „Je to lítý souboj.“
Čínský monopol
Malloy uvedl příklad vzácných zemin, skupiny 17 prvků, na které má Čína téměř celosvětový monopol.
„A všechny tyto vzácné zeminy se používají ve větrných a solárních technologiích, v elektrických vozidlech a také v našich mobilních telefonech a počítačích,“ dodal Malloy. „Na Číně je v tomto ohledu skutečně závislý celý svět.“
Minerály, které spadají pod toto označení, ve skutečnosti nejsou tak vzácné. Geologická služba Spojených států (USGS) ve skutečnosti popsala vzácné zeminy jako „relativně hojné“.
„Jde jen o to, že jsou [v půdě] přítomny ve velmi nízkých koncentracích. Takže je třeba je vytěžit,“ vysvětluje Malloy.
Důvodem, proč Západ přestal těžit vzácné zeminy, je podle Malloye tlak na životní prostředí, protože takové postupy jsou notoricky známé jako znečišťující. „Ale v Číně můžete těžit povrchově. Nemají tam žádné ekologické předpisy,“ konstatuje. „Takže Čína se k tomu přihlásila dobrovolně.“
Podle údajů USGS se nyní Čína podílí na celosvětové těžbě vzácných zemin 70 procenty. Podle studie poradenské společnosti Adamas Intelligence z roku 2019 se Čína v té době podílela 85 procenty na celosvětové schopnosti přeměnit tyto vytěžené nerosty do podoby využitelné pro výrobce.
Spojené státy dovážejí většinu vzácných zemin z Číny, i když v posledních letech se tato závislost snížila. V letech 2018 až 2021 se Čína podílela na dovozu vzácných zemin do Spojených států 74 procenty, což je pokles oproti 80 procentům v letech 2014 až 2017, vyplývá z údajů USGS.
Čínský režim přišel s myšlenkou přerušit dodávky těchto materiálů, které jsou pro americkou ekonomiku klíčové. V roce 2019, uprostřed vrcholící americko-čínské obchodní války, pohrozila mocná čínská státní plánovací agentura omezením prodeje vzácných zemin do Spojených států poté, co prezident Donald Trump zařadil na černou listinu čínský telekomunikační gigant Huawei s úzkými vazbami na armádu čínského režimu.
Nebylo to poprvé, kdy režim využil svého monopolu na kritické kovy k získání vlivu. V roce 2010 čínští komunisté dočasně zablokovaly vývoz vzácných zemin do Japonska, když se po zatčení čínského kapitána vystupňovalo napětí mezi oběma asijskými mocnostmi kvůli sporným ostrovům.
Rostoucí závislost USA
Malloy vyjádřil znepokojení nad snahou Bidenovy administrativy o přechod země na energetické zdroje, které Čína ovládá.
Prezident Joe Biden představil federální pravidla, jejichž cílem je ukončit nákup vozidel na plynový pohon do roku 2035. Kalifornie zakazuje lehká auta na plyn, zatímco další státy se tímto směrem začaly také ubírat.
„Je nesmírně frustrující vidět naše politiky s těmito větrnými, solárními a elektrickými mandáty,“ prohlásil Malloy. „Odkud se vezmou elektromobily? Jak je budeme vyrábět, když nemáme dobré vztahy s Čínou?“
Riziko spoléhání se na komunistický režim, pokud jde o tyto klíčové prvky, se opět dostalo do centra pozornosti, když Peking oznámil kontrolu vývozu grafitu, který je nezbytný pro pohon elektronických vozidel.
Čína kontroluje více než 65 procent světových dodávek grafitu. Omezení zakáže čínským vývozcům od 1. prosince dodávat přírodní a umělý grafit a výrobky z něj, pokud společnosti nezískají licence. Nařízení režimu přišlo jen tři dny poté, co Washington představil nová omezení vývozu polovodičů do Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu uvedlo, že jeho příkaz má „chránit národní bezpečnost a zájmy“, ale američtí zákonodárci označili toto omezení za nejnovější důkaz zbrojení Komunistické strany Číny (KS Číny) na obchod přes škrty v dodavatelském řetězci.
„Čína je jediným výrobcem rafinovaného grafitu, který se používá v každé baterii pro elektromobily,“ poznamenal Malloy. „Takže kdyby Čína právě teď přestala vyvážet rafinovaný grafit, žádné baterie pro elektromobily by se nevyráběly.“
Zatímco některé zainteresované společnosti a vlády západních zemí se snaží dostat na trh s grafitem, Malloy naznačil, že vybudování odvětví, v němž má Čína již desítky let náskok, trvá roky.
Způsob, jakým KS Číny přistupuje ke světu, je „zcela odlišný“ od přístupu Západu, uvedl Malloy a tvrdí, že se zdá, že na Capital Hillu příliš mnoho lidí strategii režimu nerozumí, zejména v oblasti zelených technologií.
„Zapřísáhlým cílem Číny je stát se do roku 2049 osamělou světovou supervelmocí“, zatímco Spojené státy urychlují přechod země na zelené energetické technologie a usilují o dosažení „uhlíkové neutrality“ do roku 2050, uvedl Malloy. „Vlastně se ubíráme stejným směrem“ jako komunistická Čína.
„Máme tam venku geopolitického soupeře, ne-li smrtelného nepřítele, který se jmenuje Čína,“ zdůraznil Malloy. „Stáváme se na nich ekonomicky závislejšími.“
„Čína nás bude brzy vlastnit, pokud už nás nevlastní. A my se staneme bezmocnými.“
Článek původně vyšel na stránkách newyorské redakce Epoch Times. Článek byl redakčně upraven.
