ČTK

16. 3. 2024

Zemědělci budou moci osít neprodukční plochy jetelem či vojtěškou. Snížit by se jim měla také administrativa, žadatelé o platby budou předkládat méně dokladů a zautomatizují se kontroly. Návrh ministra Marka Výborného (KDU-ČSL) přijala vláda na dnešním zasedání v Jablonci nad Nisou. Změnit se podle ministerstva mají také podmínky poskytování dotací, aby byly srozumitelnější.

„Schválili jsme, i na základě evropské dohody, že bude možné zasít víc půdy, ladem ji nezůstane ležet tolik. Logicky tím odpadají i kontroly,“ řekl Výborný po jednání kabinetu. Jde podle něj o třetí jednání vlády za sebou, na kterém ministři měnili podmínky pro hospodaření zemědělců.

Vláda dnes upravila podmínky pro přímé platby a schválila snížení rozlohy neprodukčních ploch o tři procenta na pět procent. Pro zemědělce to znamená, že ornou půdu, kterou měli původně vyhradit na neprodukční plochy, budou moct osít plodinami, na něž se váže dusík, například jetelem nebo vojtěškou. Mohou jim posloužit jako krmivo nebo k hnojení a zároveň to pomůže vytvářet biologickou diverzitu. Na přímých platbách mají zemědělci letos dostat podporu 20 miliard korun.

Původně museli zemědělci nechat ladem osm procent plochy, což bylo jednou z podmínek, aby měli nárok na vyplacení základní přímé platby ze společné zemědělské politiky (SZP). Evropská komise kvůli stížnostem zemědělcům ale částečně ustoupila a rozhodla, že udělí výjimku. Vláda dnes tuto výjimku pro přímé platby schválila.

Dále vláda schválila nařízení související se snižováním administrativní zátěže. Podmínku zapojení žadatele o platbu na dojnice nově splňuje například ekologický chov, kontrola mléčné užitkovosti a další režimy garantující kvalitu produkce mléka. Žadatele nezatíží předkládání dodatečných dokladů, protože kontrola bude automatická, na základě údajů z registrů. Upraví se i podmínky pro poskytování dotací, aby byly srozumitelnější a vůči žadatelům vstřícnější.Tiskový odbor ministerstva zemědělství na dotaz ČTK uvedl, že nařízení by mělo platit od 1. dubna.

Související články

Přečtěte si také

Ústavní soud rozhodl o paragrafu „Neoprávněná činnost pro cizí moc“

Ústavní soud dnes vydal rozhodnutí ve věci nového paragrafu trestního zákona trestajícího „činnost pro cizí moc“. Proti znění paragrafu a způsobu jeho schvalování v Parlamentu se ohradilo 24 senátorů.

Kam dál povede cesta bývalého premiéra Petra Fialy? Na Hrad nemíří, ale spouští nový projekt

Petr Fiala sdělil, že ke kandidatuře do Senátu či na prezidentský post výzvy dostával, nicméně, má jiné plány, které už začal realizovat.

Výstavbu větrníků v Česku brzdí nastavení systému, říkají zástupci větrné energie (rozhovor)

Jsou větrné elektrárny životaschopné i bez dotací? Jaký bude vývoj po chystaných změnách v akceleračních zónách? Jak mohou investoři získat důvěru místních? To vše v našem rozhovoru s experty z oboru.

Evropský parlament podpořil půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur

Europoslanci dnes při plenárním zasedání podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu Kč).

Francie vyšetřuje diplomata kvůli vazbám na Epsteina, vláda hledá možné oběti

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dnes vyjádřil zděšení a pobouření nad informacemi spojujícími francouzského diplomata Fabrice Aidana s kauzou zesnulého amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.

Lavrov pohrozil reakcí Moskvy na vojenskou přítomnost Evropy v Grónsku

Evropské státy vyslaly své jednotky do Grónska poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil záměr toto poloautonomní území Dánského království získat.

Americký FDA odmítl posoudit žádost Moderny o schválení vakcíny proti chřipce, studie je podle úřadu neadekvátní

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce.

Sopka Laki na Islandu. (jackmac34 / Pixabay)
Extrémní zima roku 1784: Výbuch sopky Laki

V roce 1783 došlo k tak mohutné sopečné erupci, že se severní polokoule ochladila o téměř jeden a půl stupně Celsia.

Stres, nervový systém a budoucnost společnosti

Chronický stres a dysregulace nervového systému ovlivňují zdraví, rozhodování i stabilitu společnosti. Proč se mentální hygiena stává klíčovou prevencí.