Komentář
Podle studie z roku 2016 zabijí velká solární zařízení ročně 10 ptáků na jeden megawatt (MW) instalovaného výkonu. Nejčastěji ptáci umírají po nárazu do konstrukce fotovoltaického zařízení.
Studie brala v potaz pouze americké solární elektrárny s výkonem nad jeden MW. Kromě nárazů může být příčinou úmrtí i popálení opeřence při vystavení koncentrovanému slunečnímu záření, byť tady jde o nečastý fenomén, neboť k němu dochází pouze v zařízeních využívajících technologie solárních věží. V Evropě se s touto technologií teprve začíná experimentovat a ani jinde na světě není příliš rozšířena.
Úmrtnost závisí především na lokalitě. Pokud stojí solární zařízení v blízkosti přirozených útočišť ptactva nebo v okolí jeho migračních tras, počet uhynulých opeřenců je přirozeně větší. Svou roli hraje i velikost fotovoltaické elektrárny.
Studie publikovaná v lednu 2024 zjistila, že většina uhynulých ptáků ze solárních elektráren jsou stěhovavé nebo přelétavé druhy a že k úmrtí došlo ponejvíce v období stěhování v dubnu a září až říjnu.
U větrných elektráren tvořila úmrtí stěhovavých ptáků zhruba polovinu všech úhynů, druhou polovinu tvořilo ptactvo místní. Turbíny větrníků ohrožují především dravce, pobřežní ptactvo a čápovité druhy.
„Ptáci umírají jako nezamýšlený důsledek rozvoje obnovitelné energie,“ uvedla Hannah Vander Zandenová, odborná asistentka biologie na Floridské univerzitě a hlavní autorka studie.
Ptáci mohou být zabiti, když se srazí s větrnými turbínami, vletí do solárních panelů, které mylně považují za vodní plochy, nebo se opálí intenzivním teplem z koncentračních solárních elektráren.
Kolik mrtvých ptáků to znamená u nás?
Podle zprávy ČTK, která čerpá z údajů Svazu moderní energetiky a Solární asociace, činí současný výkon všech fotovoltaických elektráren v ČR 3,6 GW, tj. 3 600 MW. Při vynásobení deseti by tedy roční úmrtnost činila 36 000 ptáků.
To je zlomek z jednoho milionu jedinců, kteří podle České společnosti ornitologické zahynou každý rok nárazem do skleněné plochy. Velké množství ptáků rovněž zahyne útokem kočky a také srážkou s cestovním prostředkem.
V roce 2022 byla instalovaná kapacita větrných elektráren v USA 144 200 MW. Jestliže ročně zemře v USA kvůli větrníkům odhadem 1,17 milionu ptáků, jde o úmrtnost 8,1 kusu na jeden MW instalovaného výkonu, tedy o něco méně než u solární energie.
Zde je však třeba podotknout, že při zvyšujícím se výskytu větrných elektráren se bude zvětšovat i plocha, kterou zabírají, a tedy i případy smrtelných kolizí s turbínami.
Podívejme se teď na jiný výzkum, který odhaduje úmrtnost ptáků nejen u obnovitelných, ale i u fosilních zdrojů energie. Při pohledu na tabulku níže vidíme, že znalecké odhady úmrtnosti mohou mít značný rozptyl. První sloupec uvádí zdroj úmrtí, prostřední počty pro Jižní Kalifornii, pravý sloupec pak roční údaje za celé USA.
Zdroje úmrtnosti seshora: solární elektrárny, větrné elektrárny, elektrárny na fosilní paliva, komunikační věže, cestovní prostředky, budovy a skleněné plochy.
Srovnání s elektrárnami na fosilní paliva je zde ale naprosto nadsazené. Studie cituje zastaralý výzkum profesora Sovacoola, který ovšem započítává do úmrtnosti ptáků vliv celého cyklu produkce energie od těžby přes otravu kyselými dešti, znečištění rtutí a dokonce vymírání ptactva v důsledku klimatických změn.
U první zmiňované studie v tomto článku však autoři započítávají pouze kolize opeřenců, případně popálení a neberou v úvahu ničení životního prostředí při těžbě surovin a výrobě komponent pro fotovoltaiku, která se z 90 % vyrábí v Číně, kde je uhlí silnou součástí energetického mixu.
Sovacool a jeho tým brali v potaz scénáře středního rozsahu změny klimatu očekávané Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), který teoretizuje, že do roku 2050 by se lidstvo mohlo vyhnout 15 až 37 % úhynů všech druhů ptáků, kdyby se zbavilo ropných, plynových a uhelných elektráren a stalo se uhlíkově neutrálním.
Sovacool tato číslo kvantifikoval jako 9 160 úmrtí na jednu megawatthodinu (MWh), přičemž sám přiznává, že toto tvrzení je třeba brát s rezervou: „Role změny klimatu na vymírání ptáků, i když je skutečně znepokojivá, není přesvědčivá, a mělo by se k ní přistupovat s extrémní opatrností.“
Když si pročtete Sovacoolovu studii, zjistíte, že úhyn ptáků v důsledku kolize či elektrošoku je u elektráren na fosilní paliva 70 kusů na jednu MWh. A to je obrovský rozdíl. Je třeba podotknout, že výzkumu o úmrtnosti ptactva způsobené obnovitelnými zdroji energie je velmi málo, proto i data a jejich relevantnost jsou omezené.
