K útoku, který je zřejmě nejhorším teroristickým útokem v Rusku za posledních dvacet let, se přihlásila teroristická skupina ISIS.

Aktualizováno

Ve vyprodaném koncertním sále na západním okraji Moskvy, do kterého se vejde přes 6 000 lidí, se odehrála masová střelba a bylo zaznamenáno několik explozí. Útok si zatím vyžádal 133 mrtvých a 147 zraněných. Ruské ministerstvo zahraničí označilo řádění za „krvavý teroristický útok“.

V současné době není jasná totožnost útočníků ani jejich motiv. První informace hovoří o pěti útočnících v maskáčovém oblečení, kteří měli použít samopal AKM a dokonce plamenomety, informují ruská média.

Podle některých zpráv se ozbrojenci v budově zabarikádovali. Není jasné, zda v budově zůstali uvězněni přeživší.

„Česko odsuzuje teroristický útok v Moskvě. Útok na civilní obyvatelstvo je nepřijatelný. Upřímnou soustrast rodinám obětí,“ vyjádřilo se k útoku české ministerstvo zahraničí na síti X.

https://twitter.com/narrative_hole/status/1771238686933307733

K zodpovědnosti za útok se na sociální síti přihlásila teroristická organizace Islámský stát, informovala agentura Reuters.

Ministerstvo pro mimořádné situace informovalo, že záchranáři se pokoušeli dostat k lidem, kteří uvízli na hořící střeše. Z budovy se podařilo vyprostit kolem 100 lidí. Na místo bylo vysláno asi 70 sanitek.

„Lidé v maskáčích vtrhli do sálu, nejméně tři z nich spustili palbu z automatických zbraní. Potom hodili granát nebo zápalnou bombu, v důsledku čehož došlo k požáru,“ uvedl k události korespondent ruské agentury RIA Novosti.

K útoku došlo jen několik dní poté, co byl ruský prezident Vladimir Putin znovu zvolen na další šestileté funkční období ve volbách, které mnozí odsoudili jako zmanipulované.

Lidé na účtech sítě X sdílejí bezprostřední záběry ze sálu, kde lidé, kteří zůstali v sále, si lehli při střelbě na podlahu, někteří se pokoušeli vyplazit ze sálu ven.

Ředitel ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov dnes dopoledne informoval prezidenta Vladimira Putina o zadržení 11 lidí, včetně čtyř přímých podezřelých z účasti na pátečním teroristickém útoku. Vyšetřovací výbor uvedl, že tajné služby zadržely čtveřici podezřelých v Brjanské oblasti na západě Ruska, „nedaleko od hranic s Ukrajinou“.

Kyjev opět odmítl, že by byl do útoku jakkoli zapleten, a obvinil Moskvu, že hledá záminku pro další mobilizaci. Putin v projevu k národu naznačil souvislost mezi útokem a Ukrajinou, kterou se už déle než dva roky snaží si podmanit. K útoku se dnes opět přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Útok odsoudili zahraniční představitelé, včetně západních.

Agentura AP informovala, že americká ambasáda v Moskvě po incidentu varovala americké občany, aby se vyhýbali davům kvůli hrozícím útokům.

„Naše myšlenky budou s oběťmi tohoto strašného, hrozného střeleckého útoku,“ uvedl poradce Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby.

„Evropská unie je konsternována a šokována informacemi o teroristickém útoku na Crocus City Hall v Moskvě. EU odsuzuje všechny útoky na civilisty,“ uvedl podle agentury AFP mluvčí Evropské komise Peter Stano.

Ukrajinská prezidentská kancelář dle agentury AFP prohlásila, že Ukrajina nemá s touto události nic společného.

Přeloženo ze stránek slovenskéamerické redakce Epoch Times. Článek byl redakčně upraven a doplněn o agenturní informace.

Související témata

Přečtěte si také

ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan
ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan

Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně.

Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář
Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář

Otec Michala Strnada s opravami bojových vozidel začal v 90. letech. Nyní jeho syn díky válce na Ukrajině vydělává obrovské peníze a stará továrna na okraji moravského Šternberku je součástí komplexu, který produkuje těžkou techniku v situaci, kdy je v Evropě nejsilnější poptávka po zbraních od konce studené války.

Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení
Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení

Cizinci z Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Británie a USA nejspíš nebudou potřebovat od července v Česku pracovní povolení či zaměstnanecké karty.

Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně
Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně

Silný vytrvalý déšť v jihočínské provincii Kuang-tung by mohl způsobit vylití velkých řek, umělých vodních toků a nádrží z břehů a rozsáhlé záplavy, které mohou ohrozit až 127 milionů lidí v regionu.

Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA
Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA

Americká Sněmovna reprezentantů dnes většinou 385 ku 34 hlasům přijala návrh zákona, který vyčleňuje téměř osm miliard dolarů (190 miliard korun) ve vojenské pomoci pro Tchaj-wan a další americké spojence v jihovýchodní Asii.