Sen komunistické KPÖ (Komunistická strana Rakouska) o dalším primátorském křesle v zemském hlavním městě prozatím skončil. Sociálnědemokratický kandidát Bernhard Auinger zvítězil v druhém kole voleb v Salcburku s jasným náskokem.
Brzy po uzavření volebních místností v Salcburku v neděli 24. března bylo jasné, že v rakouském Mozartově městě nebude druhý komunistický starosta. Po prvním kole hlasování zaostával kandidát KPÖ-PLUS Kay-Michael Dankl za kandidátem SPÖ Bernhardem Auingerem s 28 procenty pouze o 1,4 procenta.
Ve druhém kole však jasně zvítězil sociální demokrat s více než 60 procenty odevzdaných hlasů. Po sečtení všech hlasů měl 63,1 procenta. Tento náskok se Danklovi nepodařilo dorovnat pomocí hlasovacích lístků (volebních lístků).
KPÖ bude součástí městské správy
V září 2021 získala KPÖ ve Štýrském Hradci (Graz) 28,8 procenta hlasů, čímž se stala nejsilnější stranou. Její kandidátka Elke Kahrová byla krátce poté zvolena první komunistickou starostkou zemského hlavního města v Rakousku. Na rozdíl od Salcburku však ve Štýrském Hradci jmenuje hlavu města městská rada.
V prvním kole komunálních voleb v Salcburku před čtrnácti dny došlo k výraznému posunu doleva v místním zastupitelstvu. KPÖ PLUS zvýšila svůj výsledek z 3,7 na 23,1 procenta a stala se druhou nejsilnější stranou za sociálními demokraty. Již loni se komunisté dostali do zemského parlamentu s dvouciferným výsledkem.
Dankl se vzdá mandátu v zemském sněmu a zaujme místo, které KPÖ náleží v pětičlenné městské vládě. Deklaroval, že se hodlá ucházet o resort bydlení.
Většině by komunistický starosta připadal trapný
Průzkumníci veřejného mínění byli před druhým kolem voleb většinou bezradní. Nebylo možné předpovědět, jak by scénář možného starosty z řad KPÖ ovlivnil volební chování voličů ostatních stran. O volební lístky byl velký zájem. Tuto možnost obvykle častěji využívají mladší, akademičtí a sociálně lépe situovaní voliči.
Zároveň jsou však považováni za politicky mnohem více nalevo a rádi experimentují. To by znamenalo možnou výhodu pro Dankla. V den voleb se také projevily známky výrazného poklesu volební účasti. Večer v den voleb se hovořilo o 35,38 % – oproti 54,26 % v prvním kole.
Nakonec však velká většina obyvatel Salcburku, kteří se zúčastnili druhého kola voleb, zřejmě nabyla dojmu, že starosta z řad KPÖ nebude pro turistickou baštu žádnou ozdobou.
Heinz Fischer: „S komunistickým starostou bych se necítil dobře“
Podobně se vyjádřil i bývalý spolkový prezident Heinz Fischer. Pětaosmdesátiletý Fischer, který byl po celou svou kariéru považován spíše za levicového sociálního demokrata, přijel do Salcburku osobně ve čtvrtek před volbami. Absolvoval zde předvolební setkání s Bernhardem Auingerem.
Jeho poselství pro druhé kolo voleb bylo jasné. Fischer řekl: „Komunista jako starosta Salcburku by mi byl nepříjemný.“
Existuje „lepší možnost“, zdůraznil bývalý prezident. Kandidáta Dankla jako člověka nechtěl hodnotit. Rozhodující otázkou však podle Fischera bylo, „jak by komunistický starosta ovlivnil obraz města v zahraničí“.
Druhé kolo komunálních voleb bylo pro SPÖ obecně úspěšným dnem. V celostátním měřítku se straně podařilo dovést své kandidáty k většině v šesti z osmi druhých kol voleb, v nichž kandidovala. Sociální demokraté tak získali nejvyšší počet starostů v zemi od roku 2004.
V celostátním měřítku považuje 40 % voličů KPÖ za volitelnou
Na celostátní úrovni to však pro SPÖ nevypadá tak růžově. V pátek zveřejněný průzkum společnosti Unique Research přisuzuje sociálním demokratům pouhých 21 procent, což je na stejné úrovni jako ÖVP. FPÖ pod vedením Herberta Kickla s 30 procenty stále jasně vede. Zelení a NEOS mají po osmi procentech.
Pro lídra SPÖ Andrease Bablera je však obzvláště hořké, že nemůže zahrnout levicový okraj. „Pivní“ strana rockového hudebníka Dominika Wlaznyho (Marco Pogo) by podle průzkumu přišla na sedm procent. A naději na návrat do parlamentu by mohla mít i KPÖ.
Komunisté mají v současnosti pět procent – což je nepochybně dáno větrem v zádech z výsledku v Salcburku. Počet Rakušanů, kteří považují KPÖ za „v podstatě volitelnou“, však vzrostl z 33 na 40 procent. Osm procent ji považuje za „rozhodně“ a 25 procent za „spíše“ schopnou vládnout.
S ohledem na nálady v Rakousku to komentoval výzkumník veřejného mínění Peter Hajek:
„Ideologické hranice padly, historické znalosti se vytratily, strašidlo komunismu ztratilo svou hrůzu – alespoň pokud se nejedná o Severní Koreu nebo Čínu.“
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
