Právo Evropské unie se v současnosti skládá z více než 30.000 předpisů, z nichž zejména nařízení jsou přímo aplikovatelná. Úřad ministra pro legislativu Michala Šalomouna (Piráti) tak aktuálně eviduje přibližně 2 500 předpisů EU, které byly za 20 let členství Česka v EU začleněny do českého právního řádu. Implementovat nyní zbývá 38 směrnic, z toho sedm po lhůtě k tomu určené, sdělil ČTK ministr.
„Deficit 36 včas netransponovaných směrnic po předešlých vládách jsme snížili ke konci loňského roku na osm směrnic, u kterých uběhla lhůta pro zapracování do naší legislativy. Počet neprovedených unijních směrnic byl snížen na méně než jednu čtvrtinu. Aktuálně je jich v prodlení pouze sedm, což je nejnižší hodnota od nástupu současné vlády,“ uvedl Šalomoun.
Evropská unie za dobu dosavadního českého členství v ní, tedy od 1. května 2004 do letošního 26. března, přijala podle podkladů, které ČTK poskytla mluvčí ministra Jana Taušová, 55.465 předpisů. Z nich bylo 1 580 směrnic a 27.299 nařízení a dále 20.615 rozhodnutí a 5 971 dalších právních aktů, které bývají přímo účinné. Platných je podle mluvčí v současné době více než 30.000 z nich. „V současnosti evidujeme přibližně 2 500 předpisů EU, které jsou implementovány v právním řádu ČR,“ uvedla Taušová.
Lhůta pro transpozice unijních směrnic do národního práva se podle podkladů pohybuje v rozmezí od několika měsíců do čtyř let. Například u směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou lhůta uplynula už v prosinci 2020. Evropská komise ale u této směrnice zahájila řízení proti ČR až v květnu 2022 a řízení je stále v první fázi takzvaného formálního upozornění.
ČR byla podle Šalomounova úřadu udělena dosud jen jedna pokuta na základě žaloby Evropské komise u Soudního dvora EU, a to 25. června 2013 za zpožděné přijetí směrnice o penzijním pojištění zaměstnanců z roku 2003. Pokuta činila čtvrt milionu eur, tedy 6,5 milionu korun, původně komise požadovala 3,4 milionu eur. Další pokuta hrozí Česku kvůli žalobě za více než dvouleté zpoždění v zapracování směrnice o ochraně oznamovatelů porušení práva EU. Příslušné zákony k whistleblowingu nabyly účinnosti až loňského 1. srpna. Původně měla sankce činit zhruba 119 milionů korun, podle předběžných propočtů díky diplomatickým jednáním nepřevýší 70 milionů korun.
Žalobě se povedlo zabránit například u směrnice o audiovizuálních mediálních službách, kde hrozila za pozdní přijetí zákona o službách platforem pro sdílení videonahrávek pokuta až 80 milionů korun. K dalším normám, kde kvůli zpoždění hrozila žaloba i pokuta až 90 milionů korun, patřila loňská novela zákoníku práce týkající se pracovních podmínek rodičů a pečujících osob nebo předloňské novely autorského zákona, zákona o ochraně spotřebitele či zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí.
Počet předpisů Evropské unie publikovaných v Úředním věstníku EU od 1. května 2004, tj. od vstupu ČR do EU, do 26. března 2024:
