Zhruba dvě třetiny Poláků si nepřejí, aby jejich země přijala euro jako svou platební měnu, ukázal nedávný průzkum.
Vstup do eurozóny odmítá 66,8 % dotázaných, zjistil průzkum společnosti United Surveys provedený pro server Wirtualna Polska. „Rozhodně proti“ přijetí eura místo zlotého je přitom téměř polovina Poláků.
Nejskeptičtější jsou voliči konzervativní strany PiS, nicméně averze vůči společné evropské měně panuje také v současných prounijních stranách, poznamenává server Euractiv. Polovina voličů současné vládní koalice euro odmítá, podporuje ho pouze 37 % oslovených.
Poláci se v souvislosti se zavedením eura nejvíce obávají rostoucích cen základního zboží a fiskální politiky závislé na Bruselu, uvádí průzkum.
Proponenti vstup do eurozóny silně doporučují s tím, že by státu přinesl značné ekonomické i politické výhody. 75 % polského vývozu směřuje do ostatních zemí bloku. Tuto hypotézu pro podobně orientovanou českou ekonomiku nedávno zpochybnil Milan Bednář z Vysoké školy ekonomické.
Polský premiér Donald Tusk zatím neoznámil žádné snahy o zavedení eura. Polsko navíc momentálně nesplňuje konvergenční kritéria včetně cenové stability, zdravých veřejných financí, stability směnného kurzu a dlouhodobých úrokových sazeb.
Pro Tuska není změna měny na pořadu dne, poznamenává Reuters. Přestože současná vláda je silně proevropská a snaží se vyjít Bruselu vstříc, strany koalice jsou ohledně vstupu do eurozóny nejednotné a podle ústavy by s přijetím eura musely souhlasit dvě třetiny parlamentu, kde koalice takovou většinu nemá.
Národní měnu si v EU ponechává sedm z celkových 27 zemí. Kromě České republiky jsou to Bulharsko, Dánsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko.
