ČTK

4. 4. 2024

Nemáme v úmyslu poslat na Ukrajinu bojové jednotky NATO, prohlásil dnes generální tajemník Severoatlantické aliance. Ukrajinu podporujeme v její obraně proti ruské agresi, to z nás nedělá stranu konfliktu, dodal Jens Stoltenberg po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu. Hlavním tématem setkání byla situace na Ukrajině, NATO si ale ve svém bruselském sídle rovněž připomnělo 75. výročí založení aliance.

„NATO není a nebude stranou konfliktu na Ukrajině,“ uvedl Stoltenberg na závěrečné tiskové konferenci. „Nemáme v plánu mít na Ukrajině bojové jednotky NATO, nikdo nás o to nežádal,“ dodal s tím, že Ukrajina žádá zejména zbraně, munici a výcvik pro své vojáky.

Šéf NATO reagoval mimo jiné na dnešní vyjádření mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, který uvedl, že vztahy Ruska a NATO se dostaly na úroveň přímé konfrontace. „Země NATO, aliance jako taková, jsou už skutečně zavlečeny do konfliktu okolo Ukrajiny,“ citoval Peskova server Vedomosti. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina také kritizoval rozšiřování NATO, s čímž podle něj souvisí přibližování armádní infrastruktury aliance k ruským hranicím.

„Situace na bojišti zůstává vážná. Ukrajina potřebuje více protivzdušné obrany, více munice a více pomoci,“ uvedl na tiskové konferenci Stoltenberg a uvítal oznámení řady spojenců z posledních dní o zvýšení pomoci Kyjevu. Konkrétně zmínil oznámení Německa, že v rámci české iniciativy poskytne téměř 600 milionů eur (15,2 miliardy Kč) na nákup 180.000 kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, sdělení Británie o poskytnutí 10.000 dronů, ale také informace o zvýšení pomoci z Francie či z Finska.

„Musíme ale udělat ještě víc. Musíme dát naší podpoře pevnější a trvalejší základ,“ dodal šéf NATO. Spojenci se podle něj během středečního jednání shodli, že právě v tomto úsilí pokročí a v následujících týdnech budou řešit, jak zajistit, aby aliance hrála větší roli v koordinaci pomoci pro Ukrajinu.

Až dosud se koordinací pomoci pro Kyjev zabývala takzvaná kontaktní skupina pro Ukrajinu vedená Spojenými státy a sdružující asi pět desítek zemí podporujících Kyjev zbraněmi a municí. Agentura Reuters s odvoláním na nejmenované diplomaty uvedla, že Stoltenberg přichystal návrh, který hovoří o vzniku takzvaného ukrajinského fondu ve výši 100 miliard eur na pět let. Jeho vznik by měl zabránit tomu, aby se Kyjev neocitl bez pomoci, pokud by se na podzim stal americkým prezidentem Donald Trump. Panují totiž obavy, že Trump nebude Ukrajinu podporovat.

Stoltenberg ohledně svého plánu neprozradil žádné detaily s tím, že se o něm stále diskutuje. Několikrát pouze zopakoval, že je důležité, aby pomoc Ukrajině byla „méně závislá na dobrovolných příspěvcích a více na závazcích NATO“.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes po schůzce v Bruselu novinářům řekl, že Ukrajina naléhavě potřebuje další pomoc. Zároveň zdůraznil, že podpora Ukrajincům je zvláště důležitá za situace, kdy země jako Čína, Severní Korea a Írán pomáhají Rusku s dalším budováním zbrojního průmyslu.

Dvoudenního jednání v Bruselu se poprvé jako plnohodnotný člen zúčastnilo Švédsko. Skandinávskou zemi zastupoval ministr zahraničí Tobias Billström.

Finsko společně se sousedním Švédskem zachovávalo v rámci Evropy po dlouhá desetiletí vojenskou neutralitu. Dramatický obrat v jejich postoji přinesla ruská invaze na Ukrajinu zahájená 24. února 2022, zvláště u Finska, které s Ruskem sdílí hranici dlouhou téměř 1300 kilometrů a které má z minulého století zkušenosti se sovětskou invazí. Obě severské země podaly přihlášku do Severoatlantické aliance v květnu 2022; loni 4. dubna se členem aliance stalo Finsko, jeho švédský soused následoval začátkem letošního března.

Související články

Přečtěte si také

„Když se volené elity v Bruselu dopouštějí cenzury, je to problém.“ Kandidáti do europarlamentu hodnotili nové unijní zákony DSA a EMFA
„Když se volené elity v Bruselu dopouštějí cenzury, je to problém.“ Kandidáti do europarlamentu hodnotili nové unijní zákony DSA a EMFA

„Úplný kreténismus“, „kdo hlídá vaše hlídače?“, „všimněte si, že ty zákony se vždy hezky jmenují“ – účastníci konference pořádané Společností na obranu svobody projevu hodnotili nové unijní zákony a prezentovali své postoje ke svobodě slova.

Premiér Fiala hájil korespondenční volbu z ciziny, odmítl výtky o účelovosti
Premiér Fiala hájil korespondenční volbu z ciziny, odmítl výtky o účelovosti

Premiér Petr Fiala (ODS) hájil ve Sněmovně zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v cizině.

Europarlamentní frakce Identita a demokracie vyloučila Alternativu pro Německo
Europarlamentní frakce Identita a demokracie vyloučila Alternativu pro Německo

Europarlamentní frakce Identita a demokracie (ID) dnes s okamžitou platností vyloučila Alternativu pro Německo (AfD) ze svých řad

Jsme znechucení, říká o zastavení stavby D49 starosta Holešova
Jsme znechucení, říká o zastavení stavby D49 starosta Holešova

Její stavba se táhne už dlouhých 15 let, ovšem k velké nelibosti místních se letošní otevření dálnice D49 může opět odložit. Ekologičtí aktivisté totiž uspěli se svou stížností u soudu...

Pro splnění dekarbonizačních plánů musí Evropa  zdvojnásobit investice do elektrických sítí, uvádí studie
Pro splnění dekarbonizačních plánů musí Evropa zdvojnásobit investice do elektrických sítí, uvádí studie

Evropské elektrické sítě je třeba urychleně modernizovat a navýšit investice, jinak Evropě hrozí, že nedosáhne svých klimatických cílů, upozorňují...