Nemáme v úmyslu poslat na Ukrajinu bojové jednotky NATO, prohlásil dnes generální tajemník Severoatlantické aliance. Ukrajinu podporujeme v její obraně proti ruské agresi, to z nás nedělá stranu konfliktu, dodal Jens Stoltenberg po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu. Hlavním tématem setkání byla situace na Ukrajině, NATO si ale ve svém bruselském sídle rovněž připomnělo 75. výročí založení aliance.
„NATO není a nebude stranou konfliktu na Ukrajině,“ uvedl Stoltenberg na závěrečné tiskové konferenci. „Nemáme v plánu mít na Ukrajině bojové jednotky NATO, nikdo nás o to nežádal,“ dodal s tím, že Ukrajina žádá zejména zbraně, munici a výcvik pro své vojáky.
Šéf NATO reagoval mimo jiné na dnešní vyjádření mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, který uvedl, že vztahy Ruska a NATO se dostaly na úroveň přímé konfrontace. „Země NATO, aliance jako taková, jsou už skutečně zavlečeny do konfliktu okolo Ukrajiny,“ citoval Peskova server Vedomosti. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina také kritizoval rozšiřování NATO, s čímž podle něj souvisí přibližování armádní infrastruktury aliance k ruským hranicím.
„Situace na bojišti zůstává vážná. Ukrajina potřebuje více protivzdušné obrany, více munice a více pomoci,“ uvedl na tiskové konferenci Stoltenberg a uvítal oznámení řady spojenců z posledních dní o zvýšení pomoci Kyjevu. Konkrétně zmínil oznámení Německa, že v rámci české iniciativy poskytne téměř 600 milionů eur (15,2 miliardy Kč) na nákup 180.000 kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, sdělení Británie o poskytnutí 10.000 dronů, ale také informace o zvýšení pomoci z Francie či z Finska.
„Musíme ale udělat ještě víc. Musíme dát naší podpoře pevnější a trvalejší základ,“ dodal šéf NATO. Spojenci se podle něj během středečního jednání shodli, že právě v tomto úsilí pokročí a v následujících týdnech budou řešit, jak zajistit, aby aliance hrála větší roli v koordinaci pomoci pro Ukrajinu.
Až dosud se koordinací pomoci pro Kyjev zabývala takzvaná kontaktní skupina pro Ukrajinu vedená Spojenými státy a sdružující asi pět desítek zemí podporujících Kyjev zbraněmi a municí. Agentura Reuters s odvoláním na nejmenované diplomaty uvedla, že Stoltenberg přichystal návrh, který hovoří o vzniku takzvaného ukrajinského fondu ve výši 100 miliard eur na pět let. Jeho vznik by měl zabránit tomu, aby se Kyjev neocitl bez pomoci, pokud by se na podzim stal americkým prezidentem Donald Trump. Panují totiž obavy, že Trump nebude Ukrajinu podporovat.
Stoltenberg ohledně svého plánu neprozradil žádné detaily s tím, že se o něm stále diskutuje. Několikrát pouze zopakoval, že je důležité, aby pomoc Ukrajině byla „méně závislá na dobrovolných příspěvcích a více na závazcích NATO“.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes po schůzce v Bruselu novinářům řekl, že Ukrajina naléhavě potřebuje další pomoc. Zároveň zdůraznil, že podpora Ukrajincům je zvláště důležitá za situace, kdy země jako Čína, Severní Korea a Írán pomáhají Rusku s dalším budováním zbrojního průmyslu.
Dvoudenního jednání v Bruselu se poprvé jako plnohodnotný člen zúčastnilo Švédsko. Skandinávskou zemi zastupoval ministr zahraničí Tobias Billström.
Finsko společně se sousedním Švédskem zachovávalo v rámci Evropy po dlouhá desetiletí vojenskou neutralitu. Dramatický obrat v jejich postoji přinesla ruská invaze na Ukrajinu zahájená 24. února 2022, zvláště u Finska, které s Ruskem sdílí hranici dlouhou téměř 1300 kilometrů a které má z minulého století zkušenosti se sovětskou invazí. Obě severské země podaly přihlášku do Severoatlantické aliance v květnu 2022; loni 4. dubna se členem aliance stalo Finsko, jeho švédský soused následoval začátkem letošního března.
