Vztahy mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí se zhoršily až k přímé konfrontaci, varoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle Peskova se NATO „již zapojilo do konfliktu na Ukrajině a zároveň pokračuje v narušování hranic [Ruska] a rozšiřování své vojenské infrastruktury“, jak prohlásil v rozhovoru s novináři 4. dubna.
NATO má v současnosti 32 členů po nedávném vstupu Finska a Švédska. Na začátku roku 2022 Rusko napadlo Ukrajinu – která stále není členem NATO – s deklarovaným cílem chránit rusky mluvící obyvatelstvo ve východním Donbasu.
O sedm měsíců později Moskva pohltila čtyři oblasti jižní a východní Ukrajiny, které nyní považuje za součást Ruské federace. Kyjev a jeho západní spojenci odsuzují ruskou invazi, která je stále v plném proudu, jako nelegitimní a nevyprovokovaný zábor území. Moskva však od počátku tvrdí, že její „speciální vojenská operace“ byla přirozenou reakcí na pomalé, ale soustavné rozšiřování NATO na východ.
Podle ruských představitelů se NATO od rozpadu Sovětského svazu na počátku 90. let stále více přibližuje k ruským hranicím – navzdory dřívějším slibům, že tak činit nebude. „Mnohokrát nám bylo slíbeno, že se NATO nebude rozšiřovat na východ,“ řekl minulý měsíc v rozhovoru Vladimir Putin.
Obranná aliance
Rusko se odkazuje k postupnému začlenění států ze střední a východní Evropy, kteří o členství měli zájem. V roce 1999 vstoupily do aliance Maďarsko, Polsko a Česká republika. O pět let později je následovaly Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Moskvu obzvláště popudilo přistoupení pobaltských států (Estonska, Lotyšska a Litvy), které všechny sousedí s územím Ruské federace.
Od té doby vstoupilo do NATO několik dalších evropských států, včetně Albánie a Chorvatska (2009), Černé Hory (2017) a Severní Makedonie (2020). V roce 2023 a 2024 se k alianci připojilo také Finsko a Švédsko, čímž byla ukončena dlouholetá politika nezařazování obou skandinávských zemí. Rusko označilo přistoupení Finska, s nímž sdílí 830 km dlouhou hranici, za „historickou chybu“, která pouze zvýší potenciál konfliktu.
V prosinci loňského roku podepsaly Švédsko a Finsko obranné pakty se Spojenými státy, které umožňují rychlé rozmístění amerických vojáků a vybavení v obou zemích. Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová tehdy dohodu uvítala s tím, že by se mohla ukázat jako životně důležitá v případě nouze. Peskov varoval, že případný vstup vojenské infrastruktury NATO do Finska by pro Rusko rozhodně představoval hrozbu
Začátkem tohoto týdne obvinil šéf ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev NATO, že „systematicky posiluje svůj vojenský potenciál podél hranic [Ruska] od Barentsova moře po Černé moře“. Západní představitelé mezitím tuto charakteristiku odmítají a trvají na tom, že NATO je čistě obrannou aliancí, do níž mohou vstoupit všechny demokratické země. „Demokratické národy, svobodní lidé se rozhodli vstoupit – na rozdíl od toho, jak se Rusko rozšiřuje anexí nebo nezákonnou agresí,“ řekla Valtonenová novinářům v Bruselu 4. dubna.
Role NATO v konfliktu
Loni v létě na přelomovém summitu NATO v Litvě Ukrajina nedostala oficiální pozvánku ke vstupu do západní aliance. Místo toho byla Kyjevu poskytnuta podpora NATO v podobě dvoustranných bezpečnostních záruk s jednotlivými členy, z nichž několik již bylo podepsáno.
Přesto se zdá, že přední spojenci Kyjeva doufají, že Ukrajina dříve či později do aliance vstoupí. „Ukrajina se stane členem NATO,“ řekl 4. dubna novinářům americký ministr zahraničí Antony Blinken. „Naším cílem na tomto summitu je pomoci vybudovat most k tomuto členství,“ řekl a dodal, že podpora tohoto kroku mezi státy NATO je neoblomná.
Blinken se vyjádřil na setkání ministrů zahraničí členských států NATO v Bruselu, které se konalo u příležitosti 75. výročí založení Aliance. Hostující ministři zahraničí údajně rovněž diskutovali o způsobech posílení role NATO při poskytování vojenské pomoci Ukrajině.
Šéf NATO Jens Stoltenberg na summitu navrhl vytvoření fondu v hodnotě 100 miliard eur (zhruba 2,5 bilionu korun), který by v příštích pěti letech posílil ukrajinskou armádu.
„Spojenci chápou naléhavost situace,“ řekl Stoltenberg po setkání s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou. „Spojenci se podívají do svých zásob, prověří, zda existují nějaké způsoby, jak poskytnout další systémy. … ale také zajistí, aby systémy, které tam [na Ukrajině] již jsou, měly munici, kterou [potřebují].“
Novinářům sdělil litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis: „Největší bitvy, které NATO čeká, jsou teprve v budoucnosti a my na ně musíme být připraveni.“
Podle Patruševa představuje veškeré nedávné vystupování NATO další důkaz toho, že Aliance je „de facto stranou“ v konfliktu na Ukrajině. „Přijímají se kolektivní rozhodnutí [NATO] o nových dodávkách zbraní [na Ukrajinu], přičemž se zvyšují jejich technické a dálkové schopnosti,“ řekl.
„Instruktoři NATO v několika zemích cvičí žoldáky a diverzanty, aby se podíleli na operacích proti Rusku.“
Minulý měsíc Putin prohlásil – aniž by poskytl důkazy – že NATO již má na Ukrajině rozmístěné své vojáky.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski v nedávných vyjádřeních pro německý tisk uvedl, že přítomnost západních vojsk na Ukrajině je „veřejným tajemstvím“.
Zpravodajství Epoch Times nemohlo tato tvrzení nezávisle ověřit.
Na této zprávě se podílela agentura Reuters.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
