Jde o miliardový obchod s vakcínami, který byl uzavřen prostřednictvím textové zprávy se šéfem společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Mluvčí von der Leyenové jsou zdrženliví.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová (CDU) čelila během své politické kariéry již řadě trestních oznámení. To nejnovější proti ní nyní přivedlo na scénu vyšetřovatele Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Jak uvádí časopis Politico, prokurátoři EU převzali případ Pfizergate od svých belgických kolegů.
Několik žalobců na stejné téma
Případ se týká miliardové dohody mezi EU, zastoupenou von der Leyenovou, a generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou, kterou oba uzavřeli v roce 2021 prostřednictvím textové komunikace. Zprávy později zřejmě smazali.
V lednu 2023 podal deník New York Times žalobu na Evropskou komisi u Evropského soudního dvora, aby získal přístup ke smazané výměně mezi političkou CDU a Bourlou.
Evropská komise již dříve odmítla dokumenty vydat. V létě 2023 se Parlament EU postavil za von der Leyenovou a většinou hlasů se vyslovil proti jejich zveřejnění.
Mezitím byla u belgického trestního soudu podána další žaloba ve stejné věci na německého předsedu Evropské komise. Podal ji lobbista za EU a Čínu Frédéric Baldan. Jeho obvinění zní: „uzurpace funkce a zneužití titulu“ a „nezákonné zastupování zájmů“. Ve své funkci nesměla organizovat obchod za miliardu eur prostřednictvím textových zpráv, informoval tehdy Euractiv.
Podle serveru Politico zastupuje 36letého Baldana stejný právník jako francouzskou iniciativu skeptiků z očkování Bon Sens. Tato skupina podnikla v souvislosti s obchody se společností Pfizer vlastní právní kroky.
Žaloby podalo také Maďarsko a Polsko, i když podle zasvěcených se maďarská žaloba liší od té Baldanovy, ale týká se stejné výměny textových zpráv, píše Politico. Podrobnosti případu však nejsou veřejné. Podle zprávy portálu by Polsko mohlo svou činnost brzy ukončit.
Vláda podala žalobu v listopadu 2023, ale o měsíc později přišla ve volbách o moc. Nový prezident Donald Tusk nyní pracuje na tom, aby jeho země od tohoto řízení odstoupila, cituje Politico mluvčího vlády.
To však není vše, jelikož skupina poslanců Evropského parlamentu podala stížnosti, že „von der Leyenová možná porušila Listinu základních práv EU“, jak informoval list Neue Zürcher Zeitung (NZZ).
Prvotní podezření na závažný trestný čin?
EPPO se sídlem v Lucembursku mezitím převzal případ od státního zastupitelství v belgickém Liège. Podle švýcarského deníku byla Evropská komise v prvním prohlášení velmi zdrženlivá. Její mluvčí pouze uvedla, že nemá žádné „konkrétní informace“ o tom, „co by EPPO mohl vyšetřovat“.
Podle portálu NachDenkSeiten je však skutečnost, že vyšetřování převzal EPPO, pozoruhodná, protože státní zastupitelství, které bylo založeno v roce 2021, se zaměřuje na vyšetřování trestných činů, které jdou na vrub rozpočtu EU. NachDenkSeiten z toho vyvozuje, že „evropští bojovníci proti korupci vidí v případě von der Leyenové důvodné prvotní podezření ze závažného trestného činu“.
Události, které se nyní vyšetřují, připomínají dobu, kdy von der Leyenová působila jako ministryně obrany (2013 až 2019). Na začátku roku 2019 byla ve Spolkovém sněmu vytvořena vyšetřovací komise, která měla odhalit pozadí pochybných poradenských smluv uzavřených nyní pětašedesátiletou von der Leyenovou.
Vyšetřovací výbor si vyžádal textové zprávy jako důkaz, ale ty byly ze dvou služebních mobilních telefonů vymazány. Kromě ustavení komise si tím vysloužila i trestní oznámení. V červenci 2019 von der Leyenová opustila funkci spolkové ministryně obrany a nastoupila do funkce předsedkyně Evropské komise.
Proti von der Leyenové byla rovněž vznesena obvinění z politikaření
Dva měsíce před volbami do Evropského parlamentu, v nichž se von der Leyenová rovněž uchází o znovuzvolení, se rýsují další problémy. Tentokrát jde zřejmě o politikaření. Oficiálním obviněním je protekcionismus, jak uvádí Epoch Times.
Pokud se obvinění ukážou jako pravdivá, mohlo by to předsedkyni Komise dostat do dalších problémů. Mezitím její oblíbený stranický kolega Markus Pieper odstoupil z funkce kvůli ostré kritice jeho jmenování zástupcem Komise pro malé a střední podniky.
Do funkce, která je placena více než 18 000 eury měsíčně, měl nastoupit 16. dubna. Mluvčí von der Leyenové se k jeho odstoupení vyjádřil takto: „Předsedkyně respektuje a lituje rozhodnutí Markuse Piepera nenastoupit 16. dubna do funkce vyslance pro malé a střední podniky, jak bylo plánováno.“ Pozice bude nyní znovu vypsána až po evropských volbách.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
