NASA varovala, že Čína by mohla ve snaze ovládnout některé části Měsíce maskovat tajné vojenské operace za civilní programy.
„Věříme, že velká část jejich takzvaného civilního vesmírného programu je vojenským programem,“ uvedl ředitel NASA Bill Nelson a dodal: „Myslím si, že ve skutečnosti jde o závod.“
Nelson to prohlásil minulý týden na slyšení před sněmovním rozpočtovým výborem, kde tvrdil, že NASA bude vyžadovat více než 25 miliard dolarů, tedy zhruba 0,4 procenta vládního rozpočtu USA, aby byla schopna soupeřit s Čínou.
„Čína udělala mimořádný pokrok, zejména za posledních 10 let. Ale jsou velmi, velmi tajnůstkářští,“ řekl také s tím, že doufá, že Peking „dojde k rozumu a pochopí, že civilní prostor je pro mírové využití“. Zároveň však podotkl, že Čína již dříve takový postoj nezaujala. Příkladem může být uzurpování ostrůvků v Jihočínském moři, na které si činí nárok hned několik okolních zemí.
Nelson uvedl, že je na Američanech, aby se na Měsíc dostali jako první a „využili náš výzkum pro mírové účely“.
Většina zemí s plány na průzkum vesmíru podepsala mezinárodní dohodu známou jako Artemis Accords. Ta stanovuje dodržování určitých pravidel, mezi které patří veřejné sdílení shromážděných informací či nutnost využívání vesmíru v zájmu všech zemí.
Zatímco Čína a Rusko nejsou signatáři dohody, podepsaly Smlouvu o vesmíru z roku 1967, která zakazuje signatářům instalovat v kosmu zbraně a vojenské základny. Spojené státy se svou misí Artemis 3 usilují o další přistání na Měsíci s lidskou posádkou v roce 2026. Čína uvedla, že do roku 2030 chce absolvovat pilotovanou lunární misi s plány na zřízení trvalé lunární základny.
Šéf americké kosmické agentury uvedl, že datum 2030 „se stále posouvá dál“, ovšem ke zpoždění může dojít i u mise Artemis. Ta se bude primárně soustřeďovat kolem jižního pólu Měsíce, který by mohl potenciálně ukrývat led, který je stěžejní pro provádění budoucích misí do vesmíru, protože voda by mohla potenciálně sloužit k výrobě paliva a kyslíku.
O oblast projevily zájem i další země. Bezpilotní mise na měsíční povrch úspěšně provedly jak Indie a Spojené státy, tak i Čína, která během své mise Chang’e 3 nasadila lunární rover. Čínská mise Chang’e 5 z roku 2020 se vrátila se vzorky z měsíčního povrchu.
Čínský režim spolupracuje na zřízení budoucí lunární základny na jižním pólu Měsíce s Ruskem.
Peking ale opakovaně vyvrací tvrzení, že se snaží prosadit svou dominanci v kosmickém prostoru. Tory Bruno, generální ředitel United Launch Alliance, nedávno řekl kulatému stolu pořádanému výborem sněmovny pro Komunistickou stranu Číny, že v posledním desetiletí režim „značně investoval do aplikace [z velké části ukradených amerických] technologií pro vesmírné zbraně a protisatelitní schopnosti“, které rozmisťuje „šokujícím tempem“.
„Pro základní vojenskou účinnost je nyní zapotřebí vesmír. Neznamená to, že by bez něj byly naše síly lepší, ony jsou v podstatě impotentní,“ domnívá se Bruno.
Vesmírný závod je podle něj velkým soupeřením o moc, kde má čínský režim dvacetiletý náskok.
„S těmito schopnostmi a technologií, kterou nám vzali, přešli během několika let od několika desítek kosmických lodí na oběžné dráze na téměř 700.“
Raketový vědec je však toho názoru, že není vše ztraceno. „Přestože mají rozsáhlou infrastrukturu, je neefektivní, je drahá a křehká s ohledem na dlouhotrvající ekonomické zatížení. Omezení nebo zastavení západních investic do čínské ekonomiky, které mimochodem činí téměř půl bilionu dolarů ročně, by mohlo ochromit kapacitu, kterou nyní disponují,“ řekl Bruno.
„Takže je to příležitost, kterou máme prostřednictvím naší ekonomiky, našich spojenců a přístupu celé naší vlády,“ dodal na závěr vědec.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
