Ondřej Horecký

26. 4. 2024

Článek byl aktualizován 9. 5. 2024 o dodatečné informace o maďarském azylovém systému.

Počet nelegálních migrantů, kteří se do Evropy valí, je po covidových letech opět na vzestupu a blíží se rekordnímu roku 2015. Tehdy požádalo o azyl v EU přes 1,2 milionu osob. K dalším rekordům patří roky 2023, kdy přišlo do EU přes milion uprchlíků, a rok 2022 s více než 800 tisíci uprchlíky.

Počet žadatelů o azyl v EU v letech 2008–2023 (v tisících osob). Zdroj: Eurostat.

Nejčastějšími uchazeči o azyl byli loni podle Eurostatu lidé ze Sýrie, Afganistánu, Turecka, Venezuely a Kolumbie, přičemž víc než dvojnásobně větší počet jsou muži. Nejčastěji tito lidé chtěli do Německa, Španělska, Francie a Itálie.

Počet žadatelů o azyl v jednotlivých zemích EU v roce 2023. Zvýrazněny jsou Česko, Dánsko a Maďarsko. (zdroj dat: Eurostat)

Otázka nechtěné migrace a jak se s ní vypořádat rozděluje jednotlivé státu bloku, ale i společnosti v nich. Evropská komise ani další orgány si s masovou migrací ani po letech nedokáží poradit a řešení leží v nedohlednu.

Jak poukázala řada evropských politiků, to, co láká migranty do Evropy, jsou štědré sociální dávky v některých zemích a neochota či neschopnost cílových zemí migranty vyhostit. Jednotlivé země proto přicházejí s vlastními řešeními, jako například Itálie, která hodlá migranty vozit do sousední Albánie, kde zůstanou v průběhu celého azylového procesu.

Dánsko

Některé zámožné velké státy jako Německo jsou pro migranty velkým lákadlem, jiné svou přitažlivost záměrně snižují nevstřícnými gesty. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) nedávno dával za příklad Dánsko, kde místní vláda zavedla balíček opatření, díky němuž má skandinávský stát nejnižší počet migrantů ze všech západních zemí EU. V přepočtu na tisíc obyvatel je to dokonce méně než Rumunsko nebo Bulharsko.

„Pokud by všechny cílové země v Evropě přistoupily ke svému údělu tak, jako to udělalo Dánsko, nebyl by s evropskou solidaritou žádný problém,“ podotýká Vondra.

Co tedy činí Dánsko pro migranty tak neatraktivním? Přistěhovalecká politika místní vlády patří k jedněm k nejtvrdším v Evropě a v minulosti byla i terčem kritiky jiných, v tomto směru liberálnějších národů. V roce 2023 Dánsko zrušilo povolení k pobytu syrským uprchlíkům a vyhlásilo (jako jediný stát EU) některé oblasti Sýrie za bezpečné pro návrat.

V roce 2021 přijalo Dánsko zákon umožňující přemístit migranty hledající azyl do partnerských (třetích) zemí, jako např. do Rwandy. Tento krok byl sice po kritice Evropské komise a Výboru OSN proti mučení pozastaven, nicméně ministr pro přistěhovalectví a integraci Kaare Dybvad Bek uvedl v listopadu 2023 pro Reuters, že cíl odklonit azylanty do třetích zemí trvá.

Bek také vyzval Německo, aby zefektivnilo způsob vyhošťování neúspěšných azylantů po vzoru Dánska. Podotkl, že jeho jižní soused by měl rozlišovat mezi těmi, kteří prchají před válkou nebo pronásledováním, a lidmi migrujícími z ekonomických důvodů. „Nemyslím si, že by se s těmito dvěma skupinami mělo zacházet stejně“.

Tvrdá migrační politika předsedkyně vlády Mette Frederiksenové se těší všeobecné podpoře dánské veřejnosti, poznamenává server Politico, a zároveň upozorňuje, že může být naopak trnem v oku některým jejím sociálně-demokratickým kolegům v unii.

Počet žadatelů o azyl v EU za posledních 10 let. Zvýrazněno je Dánsko. (Eurostat)

Předchůdce současné premiérky Rasmussen zavedl téměř dvě desítky „zákonů o ghettech“. Víc než dvacet komunit s velkým podílem migrantů bylo označeno za „ghetta“, přičemž děti narozené imigrantům jsou nuceny asimilovat se do dánské společnosti prostřednictvím nařízených 25 hodin odloučení od svých rodičů, aby se učily „dánským hodnotám“ a dánskému jazyku.

Lidskoprávní experti z OSN označili přístup dánských orgánů za rasistický a diskriminační. To ovšem Kodani nezabránilo pokračovat v něm dál. Frederiksenová ghettovou legislativu jen zpřísnila, ovšem například uprchlíci z Ukrajiny jsou z omezení pro jiné migranty vyjmuti, poznamenává Politico.

Ghetto zákony zahrnují přestavbu a renovaci zchátralých usedlostí. Do opravených bytovek se dočasně vystěhovaní lidé mohou vrátit, nicméně jsou od toho odrazováni. 60 procent bytů v dané budově se musí pronajímat za tržní ceny, a tak si mnozí raději zvolí přestěhovat se nadobro někam jinam. Cílem zákona je vymýtit „paralelní společnosti“ v chudých čtvrtích, které často bojují s kriminalitou. Vláda se chce zbavit ghett do roku 2030.

Co se týče podmínek žadatelů o azyl, jejich životní náklady jim proplácí stát a jako příspěvek dostávají podporu, která činí u dospělých 58,41 DKK (asi 200 Kč) na den pro ty, kteří nebydlí v azylovém zařízení, a asi 150 Kč pro ty, kdo žijí v azylovém centru se svým partnerem.

Dospělí jedinci musí podepsat smlouvu s azylovým centrem, kde se zavazují, že se budou účastnit některých nabízených aktivit, navštěvovat kurzy a vykonávat domácí práce ve společných prostorech. Podmínky pro osoby pocházející ze zemí, kde hrozí minimální pronásledování ze strany státu, mají přísnější podmínky. Musí bydlet v azylovém centru, kde mají zadarmo stravu a ubytování, ale nedostávají žádné příspěvky a azylové jednání probíhá ve zrychleném režimu.

Maďarsko

Přestože Maďarsko není vyhledávanou destinací pro migranty, protože stojí na tzv. balkánské trase, čelilo jednu dobu obrovskému náporu běženců. Přesto se mu podařilo pomoci sérií opatření snížit počet žadatelů o azyl z 177 tisíc v krizovém roce 2015 na pouhých 28 žadatelů v roce 2023.

V roce 2%15 překročilo hranice dokonce přes 400 tisíc nelegálních migrantů, v měsících září a říjen šlo v průměru o více jak 7 000 osob za den. Maďarsko se tak rozhodlo postavit na jihu na hranicích se Srbskem a Chorvatskem plot, aby zabránilo enormní vlně migrantů.

Pravicová vláda Viktora Orbána zavedla zákony, které kriminalizují přelezení hraničního plotu či jeho poškození, stejně jako humanitární pomoc migrantům. Budapešť zároveň zrychlila azylový proces a vyhlásila Srbsko za bezpečnou třetí zemi, čímž umožnila vyhoštění běženců zpátky do Srbska.

Na území země byly v roce 2015 vyhrazeny speciální zóny, kudy mohly davy migrantů cestovat dál. Od ledna 2018 bylo povoleno cestovat každou zónou pouze jednomu člověku za den, jehož jméno věděly úřady předem. Tento krok způsobil, že čekací doby v srbských azylových táborech se prodloužily až na jeden rok.

Příslušník maďarské pohraniční policie zavírá 29. října 2019 bránu v tranzitním centru pro migranty poblíž Roszke na hraničním přechodu se Srbskem. Podle dodatků přijatých v roce 2018 Maďarsko automaticky zamítá žádosti těch, kteří prošli „bezpečnou tranzitní zemí“, v tomto případě Srbskem. Maďarsko postavilo v roce 2015 kvůli přílivu uprchlíků na své hranice 175 kilometrů dlouhý plot a od té doby přijalo řadu zákonů nevlídných vůči ilegální migraci. (Foto: OLIVER BUNIC/AFP přes Getty Images)

Od roku 2016 získala maďarská policie pravomoc zatlačit migranty nalezené v okruhu 8 km od hraničního plotu zpět do Srbska, později se navracení na hranici rozšířilo i na všechny nelegální migranty, kteří již v zemi pobývali. V důsledku toho bylo od roku 2016 deportováno více než 71 000 lidí. Běženci dostali možnost požádat o azyl pouze v tranzitních zónách v zadržovacích střediscích.

Tato opatření byla tvrdě kritizována pro údajné porušování mezinárodních i unijních dohod. V květnu 2020 Evropský soudní dvůr rozhodl, že tzv. tranzitní zóny jsou nezákonné a Budapešť je proto zrušil. Přišel ovšem další zákon, který umožňuje migrantům požádat o azyl v Maďarsku pouze na jeho velvyslanectvích v Kyjevě a Bělehradě, což znamená, že zájemci o mezinárodní ochranu musí vycestovat z Maďarska zpátky do jedné z těchto sousedních zemí. Výjimku dostali pouze Ukrajinci.

V červnu 2022 pokáral Soudní dvůr EU Maďarsko kvůli jeho imigračním praktikám, která jsou částečně v rozporu s evropskou legislativou. Vloni vynesl soud další rozhodnutí proti Maďarsku, právě kvůli nucení migrantů žádat si o azyl na ambasádách v jiných zemích.

Orbán, známý svými protiimigračními postoji, označuje rozhodnutí evropského soudu proti Maďarsku za narušování národní suverenity. Budapešť za svou tvrdohlavost platí sankce. Evropská komise mu z evropských fondů totiž zadržuje 11,7 miliardy eur kvůli tomu, že neplní podmínky v několika oblastech, z nichž jednou je azylová politika.

Navzdory neutuchající kritice je však zřejmé, že jeho přístup k omezení nelegální migrace funguje. Maďarsko má díky své nehostinné politice nejnižší počet žadatelů o azyl ze všech zemí EU.

Související články

Přečtěte si také

Studentské eurovolby vyhrála koalice Spolu před Přísahou s Motoristy a Piráty
Studentské eurovolby vyhrála koalice Spolu před Přísahou s Motoristy a Piráty

Studentské volby do Evropského parlamentu letos vyhrála koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) s 15,2 procenta hlasů.

Fiala: Palestinu nemá smysl uznat, když není jasné, kdo ji představuje
Fiala: Palestinu nemá smysl uznat, když není jasné, kdo ji představuje

Palestinu nemá smysl uznat jako stát, když není jasné, kdo a na jakém území ji představuje, řekl dnes premiér Petr Fiala.

Žádný chytrý telefon do 12 let, žádné sociální sítě do 15 let: Francouzi chtějí přísnější regulaci
Žádný chytrý telefon do 12 let, žádné sociální sítě do 15 let: Francouzi chtějí přísnější regulaci

Podle průzkumu se mnoho Francouzů obává dopadu sociálních sítí a chce přísnější regulaci. Šéf vlády Macron je také pro celoevropské stanovení věkové hranice pro dosažení plnoletosti v oblasti digitálních technologií na 15 let.

Čínská armáda zahájila manévry kolem Tchaj-wanu, ten je odsoudil
Čínská armáda zahájila manévry kolem Tchaj-wanu, ten je odsoudil

Čínská armáda dnes v okolí Tchaj-wanu zahájila cvičení, do kterého zapojila různé druhy vojsk.

Někdejší Trumpova rivalka v boji o stranickou nominaci řekla, že ho bude volit
Někdejší Trumpova rivalka v boji o stranickou nominaci řekla, že ho bude volit

Nikki Haleyová, která se do března ucházela o republikánskou nominaci do listopadových prezidentských voleb, dnes řekla, že svůj hlas dá Donaldu Trumpovi.