Premiér Viktor Orbán proměnil za posledních 14 let u moci Maďarsko v diktaturu jedné strany. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda pravicové strany Jobbik Márton Gyöngyösi, který se chystá v červnových volbách do Evropského parlamentu obhájit svůj mandát europoslance. Předsedu maďarské vlády ostře kritizoval také kvůli vlídnému postoji k Rusku a vyzval k podpoře Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi za každou cenu. Strana Jobbik, která má kořeny na krajní pravici, se podle Gyöngyösiho v posledních deseti letech výrazně proměnila a nyní se hlásí k členství v Evropské unii, NATO a ke křesťanskodemokratickým hodnotám.
„Maďarský premiér je nepřítelem národa, který si ho bohužel sám zvolil do čela vlády,“ řekl Gyöngyösi. Orbán podle něj od roku 2010, kdy se dostal k moci, pozvolna vybudoval systém, v němž jsou parlament, soudy, prokurátoři i média zcela pod kontrolou jeho strany Fidesz. „Myslím, že jsme se v Maďarsku vrátili do bolševických časů. S jedinou výjimkou – politici se nestřílí a neposílají do gulagu. V podstatě jsem se ale stali státem jedné strany,“ dodal opoziční politik. Současnou politickou situaci v Maďarsku popsal jako „dusivou“.
Strana Jobbik, která vznikla v roce 2003, podle Gyöngyösiho prodělala v posledních osmi až deseti letech výrazné změny. Původně stála na pravém kraji politického spektra, měla dokonce spřízněnou polovojenskou organizaci a někteří její členové se netajili svými xenofobními a antisemitskými názory. Postupně ale strana výrazně zmírnila svou rétoriku a podle Gyöngyösiho se z politického okraje nyní přesunula od pravého středu, zastává křesťanskodemokratické hodnoty a podporuje členství Maďarska v EU a NATO. To dokládá i obrazem, který visí v jeho budapešťské kanceláři v budově, jež je součástí maďarského parlamentu. Jsou na něm mimo jiné první demokraticky zvolený premiér Maďarska po pádu komunismu József Antall, jeden ze zakladatelů Evropské unie Robert Schuman či německý křesťanskodemokratický kancléř Konrad Adenauer. Transformaci Jobbiku přitom provázela řada krizí a štěpení, její bývalí členové založili mimo jiné v roce 2018 krajně pravicovou stranu Naše vlast. Vládní stranu Fidesz chce ale Jobbik v současnosti podle Gyöngyösiho vyzývat nikoliv zprava, ale z pozic blíže politickému středu.
Velkým tématem před evropskými volbami je podle Gyöngyösiho v Maďarsku válka na Ukrajině. „Viktor Orbán stoprocentně převzal ruskou propagandu,“ říká. Podle něj se snaží předseda maďarské vlády a jeho strana Fidesz každého, kdo není pro okamžitý mír, označit nálepkou válečného štváče. „Já sám chci mír, ale mír má hodnotu jen tehdy, když je spravedlivý,“ řekl předseda Jobbiku. Mír uzavřený na základě ruských podmínek, by podle něj přinesl do Evropy nestabilitu. „Pro mě a celou mou stranu je důležité, aby Ukrajina válku vyhrála,“ dodává. Ruskem napadenou zemi je proto podle něj třeba podporovat za každou cenu, finančně i vojensky. „Je to i naše válka,“ dodává Gyöngösi, podle kterého by měli Maďaři Ukrajince podporovat i s ohledem na vlastní historické zkušenosti, především z roku 1956. Tehdy sovětské tanky krvavě potlačily maďarské protikomunistické povstání.
V pohledu na válku na Ukrajině se Jobbik výrazně liší od pozice Fideszu a jeho předsedy Orbána. Pod jejich vedením Maďarsko navzdory ruské agresi vůči Ukrajině udržuje s Ruskem spolupráci, zejména hospodářskou, kritizuje protiruské sankce EU i způsob unijní pomoci napadené Ukrajině. Podle Gyöngyösiho se ovšem kdokoli, kdo v Maďarsku „papouškuje ruskou propagandu, blokuje či vetuje pomoc Ukrajině či si potřásá rukou s Vladimirem Putinem“, dopouští vlastizrady.
Volby do Evropského parlamentu se v Maďarsku budou konat v neděli 9. června. Gyöngyösi v nich kandiduje až z druhého místa, jedničkou na kandidátce Jobbiku je známý právník a ekonom, 81letý Péter Róna, který v roce 2022 za opozici neúspěšně kandidoval na prezidenta. Podle zatím posledního průzkumu agentury Závecz má ale Jobbik šanci získat jen dvě procenta hlasů. V maďarském parlamentu má v současnosti osm poslanců, před volbami v roce 2022 byl s 26 mandáty ze 199 nejsilnější opoziční stranou.
Úpadek oblíbenosti své strany v posledních letech Gyöngyösi přičítá systému, který vytvořil Orbán. Opoziční strany, které nejsou schopné odstavit Fidesz od moci, procházejí podle něj „neustálými krizemi“. „Když jste 14 let v opozici, jsou s vámi vaši voliči neustále nespokojení… Každé čtyři roky slibuji, že porazím Orbána, ale stále se to nedaří,“ dodává. Podobně na tom je podle něj celá maďarská opozice, která bojuje nerovný boj proti „diktatuře jedné strany“.
