Mráz, který zasáhl Česko v minulých dnech, bude mít kromě ovocných stromů a révy vinné negativní vliv také na lesy. Čerstvě rašící pupeny buků, dubů i jedlí, tedy citlivějších dřevin, jsou spálené, řekl dnes ČTK Petr Macháček z hořovické divize Vojenských lesů a statků ČR (VLS). Vinou mrazů také nebude výrazný semenný rok, jak lesáci předpokládali, málo ploch se přirozeně obnoví. Na masivní semenné roky dubů a buků se může čekat dalších sedm let, naopak třeba smrky plodí pravidelně.
„Letošní výsadby ještě nejsou narašené, ale ty loňské, co jsou zakořeněné, tak tím, jak bylo dva týdny před mrazy velmi teplé období, tak buky, duby i jedle částečně pomrzly a nový přírůst je spálený. Během května se musí znovu olistit. Nezničí je to kompletně, ale omezí letošní přírůsty,“ řekl Macháček. Podle něj bude navíc špatný semenný rok. „Vypadalo to, že budou krásně kvést duby i buky, měly narašené spousty květů, ale mráz je spálil. Takže příští rok nebude tolik přirozené obnovy a budeme muset počkat na další semenný rok,“ dodal.
VLS ještě před mrazem předpokládaly, že velké květy dubů a buků pokryjí semeny porosty a příští rok vyraší v lesích spousty semenáčků. U dubu může být další semenný rok klidně až za sedm let, řekl Macháček. Semena vylétají na podzim a na jaře začnou klíčit.
„Je to škoda, protože byly pěkně nakvetlé duby i buky, bylo by hodně semen, ale vypadá to, že všechno pomrzlo. Nebude semenný rok, takže i to přirozené zmlazení a obnova, které my teď v hospodaření preferujeme, budou zase o rok posunuté, protože nebude semenný materiál, který by nalétal do porostů,“ řekl ředitel hořovické divize VLS David Novotný. Podle něj dub neměl semenný rok už dvě léta a buk čtyři roky.
Mráz podle Macháčka působí zhruba do tří metrů a nejvíce poškodil mladé duby a buky a také stromy na volné ploše. „Koruny na návětrných stranách jsou také spálené, doufejme, že v porostech nebudou tolik,“ uvedl.
Právě na buky a duby VLS hodně sází. Projektem Life Adapt Brdy chtějí vytvořit stabilnější porosty s bohatou druhovou i prostorovou strukturou, které budou lépe odolávat klimatickým změnám i třeba kůrovci. Po 100 letech by mělo být v Brdech místo současných 80 procent už jen 40 procent smrku a zbytek buk, dub, borovice a modřín, ale i jeřáby a břízy.
„Jehličnanů se mráz téměř nedotkl, kromě jedle, která je na něj citlivá,“ uvedl Macháček. Modřínům mráz nevadí.
Letošní úroda borůvek zatím není jasná. „Uvidíme, jestli to, co už je nakvetlé, odkvete. Ale je vidět, že listy to moc nespálilo. Ty nakvetlé keříky možná opadají, ale ty, co ještě nebyly, tak tam nějaká úroda ve vyšších polohách bude, ale je to ještě předčasné,“ dodal. Na podhoubí podle Macháčka neměly mrazy vliv. „Houby jsou teď ještě v klidu, ty potřebují hlavně vlhko,“ dodal.
