V sobotu 27. dubna tomu bylo 46 let, kdy byl založen Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Jeho cílem bylo v duchu Charty 77 sledovat a zveřejňovat případy politických vězňů a dalších osob pronásledovaných (většinou z politických důvodů) komunistickým režimem v tehdejším Československu.
Zakládající členové byla skupina 17 aktivistů, většinou chartistů – mezi nimi byli například Václav Benda, Jiří Dienstbier, Václav Havel, Václav Malý, Anna Šabatová nebo Petr Uhl. Členové VONS si uvědomovali, že proti mediálně známým osobnostem si státní bezpečnost (StB) nedovolí tolik jako vůči neznámým občanům.
Případy jejich šetření byly zveřejňovány ve formě sdělení a posléze zasílány československým státním orgánům, světovým agenturám, jako je Reuters či AFP, či Svobodné Evropě, BBC a dalším médiím.
„Členové VONS byli většinou také signatáři Charty, ale zatímco Charta 77 byla ve skutečnosti snahou o otevřené demokratické fórum o problémech společnosti, VONS přímo poukazoval na konkrétní případy porušování zákonů mocenskými složkami komunistického systému, záměry a metody policejní, justiční a vězeňské správy. Postih členů VONS byl proto zřetelně tvrdší.
V roce 1979 bylo jedenáct … z tehdejších 21 členů zatčeno, pět z nich (Uhl, Havel, Benda, Bednářová a Dienstbier) bylo odsouzeno nepodmíněně na 3 až 5 let,“ uvádí server totalita.cz.
Klára Šimáčková Laurenčíková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva, výročí okomentovala na svém profilu X: „Za dobu svého působení Výbor rozeslal přes 1000 zpráv o jednotlivých případech politické perzekuce zahraničním médiím a zpravodajským agenturám. Obětem této perzekuce též pomáhal zajistit právní zastoupení a finanční i jinou pomoc. To ale samozřejmě neuniklo pozornosti režimu, který členy pronásledoval.“
Podle zmocněnkyně je důležité si připomínat, že proti nespravedlnosti má smysl se ozvat. „Už samotné veřejné označení zla může významně pomoci v boji proti němu. Děkuji členům VONS za jejich odvahu, a děkuji též všem, kdo podobně upozorňují na bezpráví všude po světě,“ uvedla.
