Juraj Skovajsa

29. 4. 2024

Na setkání zástupců Visegrádské čtyřky v Poslanecké sněmovně se dnes diskutovala otázka migrace. Země se shodují, že je to téma, které je spojuje. Migrační pakt EU považují za nedostatečný pro řešení problematiky. Problém na hranicích s Běloruskem označili Poláci za hybridní hrozbu.

První blok zahájili čeští zástupci. Věra Kovářová (STAN), místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, předseda sněmovního Výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) i europoslanec Alexandr Vondra (ODS) se shodli na tom, že migrační pakt Evropské unie není dostatečným řešením, které by mohlo vést ke snížení migrace.

„Nedávno přijatý migrační pakt má více kritiků než příznivců,“ sdělila Věra Kovářová s tím, že je potřeba hledat další řešení. Přesto jej považuje za lepší rámec, než který byl dosud.

„Přijímaná podoba paktu nevyhovuje snad nikomu,“ sdělil Pavel Žáček a vyjádřil naději, že nové složení Evropského parlamentu spolu s nadcházejícím maďarským a polským předsednictvím přinesou změnu k lepšímu.

Poukázal také na rozdíl mezi imigranty z Ukrajiny a jinými migranty z jihu, kteří „nerespektují žádná pravidla ani právní řád“. Aby se situace s nelegální migrací mohla efektivně řešit, musí být dle něj pozornost zaměřena už na vnější hranici EU, nicméně „zásadním problémem zůstává, že většina hranic EU je námořní“.

Podobně to vidí i náměstek ministerstva spravedlnosti Radek Kaňa, dle kterého je posílení vnější hranice EU zásadní. Migrační pakt je dle něj pouze malý krůček a v dalších krocích se musí pokračovat po evropských volbách. Konkrétně se chce zaměřit na boj s převaděčstvím, efektivní návraty uprchlíků zajištěných na hranicích a na zrychlení azylové procedury.

Český policejní prezident generálporučík Martin Vondrášek prezentoval řadu statistik a již na úvod sdělil: „Nic nás nenaplňuje optimismem.“ Letos očekává stejná čísla jako loni. Z pohledu na meziroční změny počtu migrantů v jednotlivých vstupních bodech usuzuje, že utečenci kdysi mířící do EU přes balkánské státy nyní obtékají jižní trasou.

Mezi jiným na statistikách ukázal, že drtivá většina tzv. tranzitních migrantů u nás jsou Syřani (přes 90 %). Právě s jejich vyhoštěním je však problém, protože Sýrie je na seznamu zemí, kam zpět lidi posílat nelze. Celkový počet vyhoštěných ilegálních migrantů z ČR v posledních letech se pohybuje v řádu 5 až 7 tisíc. Loni policie zadržela 388 převaděčů (z toho přes 100 Ukrajinců), v roce 2022 o 140 méně.

Mezi dalšími řečníky vystoupil Alexandr Vondra, který sdělil, že by se nerad dočkal toho, aby se migrační politika liberalizovala. Naopak, ocenil by, kdyby Německo a další západní země přijaly účinnou politiku po vzoru Dánska. Problémem je dle něj také faktická realizace návratové politiky, která nefunguje a nebylo možné se na ní v rámci migračního paktu shodnout. Dodal, že nedostatečným řešením problematiky se také nahrává extremistickým politikům.

Předseda Výboru pro obranu a bezpečnost NR SR Tibor Gašpar poznamenal, že zažívá jakési déjà vu – že ve srovnání s dobou, kdy byl policejním prezidentem a řešila se v roce 2015 také otázka vysoké migrace, tak se dle něj udělalo v politických rozhodnutích velmi málo. Proto navrhuje přijímat reálné kroky.

Zmínil také, že na slovenských hranicích zaznamenali za první 4 měsíce zvýšenou migraci z Ukrajiny o 82 %, což je dle něj zřejmě reakce na tamní mobilizační zákon. V absolutních číslech jde však jen o stovky.

Miklos Simon z maďarské delegace zdůraznil, že Maďarsko chce v rámci V4 úzce spolupracovat. Zabrzdění migrace je dle něj existenční otázkou a EU musí učinit další kroky k jejímu zmírnění. Bude to nejvýznamnější prioritou jejich předsednictví v EU ve druhé polovině roku a chtějí se soustředit na západní Balkán a středomořské státy.

Vůči migračnímu paktu EU mají silné výhrady. Nechtějí podporovat mechanismus solidarity, protože mají za to, že je již prokázané, že migraci nezmírňuje, nýbrž zabudovává další stimuly. Při hlasování jej určitě odmítnou.

Klíčovým dle Simona je, aby posouzení žádostí o azyl probíhalo už ve třetích zemích.

Další zástupce maďarské delegace Zoltán Sas upozornil na to, že migranti před překročením hranic odhazují doklady, aby o nich nešlo nic zjistit.

Dalším důležitým krokem k omezení migrace je dle Sase deklarace ze strany cílových států, že nebudou přijímat migranty.

Małgorzata Pępek z polské delegace upozornila na problém na jejich východní hranici s Běloruskem, kde má Lukašenko vytvářet chaos tím, že podporuje nelegální migraci. V tomto směru je dle ní migrační pakt nedostatečný a nebere očekávání Polska a dalších, kteří sousedí s Běloruskem.

Zofia Czernow nutnou další reformu kvitovala a zároveň sdělila, že EU by měla více podporovat země, které mají chránit vnější hranice. Dále sdělila, že Polsko na východní hranici čelí hybridním hrozbám a musí mít moderní řešení na inovativní snahy. Kromě jiného bude investovat i do plotu s východním sousedem.

Gašpar má také za to, že jedním ze zásadních opatření je důsledné strážení hranic. Pozemní hranice je však snazší chránit než mořskou hranici na jihu. Také má za to, že je potřeba provést „inventuru“ migrantů ve smyslu kolik lidí je prospěšných pro zaměstnanost/ekonomiku a kolik jich přichází za účelem pobírání štědrých dávek.

Na to navázal senátor Pavel Fischer, který poukázal na situaci Ukrajinců, kdy řada z nich u nás našla práci. Na druhou stranu dle něj existuje subkategorie těch, kteří pracují pro agentury, které se vyhýbají placení daní a jejich chování se blíží zločineckému. Vyjádřil podporu Polsku v souvislosti se situací s migrací přes Bělorusko a Lukašenkům přístup označil za „weaponizaci migrace“ zřejmě s cílem destabilizovat situaci. Lukašenko by neměl odejít z našich radarů kvůli napomáhání Rusku.

Související témata

Přečtěte si také

VIDEO: Rozhovor s europoslancem Zdechovským na témata, která trápí občany nejvíce
VIDEO: Rozhovor s europoslancem Zdechovským na témata, která trápí občany nejvíce

Přijít s opravdu dobrým migračním paktem je dle europoslance Tomáše Zdechovského jako vytvořit dobré hudební dílo. Diskutovali jsme i o řadě dalších témat, která občany „pálí“.

Topolánek: Evropa se sama rozhodla, že zchudne, a usilovně na tom pracuje
Topolánek: Evropa se sama rozhodla, že zchudne, a usilovně na tom pracuje

Evropská unie svými klimatickými politikami a Green Dealem uměle snižuje vlastní ekonomický výkon a přivádí nás do chudoby, sdělil bývalý premiér Mirek Topolánek.

Armáda ČR nacvičovala v květnu na zemi, ve vzduchu i na moři
Armáda ČR nacvičovala v květnu na zemi, ve vzduchu i na moři

24. května vyvrcholilo jedno z největších letošních cvičení Pozemních sil Armády ČR s názvem Joint Fires 2024. Kromě něj se naše armáda zapojila v květnu i do několika mezinárodních cvičení.

Nadbytečné výrobní kapacity a dumpingová taktika Číny
Nadbytečné výrobní kapacity a dumpingová taktika Číny

Spojené státy a Evropská unie (EU) vyjádřily obavy z nadměrné výrobní kapacity Číny v různých odvětvích, od oceli a hliníku až po lithiové baterie, nové energetické produkty, elektromobily a solární panely.

Čeští hokejisté oslavili zlato s fanoušky, ve čtvrtek je přijme prezident
Čeští hokejisté oslavili zlato s fanoušky, ve čtvrtek je přijme prezident

Tisíce lidí dnes oslavily s českým národním hokejovým týmem v Praze zisk titulu mistrů světa.