Na mnoha místech Česka se během dnešního posledního dubnového večera rozhoří ohně při tradičním pálení čarodějnic. Letošní oslavy ovlivní varování meteorologů před vznikem požárů, které platí hlavně v Čechách a v části jižní Moravy, lidé by ale podle hasičů měli být opatrní všude při každé manipulaci s otevřeným ohněm. Například v Praze a Středočeském kraji platí kvůli výstraze meteorologů zákaz rozdělávání ohňů na rizikových místech. Pořadatelé velkých organizovaných akcí se zajištěnou požární bezpečností a pod dohledem hasičů ale mohou vatry v omezené míře zapálit.
Lidé mohou dnešní magický večer oslavit v Praze například na Ladronce, na Kampě či ve Žlutých lázních, na brněnském Špilberku, v plzeňské zoologické zahradě, při netradiční prohlídce hradu Házmburk v Českém středohoří a na stovkách dalších míst po celé zemi.
Hasiči každoročně před filipojakubskou nocí varují před zbytečnými požáry i planými poplachy kvůli nenahlášeným ohňům. Třicátého dubna musejí vyjíždět vícekrát, než bývá obvyklé v jiné dny. Obavy mají hlavně z nenahlášených a nehlídaných ohňů, které mohou v suchém a větrném počasí rychle způsobit požár. Plánované rozdělávání ohně by lidé či pořadatelé akcí měli nahlásit hasičům prostřednictvím aplikace https://paleni.izscr.cz, a tím mimo jiné zamezit jejich zbytečnému výjezdu k domnělým požárům. Organizátoři také mohou při pálení hlavně velkých vater požádat o spolupráci místní dobrovolné hasiče.
Hasiči mají při pálení čarodějnic každoročně více práce. Loni v celém Česku zasahovali u necelé třicítky požárů, které souvisely s touto tradicí. V 16 případech šlo o planý poplach, tedy nenahlášené pálení, uvedl za hasiče Martin Kavka. Největší roli v nárůstu požárů hraje počasí. Pokud je ke konci dubna delší dobu sucho a teplo, což je případ i tohoto roku, je riziko požáru mnohem vyšší, než když je půda prosáklá vodou. Nebezpečný je také silný vítr, který žhavé uhlíky rozfouká po okolí.
Podle dávné tradice se noci z 30. dubna na 1. května připisuje magická moc. Svátek se původně slavil zřejmě o úplňku, který byl nejblíže dnu přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Do dnešní doby se většinou uchovalo jen rozdělávání ohňů, někde se navíc pálí figurína čarodějnice či košťata, oblíbené bývá opékání špekáčků. Na větších akcích jsou součástí programu také koncerty, soutěže o nejlepší masku, klání v čarodějnických dovednostech nebo slet čarodějnic. Na stejné datum připadá keltský svátek jara Beltine, v severní Evropě se poslední dubnová noc nazývá Valpuržina.
