Milan Kajínek

30. 4. 2024

Analytický komentář

Rámcové vzdělávací programy, to je návod, co mají učitelé vpravovat do hlav dnešních školáků. Současný ministr školství Mikuláš Bek (STAN) představil nové vzdělávací programy pro mateřské a základní školy, které zavádějí do osnov genderovou ideologii. Rodiče a učitelé se k nim mohou vyjádřit do konce května v připomínkovém řízení.

Politické hnutí STAN, které podporovalo zavádění genderové ideologie do českého právního řádu prostřednictvím takzvané Istanbulské úmluvy a které prostřednictvím svého předsedy a ministra vnitra Víta Rakušana vytváří prostředí pro využívání náhradního mateřství pro homosexuální páry, nyní prostřednictvím ministra Beka zavádí genderovou ideologii do osnov pro žáky základních škol.

Při projednávání Istanbulské úmluvy v Senátu PČR vysvětlovala vedoucí vědecká pracovnice Sociologického ústavu Akademie věd prof. PhDr. Dana Hamplová, PhD. základní body genderové ideologie, která tvrdí, že lidská přirozenost „neexistuje“ a chce vytvořit „nového člověka“.

„Žák se seznamuje s tématem pohlaví a genderu v dějinách… očekávaný výsledek učení by měl žáka směrovat k poznání, že tzv. sociální, resp. genderový řád je utvářen a vynucován autoritami.“

— Citace z nového vzdělávacího programu

Zde je třeba zmínit jádro diskutovaného problému, a sice základní otázku „jestli vůbec existuje něco jako lidská přirozenost“. Historicky máme v Evropě podle profesorky Hamplové dvě tradice, „jedna je ta, řekněme, židovsko-křesťanská tradice, která věří, že člověk byl stvořen k obrazu božímu, má nějakou přirozenost danou“. Respektive, když byl člověk stvořen, bylo vytvořeno i jeho lidství, tedy byl člověku dán určitý charakter nebo „lidská povaha“, která dělá člověka člověkem.

Druhá „tradice“, na jejíž vlně přichází „genderová ideologie“ se spojuje se jménem Johna Locka a sahá až do starého Řecka. Člověk je vnímán jako tabula rasa – jako nepopsaný list, který teprve výchovou a socializací přijímá svoji podstatu, vysvětluje profesorka Hamplová. Jde tedy o představu, že povaha, charakter nebo lidská přirozenost jsou pouhými „konstrukty“ vytvořenými lidmi a společností.

A tato představa o tom, že něco jako lidská přirozenost „neexistuje“ a je „vytvářena a vynucována autoritami“, má být nyní vodítkem pro učitele základních škol, kteří budou mít za úkol tuto ideu vpravovat do myslí žáků.

Kdo rozhoduje o tom, co se budou naše děti učit ve škole? (Max Fischer | Pexels)

Kdo rozhoduje o tom, co se budou naše děti učit ve škole?
Za dob totality v bývalém Československu rozhodoval o obsahu výuky komunistický režim a děti procházely indoktrinací dle vládní ideologie. Po pádu komunismu se rozhodování o obsahu výuky podle ústavy opět vrátilo do rukou rodičů. Mohou však dnes rodiče rozhodovat o tom, co se jejich děti ve školách učí? Pokud se zajímáte o to, co se vaše děti učí nebo o to, kdo rozhoduje o vytváření učebních osnov, asi narazíte na termín Rámcové vzdělávací programy, které vydává ministerstvo školství. Více…

Zmínky o genderové ideologii v nových osnovách

„Žák se seznamuje s tématem sociální nerovnosti, společenských rolí mužů a žen, pohlaví a genderu v dějinách,“ uvádí nový rámcový vzdělávací program a dodává, že „očekávaný výsledek učení by měl žáka směrovat k poznání, že tzv. sociální, resp. genderový řád je utvářen a vynucován autoritami a ti, kteří se mu vymykají, mohou být objektem pronásledování a diskriminace.“

Vzdělávací program předkládá jednostranné tvrzení, v podstatě názor, že „genderový řád je utvářen a vynucován autoritami“. Opravdu je utvářen pouze autoritami? Z řady příkladů, které zmíním níže v článku tomu tak není. Je v podstatě utvářen lidskou přirozeností a na základě životních zkušeností, pochopení toho, co přináší do mezilidských vztahů důstojnost, stabilní prostředí pro výchovu dětí, rodinu a společnost.

Onen „genderový řád“ zmiňovaný v osnovách se však netýká pouze žen a mužů a jejich rolí ve společnosti, jak by si někdo mohl myslet. Tedy nejde o to, že by žena nemohla být prezidentkou nebo neměla mít hlasovací právo a podobně. To už je dnes naprostou samozřejmostí. Bekova „reforma“ školních osnov se zaměřuje na oblasti homosexuality, lesbismu, transgenderu, „queer+“ a dalších osobních „sexuálních“ otázek, které jsou součástí soukromého života člověka.

„Snahy o zrovnoprávnění LGBTQ+ komunit ve věcech rodinného práva byly a jsou blokovány využíváním historických argumentů, které odkazují k tradicionalisticky pojatému trvání neměnných rolí. Vyučující volí obsah zejména s ohledem na aktuální emancipační snahy přítomné ve společnosti.“

— Citace z nového vzdělávacího programu

Nové osnovy nabízejí další text o zrovnoprávnění: „Snahy o emancipaci (např. boj žen za politická a sociální práva, zrovnoprávnění LGBTQ+ komunit ve věcech rodinného práva) byly a jsou blokovány využíváním historických argumentů, které odkazují k tradicionalisticky pojatému trvání neměnných rolí. Vyučující volí obsah zejména s ohledem na aktuální emancipační snahy přítomné ve společnosti.“

Ono „tradicionalisticky pojaté trvání neměnných rolí“ má být vysvětlením, které naznačuje, že tradice vztahu mezi mužem a ženou – seznámení, zasnoubení, svatbarodina – jsou pouhou „tradicí“, rozumějme společenským konstruktem, který nemá hlubší kořeny.

Uveďme opačný směr myšlení, kdy právě z lidské přirozenosti a dané odlišnosti mezi muži a ženami vznikají partnerská spojení, z nichž jsou plozeny děti a vznikají rodiny. Soudržnost rodin má zajišťovat partnerská a rodinná etika, která vychází z historických zkušeností, jak rodina a děti prospívají nejlépe. Proto jsou tedy tradice v podstatě praxí odvozenou ze zkušeností a ustálily se tak, aby přinášely partnerům, dětem a rodině stabilitu a důstojnost. V tomto pojetí je potom rodina základním stavebním prvkem společnosti a tradice mají za účel rodinu udržovat a posilovat.

„Společenské role mužů a žen, genderová socializace, rovnoprávnost a podoba současné rodiny jsou aktuální společenská témata, která vzbuzují kontroverze a politické spory,“ pokračuje text nových osnov. „Předpokladem pro informovaný občanský postoj žáků je rozvinutá sociální a genderová citlivost a schopnost rozlišovat trvání a změnu genderových a dalších sociálních rolí v dějinách, v důsledku také v současnosti a budoucnosti.“

Pracovní verze „modernizovaných“ vzdělávacích programů
Prostudovat návrh nových programů můžete on-line.
Nebo ve formátu PDF: Pro základní vzdělávání zde. Pro předškolní vzdělávání zde.
Své návrhy nebo námitky můžete vyjádřit zde.

K čemu má být žák vychován

Osnovy také vyjmenovávají „dílčí kroky“, které je třeba učinit k „dosahování očekávaného výsledku učení“. Žák je doveden k „porozumění“ tomu, „co mohou, nebo naopak nemohou dělat příslušníci LGBTQ+ komunity“ a „jaké podoby může mít současná rodina“. Pojmem současná rodina je samozřejmě myšleno rozšíření výuky o skutečnosti lesbických nebo homosexuálních párů vychovávajících děti.

Žák „sám nebo s dopomocí rekonstruuje a popíše pojetí LGBTQ+ komunity ve vybraných situacích v minulosti“ (historii), „identifikuje charakteristické rysy diskriminace a vynucování sociálních a genderových norem“.

Žák má také stanovit, „čím se současnost odlišuje (od minulosti) a co zůstává stejné“, a „vytváří si hlubší porozumění tomu, co se v dějinách z hlediska společenských rolí mění a co zůstává stejné“.

Osnovy dále v podstatě nastiňují současný boj mezi takzvaným wokeismem a progresivismem a tradicemi, kdy se již dostáváme ke změnám v pojetí muže a ženy, ideologii, která například na školách v USA učí děti, že si mohou zvolit svá pohlaví, protože pohlaví je pouhým konstruktem a záleží jen na dítěti, jestli pohlaví chce změnit. Z takových rozhodnutí často vznikají nevratné změny a osobní tragédie.

„I když si učitel myslí, že pohlaví jsou dvě, tedy muž a žena, dětem to musí podat neutrálně.“

— Roman Ziegler, spoluautor nových osnov

Ředitel Základní školy v Mostě Roman Ziegler, který se na podobě výše uváděných osnov nového dějepisu podílel, dodává, že učitel by měl umět při výkladu potlačit svůj názor. „I když si učitel myslí, že pohlaví jsou dvě, tedy muž a žena, dětem to musí podat neutrálně.“

Jeho komentář překračuje kritickou hranici, kdy výuka nekončí pouze u učení poznání a tolerance vůči jiným, ale otevírá otázky přirozenosti člověka. Proč učitel „musí“ podat otázku pohlaví „neutrálně“, když z vědeckého hlediska existuje pouze muž a žena? Jistě existují i jedinci, kteří se sexuálně orientují na stejné pohlaví, nebo ti, kteří si nechali pohlaví chirurgicky změnit. Ale vyučovat o pohlaví neutrálně už se jeví spíše jako „politicky korektní jazyk“ než základy pro výuku založené na vědě a skutečnosti.

Marxismus a přirozenost

Profesorka Hamplová zmiňovala během senátního slyšení, že genderová ideologie má kořeny v marxismu, který přirozenost nerespektoval a uvažoval o mezilidských vztazích pouze jako o „ekonomické základně, která determinuje úplně všechno“ a všechno ostatní jako je „náboženství, ideologie, myšlenky“ vnímal pouze jako nadstavbu, která je „pouhým odrazem těch ekonomických, výrobních vztahů“.

Podle Hamplové je tato představa lidské přirozenosti založena na tom, že lidská přirozenost „je něco, co se vyvíjí a v podstatě to jenom odráží daný stav výrobních vztahů“.

„Protože směřujeme k oné úžasné utopické společnosti, tak my lidskou přirozenost můžeme měnit a musíme vytvářet toho nového člověka, který bude odpovídat, který bude vhodný na budování té nové společnosti.“

— prof. PhDr. Dana Hamplová, PhD., Akademie věd

Jak možná starší čtenáři vědí, komunisté používali heslo „poručíme větru, dešti“, což částečně odráží ono přesvědčení, že vše – člověka i přírodu – přizpůsobíme našim cílům.

Nejenom, že se podle těchto představ lidská přirozenost „vyvíjí“, vysvětluje profesorka Hamplová, ale „protože směřujeme k oné úžasné utopické společnosti, tak my lidskou přirozenost můžeme měnit a musíme vytvářet toho nového člověka, který bude odpovídat, který bude vhodný na budování té nové společnosti“.

Progresivní směry, které vstupují do školství v sobě nesou prvek „osvobození“ od všech konvencí. Člověk má být v konečném důsledku osvobozen od všech společenských a etických konvencí, dovoleno a tolerováno má být úplně všechno, protože podle nich „přirozenost neexistuje“ a celý život je založen na „svobodné volbě“, která má být bezezbytku tolerována.

Podle západní i východní filosofie však existuje vnější řád, ze kterého byl člověk a svět stvořen. Člověk má řád pochopit a žít s ním v souladu a tím dosáhnout štěstí. Život v disharmonii s řádem světa potom podle některých tradic přináší do života „karmu“ nebo „hříchy“, které člověku přinesou neštěstí. Zde je „přirozenost“ něčím, co je třeba poznat a čemu je třeba porozumět. Něčím, co existuje nezávisle na tom, co si člověk představuje nebo myslí. Nezávisle na společnosti, víře nebo autoritách.

Historické experimenty s lidskou přirozeností

Izraelské kibucy – jeden z největších sociálních experimentů 20. století. (Volné dílo)

Podle Hamplové historie ukazuje, že „od samého začátku těchto marxistických, marxisticko-leninských hnutí“ byl kladen „velmi silný důraz na otázky postavení mužů a žen“. Jednalo se o snahu „změnit chápání muže a ženy“.

Podle vědeckých studií amerického antropologa Melforda Spiroa tyto snahy selhaly. Spiro sledoval takzvané izraelské kibucy, kolektivistická družstva, které v Izraeli založili v minulém století emigranti z východní Evropy ovlivnění komunistickou revolucí a utopickým feminismem.

„Děti se odevzdávaly po narození do kolektivní výchovy, potlačovaly se tam jakékoli znaky odlišnosti pohlaví, ženy se měly oblékat stejně jako muži, dělaly úplně stejnou práci. V podstatě šlo o to, opravdu vymazat pohlaví.“

— prof. PhDr. Dana Hamplová, PhD., Akademie věd

Tato družstva chtěla úplně zrušit rodinu a zrušit základní vztahy nebo základní definice toho, co je muž a žena. „Děti se odevzdávaly po narození do kolektivní výchovy, potlačovaly se tam jakékoli znaky odlišnosti pohlaví, ženy se měly oblékat stejně jako muži, dělaly úplně stejnou práci. V podstatě šlo o to, opravdu vymazat pohlaví,“ vysvětluje profesorka Hamplová.

O vývoji této komunity máme velmi dobré záznamy, které ukazují, že tato snaha o změnu lidské přirozenosti neuspěla a další generace v těchto komunitách se opět vrátily k původnímu způsobu života, přestože žily odděleně od okolní společnosti. Více zde…

Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet postoje The Epoch Times.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

„Když se volené elity v Bruselu dopouštějí cenzury, je to problém.“ Kandidáti do europarlamentu hodnotili nové unijní zákony DSA a EMFA
„Když se volené elity v Bruselu dopouštějí cenzury, je to problém.“ Kandidáti do europarlamentu hodnotili nové unijní zákony DSA a EMFA

„Úplný kreténismus“, „kdo hlídá vaše hlídače?“, „všimněte si, že ty zákony se vždy hezky jmenují“ – účastníci konference pořádané Společností na obranu svobody projevu hodnotili nové unijní zákony a prezentovali své postoje ke svobodě slova.

Premiér Fiala hájil korespondenční volbu z ciziny, odmítl výtky o účelovosti
Premiér Fiala hájil korespondenční volbu z ciziny, odmítl výtky o účelovosti

Premiér Petr Fiala (ODS) hájil ve Sněmovně zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v cizině.

Europarlamentní frakce Identita a demokracie vyloučila Alternativu pro Německo
Europarlamentní frakce Identita a demokracie vyloučila Alternativu pro Německo

Europarlamentní frakce Identita a demokracie (ID) dnes s okamžitou platností vyloučila Alternativu pro Německo (AfD) ze svých řad

Jsme znechucení, říká o zastavení stavby D49 starosta Holešova
Jsme znechucení, říká o zastavení stavby D49 starosta Holešova

Její stavba se táhne už dlouhých 15 let, ovšem k velké nelibosti místních se letošní otevření dálnice D49 může opět odložit. Ekologičtí aktivisté totiž uspěli se svou stížností u soudu...

Pro splnění dekarbonizačních plánů musí Evropa  zdvojnásobit investice do elektrických sítí, uvádí studie
Pro splnění dekarbonizačních plánů musí Evropa zdvojnásobit investice do elektrických sítí, uvádí studie

Evropské elektrické sítě je třeba urychleně modernizovat a navýšit investice, jinak Evropě hrozí, že nedosáhne svých klimatických cílů, upozorňují...