Největší nespokojenost s členstvím Česka v Evropské unii byla v době migrační krize. V roce 2016 bylo nespokojených 65 procent Čechů. Naopak největší spokojenost panovala u Čechů kolem českého předsednictví v roce 2009, kdy vyjádřilo spokojenost 69 procent z nich. Vývoj veřejného mínění popsala v analýze průzkumů agentura STEM, která data sbírala od vstupu Česka do EU. Letos členství v EU kladně hodnotilo 51 procent Čechů. Pozitivně Češi na EU vnímají zejména svobodu cestovat, pracovat a studovat, negativně ji vidí jako příliš direktivního aktéra, který Českou republiku obírá o nezávislost.
Z posledních pěti let je rok 2024 jediným, kdy spokojenost s členství v EU překročila 50 procent. Podle autorů průzkumů se do hodnocení promítla zejména pandemie covid-19. České předsednictví v roce 2022 pak nepřineslo přímo zvýšení podpory členství v EU, ale v době obecného poklesu důvěry v instituce znamenalo udržení hodnot. V prvních pěti letech, kdy byla Česká republika součástí Evropské unie, naopak nekleslo pozitivní vnímání členství pod 50 procent. Za posledních deset let byla největší spokojenost v roce 2019, kdy členství pozitivně vnímalo 52 procent lidí.
Agentura STEM sledovala postoje k Evropě a EU od roku 1991. V období několika málo let po listopadu 1989 byli obyvatelé Česka výrazně prozápadně orientovaní, s liberálním pohledem na tržní hospodářství a pozitivním očekáváním do budoucna. V listopadu 1993 své odhodlání usilovat o vstup do Evropského společenství vyjádřilo 85 procent Čechů. „Tehdy to byl cíl vzdálený, jakýsi symbol naší západní příslušnosti – byla to spíše abstraktní idea než konkrétní představa,“ uvedl zakladatel STEM Jan Hartl. Podle starších průzkumů lidé vnímali, že by členství v EU mohlo zvýšit šance sehnat atraktivní zaměstnání a umožnit mladým lidem studovat v zahraničí.
Značná část veřejnosti si podle STEM představovala Evropskou unii jako penězovod, který podstatnou měrou usnadní cestu k ekonomické prosperitě. Pozitivní očekávání přitom byla neurčitá, bez hlubšího povědomí o tom, co bude vstup do EU pro nás znamenat, uvedla agentura.
Hlavním úkolem, který by podle české veřejnosti měla EU v blízké budoucnosti řešit, je vnější bezpečnost, reprezentovaná především ochranou před migrací a před terorismem. Za důležité také považují posilování soběstačnosti Unie, a to především ve výrobě strategických součástek. Průzkum také zkoumal, se kterými dvěma vlastnostmi lidé chtěli, aby Česko bylo do budoucna v Evropě nejvíce spojováno. Pro největší část veřejnosti by Česko mělo být zejména bezpečné, uvedlo to 58 procent, a prosperující, což uvedlo 48 procent.
