Ministerstvo zdravotnictví (MZd) představilo strategickou analýzu největších problémů českého zdravotnictví, které často souvisejí se stárnutím populace. Současný stav hodnotí MZd v materiálu kriticky, bez potřebných změn podle něj nebude systém veřejného zdravotního pojištění udržitelný. Zanedbalo se podle něj také plánování lůžkového fondu i personálních kapacit. Řešení vidí v prevenci, hodnocení kvality a efektivity, personální situaci má vylepšit elektronizace či více studentů nelékařských oborů.
Podle MZd je zveřejněný materiál první verzí, vyzvalo k jeho připomínkování. „Chci, aby ten dokument byl opravdu kriticky zhodnocen odborníky napříč českým zdravotnictvím i zákonodárci z opozice i koalice,“ uvedl v tiskové zprávě ministr Vlastimil Válek (TOP 09). V úterý dokument představil prezidentovi a ve čtvrtek poslancům zdravotního výboru, novináře s ním dnes seznámili další autoři.
Za největší výzvu, které bude ČR v příštích letech čelit, považuje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek stárnutí populace, jež povede k větším nárokům na péči nebo odchodům zdravotnických pracovníků do důchodů. „Do deseti až 12 let hrozí odchod do důchodu u třetiny sester,“ řekl dnes novinářům.
Počet seniorů, kteří nejvíc čerpají zdravotní péči, se v příštích 15 letech zdvojnásobí. „Do roku 2030 se změně musí přizpůsobit struktura části lůžkového fondu včetně podpory geriatrické péče, musí dojít k razantnímu posílení kapacit dlouhodobé ošetřovatelské péče,“ píše se v dokumentu. „Dominantně je nutné podporovat ambulantní léči a domácí péči či péči v sociálním prostředí pacienta v různých formách,“ uvádí dále.
Zdravotní systém už v současnosti podle analýzy MZd částečně selhává v zajištění dostupnosti péče, například dětských či zubních lékařů či psychiatrů. Ministerstvo kritizuje také absenci kontroly nadužívání zdravotní péče, její nedostatečnou a nevymáhanou centralizaci nebo nejednotné úhrady nemocnicím za stejnou péči.
Z konkrétních kroků, které chce ministerstvo zvládnout do roku 2025, koncepce uvádí například elektronické nástroje umožňující centrální objednávání na preventivní vyšetření, elektronické žádanky a propouštěcí zprávy, větší podporu jednodenní péče, větší centralizaci péče vysoce specializované nebo podpora sdružení praxí praktických lékařů, které by umožnily delší ordinační dobu.
Vzniknout by měly také nové strategické dokumenty, například analýza možných hrozeb pro veřejné zdraví, Národní plán prevence, Národní vakcinační strategie nebo analýza struktury lůžkového fondu a efektivity jeho využívání nebo transformační plány nemocnic, kde skončí nepřetržitý povoz.
Materiál má 37 autorů, jsou mezi nimi kromě Válka také všichni jeho náměstci nebo ministerští úředníci. Podíleli se na něm také ředitelé ministerstvem přímo řízených organizací, jako jsou Státní zdravotní ústav, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví nebo Ústav zdravotnických informací a statistiky. Odborné společnosti lékařů mezi nimi reprezentuje předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Štěpán Svačina.
