Benátky za prvních osm dnů od zavedení poplatku pro vstup do historické části města vybraly přes 700 000 eur (18 milionů Kč), což je více, než kolik předpokládala radnice. Píše to dnes agentura APA. Poplatek hradí jen turisté, kteří ve městě nestráví ani jednu noc v ubytovacích zařízeních a kteří nemají nárok na některou z mnoha výjimek. Cílem opatření, které platí jen ve vybrané dny, je podle vedení města zmírnit dopady nadměrného turismu. Vysoký výnos ovšem podle kritiků ukazuje, že poplatek regulační funkci neplní.
Benátská radnice zveřejnila údaje za období od 25. dubna, kdy se poplatek začal vybírat, do 2. května. V tomto období byly dva velmi vytížené dny, kdy se v Itálii slavil státní svátek. Šlo o 25. duben, což je svátek osvobození, a 1. květen, což je svátek práce. Ve sledované době zaplatilo pět eur za vstup přes 144 000 lidí. Další desítky tisíc lidí však využily jednu z mnoha výjimek.
Poplatek Benátky zavedly na konci dubna do poloviny července ve zkušebním provozu. Zpoplatněno je celkově 29 dní, kdy se očekává nadměrný počet turistů ve městě. S příjmy 700 000 eur počítala radnice za celé letošní zkušební období.
„Letos (za systém) utratíme více, než kolik vybereme,“ uvedl benátský starosta Luigi Brugnaro. Zprovoznění systému podle něj město stálo asi tři miliony eur (75 milionů Kč). V příštím roce by však Benátky mohly podle materiálů radnice vybrat na vstupném sedm milionů eur. Vedení města novinářům opakovaně tvrdilo, že cílem poplatku je zlepšit situaci v historickém centru, ne mít nový zdroj příjmů do městské kasy.
Vysoké příjmy za první dny spuštění systému ale podle kritiků ukazují, že poplatek neplní svou hlavní funkci – zmírnit počty turistů v nejvytíženější dny. Původně radnice zvažovala, že by v některých dnech vedle poplatku zavedla také omezený počet vstupů do historické části města. Od maximálního počtu turistů však později opustila s odůvodněním, že Benátky jsou město a ne muzeum. Kritici se také domnívají, že k řešení následků nadměrného turismu by více přispěla regulace krátkodobých pronájmů, které v historickém městě přispívají k nadměrnému zvyšování nájmů a cen nemovitostí pro místní obyvatele.
Prudký nárůst cestovního ruchu v posledních desetiletích doprovázelo vylidňování ostrovního historického centra. To má podle posledních údajů zhruba 50.000 obyvatel, zatímco v roce 1951 to bylo skoro 175 000 obyvatel. Podle místních aktivistů za úbytkem obyvatel, kteří postupně stárnou, stojí právě situace na realitním trhu, která znesnadňuje příchod nových rezidentů.