10. 5. 2024

Krátce před koncem dvoutýdenního maratonu jednání o pandemické úmluvě a mezinárodních zdravotnických předpisech Britové současný návrh odmítli. Úřady nechtějí v případě nouze předat některé své léky a vakcíny WHO, ale chtějí samy rozhodnout, jak s nimi naloží.

Ve Světové zdravotnické organizaci (WHO) v současné době probíhají jednání o uzavření pandemické úmluvy a revizi Mezinárodních zdravotnických předpisů (IHR). Dvoutýdenní jednání v Ženevě, kterých se účastní zástupci 194 členských států, skončí v pátek 10. května 2024.

Pouze několik zemí otevřeně kritizuje

Již nějakou dobu však neprobíhají tak, jak by si generální tajemník WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus přál. Ten opakovaně vedl kampaň za údajnou nezbytnost takové úmluvy. Zatím pouze Slovensko nedávno oznámilo, že ji nehodlá podepsat.

Nizozemsko chce termín podpisu odložit na konec května a nespokojenost vyjadřují i USA. Ve Švýcarsku varuje před pandemickou smlouvou a zdravotnickými předpisy bývalý spolkový radní za Švýcarskou lidovou stranu (SVP) Ueli Maurer. Třiasedmdesátiletý Maurer považuje obě smlouvy za nebezpečné.

Švýcaři by v případě pandemie měli jen malý manévrovací prostor, pokud jde o provádění pokynů WHO. Maurer proto požaduje: „Je třeba udělat vše pro to, aby Švýcarsko tyto smlouvy nepodepsalo.“ Země se obávají o svou suverenitu.

Jiná situace je v Německu, kde má smlouva širokou politickou podporu. Loni ji odmítla pouze AfD a jeden poslanec Spolkového sněmu za CDU.

Na stranu odpadlíků se nyní postavilo i Spojené království, které prohlásilo, že dokument v současné podobě odmítne podepsat.

Země předají 20 procent svých zdravotnických produktů WHO

Jak píše deník The Telegraph, jedním z kamenů úrazu je, že země by měly být povinny předat pětinu svých očkovacích látek. Spojené království takové povinnosti v souvislosti s očkováním striktně odmítá. Pandemickou úmluvu, která by narušovala britskou suverenitu, by nepodepsala.

Podle listu The Telegraph současný návrh dohody stanoví, že všech 194 členských států by mělo poskytnout 20 procent „zdravotnických produktů souvisejících s pandemií“ jiným zemím, které je naléhavě potřebují. Země by rovněž nesměly vytvářet zásoby. To by se mimo jiné týkalo i vakcín.

V dokumentu WHO se uvádí, že organizace pod vedením OSN by získala „přístup v reálném čase“ k deseti procentům těchto produktů zdarma nebo „za přijatelné ceny“.

Velká Británie chce pandemickou úmluvu podepsat pouze v případě, že bude moci vakcíny používat pouze v souvislosti se svými národními zájmy. Úřady chtějí samy rozhodovat o tom, kdy se produkty použijí v jejich zemi a kdy se budou prodávat po celém světě.

Například sdílení očkování představuje pro mnoho zemí červenou čáru. Zatímco chudší země tuto regulaci podporují s ohledem na spravedlivější zacházení, bohatší země se obávají ztráty autonomie ve prospěch WHO.

Ústřední aspekt úmluvy, systém WHO pro přístup k patogenům a sdílení výhod (PLABS), byl již odložen na rok 2026. Země se nedokázaly dohodnout na tom, jak by mělo být právně vymáháno rozdělování vzorků virů a genetických informací pro výzkumné účely.

Šéf WHO Tedros se zasazuje o smírné řešení

Podle deníku The Telegraph odborníci varovali, že na konci dvoutýdenního maratonu jednání bude na pozadí zásadních názorových rozdílů dohodnut a podepsán vágní kompromis, než bude úmluva oficiálně přijata na světové konferenci WHO na konci května.

Dr. Clare Wenhamová, docentka globální zdravotní politiky na London School of Economics, řekla britskému deníku: „Ještě se uvidí, co se musí stát na bilaterální úrovni, aby se dosáhlo tohoto výsledku, ale nepřekvapilo by mě, kdyby se v zákulisí podařilo dosáhnout toho, aby s tím země s nízkými a středními příjmy souhlasily.“

Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval ke smírnému řešení debaty o vakcínách. V Ženevě řekl: „Dopřejte lidem na světě, lidem ve vašich zemích, lidem, které zastupujete, bezpečnější budoucnost.“

Mluvčí britského ministerstva zdravotnictví a sociální péče se zase vyjádřil jasně: „Přijetí dohody podpoříme a jménem Spojeného království ji přijmeme pouze v případě, že bude pevně v národním zájmu Spojeného království a bude respektovat národní suverenitu.“

Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Vybrali jste si dobře, KHNP je nejlepším dodavatelem na světě, říká švédský jaderný expert

Podle prof. Blomgrena je korejská společnost tou správnou volbou. „KHNP je nejlepším dodavatelem na světě, pokud se omezíme na seriózní země, mezi které nepočítám Rusko a Čínu,“ uvedl pro český web Epoch Times.

Jednání bylo protiprávní, ale není neplatné, říká soud ve sporu o prodej vody. „Absurdní,“ tvrdí žalobce

21 let soudních sporů o prodeji vody Veolii v Kladně a Mělníku – soudy sice uznávají nezákonné jednání, ale zároveň odmítají zrušit rozhodnutí o převodu. Případ půjde k Nejvyššímu soudu.

Odznak za protikomunistický odboj obdrželo 18 lidí, jeden in memoriam

Pamětní odznaky za činnost proti komunistickému režimu obdrželo dnes v Armádním muzeu Žižkov 18 lidí, jeden z toho byl udělen in memoriam.

Velký přehled jaderných elektráren v EU – kde jaké stojí, kde se stavějí anebo stavět budou

Po letech stagnace nastupuje v Evropě jaderná renesance.

Studie: Řeky přenášejí do oceánů mnohem více rtuti než v roce 1850

Od doby industrializace se výrazně zvýšil přísun rtuti do moří. Podle studie má tento vývoj několik příčin. V jedné světové oblasti se situace zlepšila.

Izrael tvrdí, že zabil nejvýše postaveného íránského vojenského velitele Šádmáního

Izraelská armáda oznámila, že v noci na dnešek zabila nejvýše postaveného íránského vojenského velitele Alího Šádmáního.

Trump vyzval k okamžité evakuaci Teheránu, ze summitu G7 se přesunul do Washingtonu

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social vyzval k okamžité evakuaci Teheránu.

Podle studie některé bakterie ve střevech mohou signalizovat rakovinu, kauzalita jistá není

Přítomnost konkrétních bakterií ve střevech může signalizovat rozvoj kolorektálního karcinomu.

Jak americký námořní důstojník otevřel uzavřený japonský stát

Jak americký komodor Perry prolomil dvousetletou izolaci Japonska a podepsal historickou smlouvu, která otevřela cestu k obchodním vztahům.