Na podzim minulý rok deník Epoch Times přinesl zprávu o připravované novele ministerstva spravedlnosti a o úpravách občanského zákoníku. Ty zahrnují mimo jiné zjednodušení a zrychlení procesu rozvodu a také upravuje právní ochranu dětí.
Ministerstvo spravedlnosti informovalo, že již ukončilo meziresortní připomínkové řízení a posílá novelu na projednání vládě.
„Navrhovaná opatření směřují ke zjednodušení a zrychlení rozvodu manželství a úpravy poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu. Rozvod by měl být rychlejší a zároveň levnější a ideálně také přátelštější,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek na webu justice.cz.
Novela se mimo jiné zabývá otázkou fyzického nebo duševního trestání dětí.
A jaká omezení trestů zavede ona nová úprava? Jde o § 884 Občanského zákoníku, v němž se doplňuje odstavec druhý (viz níže tučně zvýrazněno). Pro úplnost uvádíme i související první odstavec:
(1) Rodiče mají rozhodující úlohu ve výchově dítěte. Rodiče mají být všestranně příkladem svým dětem, zejména pokud se jedná o způsob života a chování v rodině.
(2) Výchovné prostředky lze použít pouze v podobě a míře, která je přiměřená okolnostem, neohrožuje zdraví dítěte ani jeho rozvoj a nedotýká se lidské důstojnosti dítěte. Platí, že lidské důstojnosti dítěte se dotýká tělesné trestání, působení duševního strádání a jiná ponižující opatření.
Dle Evropského výboru pro sociální práva není v českém právním systému jasně stanovená ochrana proti trestání dětí.
„Tělesné tresty dětí jsou v rozporu s lidskou důstojností. Jsou nepřijatelné, a to i v domácím prostředí. Česká republika patří k posledním zemím Evropské unie bez jasného legislativního zakotvení nepřijatelnosti tělesného trestání,“ říká na výše zmíněném webu Blažek.
Lze tedy dítěti „dát na zadek“ nebo mu dát pohlavek, když překročí určitou mez? Poslankyně Eva Decroix (ODS), která se na přípravě legislativy podílela, sdělila pro Epoch Times, že dodatečná formulace nastavuje morální deklaratorní hodnotu, a tedy je navržena tak, aby rozhodování o přiměřenosti trestů bylo na uvážení soudů.
„Dosavadní judikatura a celá akademická obec už podávala výklad, že součástí rodičovské zodpovědnosti není tělesné trestání. A jenom nastávaly případy, kdy došlo k hrubému porušení – teď se prosím nebavíme o facce, ale o týrání. A my nemáme nastavenou tu hranici. Je to snaha nastavit hranici, facku nikdo nikdy řešit nebude,“ uvedla Decroix pro server Echo24.
A dále pokračuje: „Jsou určité symboliky a občanský zákoník je něco jako bible občanského práva, takže já na tom nevidím nic rozporuplného, abychom tam takovou normu do zákona nastavili, a vždycky to nakonec bude posuzovat soud.“
Stejný názor sdílí i předsedkyně stálé poslanecké komise pro rodinu Marie Jílková (KDU–ČSL) a dodává, že změna legislativy nezavádí trestní odpovědnost rodičů.
„Zcela jistě soud za facku nehrozí a hrozit nebude. Změna zákona nezavádí trestní odpovědnost rodičů; jedná se o změnu občanského zákoníku, kde se, často deklaratorně, stanovují normy jednání. To že stanovíme, že fyzické a psychické násilí na dětech není přijatelnou výchovnou metodou, je důležitý vzkaz veřejnosti. Fyzické násilí jako efektivní výchovný prostředek nefunguje a potvrzují to i všechny dosavadní výzkumy a vyjádření expertů. Cílem není trestat rodiče, ale podpořit výchovu prostřednictvím jiných výchovných prostředků než tělesných trestů,“ uvedla Jílková pro výše zmíněný server.
Nezávislá senátorka Daniela Kovářová, která je členkou Ústavně-právního výboru Senátu PČR a prezidentkou Unie rodinných advokátů, komentovala navrženou úpravu pro Epoch Times: „Jde o další příklad zbytečného zaplevelování našeho už tak rozbujelého právního řádu o další proklamace, které nebudou mít žádný pozitivní efekt, naopak mohou být zneužity k rozbíjení rodin. Důstojnost každého jedince chrání čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, zákaz ponižujícího zacházení a trestu chrání článek 7 odst. 2. Listina je ústavní zákon vyšší právní síly než občanský zákoník.“
„Dlouhodobě vystupuji proti této novele i proti snahám sociálních inženýrů výslovně zakázat trestání dětí,“ dodala.
Poslankyně Decroix sdělila, že rozdílné názory zákonodárců k trestům vnímá, a proto je formulace obecná.
Novela nyní míří do Poslanecké sněmovny na projednání vládou. Termín jejího projednávání není ještě znám.
