Od roku 2027 začne v Evropské unii, a tedy i u nás, platit systém obchodování s emisemi, respektive jeho druhá fáze označovaná zkratkou ETS2. Co to znamená? Evropská komise chce v rámci Green Dealu a jeho cílů snižovat produkci CO2, a proto zavedla systém tzv. emisních povolenek pro velké znečišťovatele.
Uhelné elektrárny, teplárny či velké průmyslové podniky již platí poplatek za každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého. To je první fáze zvaná ETS. Evropské orgány se sice vyhýbají výrazu „daň“, nicméně v podstatě nejde o nic jiného než jakousi formu ekologické daně.
Ve druhé chystané fázi přijde na řadu oblast bydlení a dopravy, která už se více dotkne nás všech, protože povede ke zvýšení cen fosilních paliv, ať už jde o benzín, naftu, plyn nebo uhlí. ETS2 byl vytvořen v roce 2023 a týká se menších znečišťovatelů, kteří si také budou muset kupovat emisní povolenky. Směrnici pro zavedení ETS2 vyjednala Česká republika během svého předsednictví v druhé polovině 2022.
Emisní povolenky si nebudou muset kupovat přímo domácnosti a koneční spotřebitelé, nicméně se jich tato opatření též dotknou, jelikož dodavatelé paliv na trh mají právo promítnout zvýšené náklady do ceny pro konečného zákazníka.
Plán Evropské komise z roku 2023 počítal původně s cenou pod 45 eur za jednu tunu CO2, což by pro našince znamenalo nárůst kolem 10 eurocentů (2-3 koruny) za litr nafty či benzínu. Nyní však klíčoví zákonodárci řekli serveru Euractiv, že zavedení ETS2 by mohl vést k vyššímu nárůstu cen, než se zprvu předpokládalo.
O kolik mohou ceny stoupnout?
Peter Liese (CDU/EPP), který byl hlavním vyjednavačem Evropského parlamentu v této záležitosti, řekl Euractivu, že je „teď trochu pesimističtější“, že limit 45 EUR bude zachován. Jako důvod uvedl, že se unii nedaří snižovat skleníkové plyny dostatečně rychle.
Systém obchodování s emisními povolenkami funguje tak, že Evropská komise stanoví každý rok limit pro množství vypouštěného oxidu uhličitého a jiných škodlivých plynů. Pokud výrobce limit překročí, musí si na volném trhu koupit emisní povolenku. Komise limit postupně snižuje, aby znečišťovatele donutila (resp. svými slovy „motivovala“) omezovat emise.
S povolenkami se obchoduje na volném trhu a čím méně jich je v oběhu, tím jsou dražší. ETS2 limit bude nastaven tak, aby emise skleníkových plynů poklesly do roku 2030 o 42 % v porovnání s rokem 2005.
Pokud se podle Lieseho Evropě nepodaří zbavovat se fosilních paliv dostatečně rychle, poroste poptávka po emisních povolenkách, a s tím i jejich cena. Přesně to se nyní děje, protože emise z dopravy a budov v současnosti klesají pomaleji než je prognóza Evropské komise, píše Euractiv.
„Tento vývoj by mohl vést k vyšší poptávce po emisních povolenkách v roce 2027, a tedy k vyšší ceně uhlíku,“ uvádí server.
Jak vysoké? To nikdo neví. Německý europoslanec Tiemo Wölken uvedl, že podle současných studií by mohla cena vystřelit „až na 200 eur za tunu“, řekl Euroactivu s odkazem na výzkum německého think-tanku Agora Energiewende.
Europoslanec za německé Zelené Michael Bloss se rovněž vyslovil, že „je stále pravděpodobnější, že by náklady mohly vzrůst nad 45 eur kvůli blokádě jiných právních předpisů ze strany CDU“. Zvýšení ceny by podle něj ohrozilo úspěch ETS2, „protože v EU je jasné, že velmi vysoká cena není v jižní Evropě politicky proveditelná“.
Evropské orgány však mají možnost do trhu s povolenkami zasáhnout. Pokud cena na delší dobu překročí 45 eur, uvolní se do oběhu více povolenek s cílem opět ji snížit. Navíc samotná směrnice zmiňuje, že „v případě mimořádně vysokých cen plynu nebo ropy v roce 2026 může být spuštění systému ETS2 odloženo na rok 2028, aby se zaručila hladká implementace“.
Podle plánu Evropské komise by měl systém naostro začít fungovat od roku 2027 s tím, že už od roku 2025 vznikne všem dotčeným subjektům povinnost vést evidenci svých emisí.
Neúspěchy v plnění klima cílů
Populární však nebude zvyšování ceny nikde, ani u nás, ani v jeho rodném Německu. Odpor veřejnosti způsobuje, že evropská i národní legislativa změkčuje některá pravidla. Viděli jsme to například v odkladu ukončení spalovacích motorů díky zmírnění normy Euro7 nebo v umožnění dotací na plynové kotle i po roce 2025, pakliže budou instalovány v kombinaci s tepelným čerpadlem nebo fotovoltaikou.
Také v Německu učinili vloni ústupky při schvalování zákona o vytápění, kdy zákaz kotlů na plyn a lehké topné oleje vstoupí v platnost místo od letoška až od roku 2028. Reakce domácností ovšem byla poněkud nečekaná, kdy rok 2023 představoval rekordní prodeje nových plynových kotlů. Nainstalováno jich bylo 790 000, více než v kterémkoli roce za posledních 20 let.
U nás vede nejistota na trhu k ustrnutí topenářského trhu do té míry, že výrobci mají problém vůbec přežít. Informovali jsme o tom v minulosti.
Europoslanec Liese je znepokojen také klesajícími prodeji elektromobilů v Německu a viní z toho tamního ministra dopravy. Odsunutí klimatických cílů v dopravě a bydlení podle něj povede k většímu tlaku na ceny povolenek. Na rozdíl od některých svých kolegů v parlamentu pro něj debakl se zákonem o vytápění znamená poučení, že „regulační zákony nevedou k lepšímu výsledku než tržní ekonomika“.
Bohatým brát, chudým dávat
Součástí systému ETS2 jsou také kompenzace pro chudé obyvatele. Část z peněz, které se vyberou na povolenkách, má jít na podporu nízkopříjmových skupin, aby si pořídily bezemisní zdroje dopravy a vytápění.
V Česku již vzniká program, který má přechod na čistou dopravu těmto lidem usnadnit. Jak informoval deník iDnes, na ministerstvu životního prostředí byla založena pracovní skupina, která vytipovává potenciálně ohrožené skupiny obyvatel a zpracovává možné návrhy opatření, jak jim pomoci. Výstup má Evropské komisi poskytnout v červnu 2025.
Kompenzace mohou být využity jak na financování hromadné dopravy, tak i na pořizování nízkoemisních aut, nebo sektory mikromobility (elektrické koloběžky) a carsharingu, uvedlo ministerstvo s tím, že konkrétnější informace budou k dispozici „v druhé polovině letošního roku“.
Peníze pro chudé půjdou nejenom z financí získaných z emisních povolenek, ale také z Evropského klimatického fondu. Podle statistik Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení žije v Česku pod hranicí chudoby asi jeden milion obyvatel, další dva miliony se nacházejí těsně nad touto hranicí.
