Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) nevěří plánům majitele Liberty Ostrava na záchranu hutě, nemusí to ale podle něj nutně znamenat uzavření podniku, kde pracuje 5 000 lidí. Pokračování výroby oceli v regionu má podle něj ale větší naději spíš s případným jiným investorem. Řekl to dnes v pořadu televize Nova Za pět minut 12. Firma je v problémech od loňského roku, většina provozů stojí a převážná část zaměstnanců je doma. Ke konci února eviduje firma závazky na více než 16 miliard korun, dluží i státu.
Rolí státu v celé kauze je podle Síkely hlavně ochrana práv zaměstnanců a finančních zájmů státu, protože mezi největší věřitele patří státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), která loni v září za huť zaplatila půjčku 1,5 miliardy korun, za kterou ručila.
Firma podala minulý týden Krajskému soudu v Ostravě návrh na potvrzení svého restrukturalizačního plánu. Uvádí v něm, že má v plánu spustit vysokou pec od 1. ledna 2025, a že od skupiny Liberty dosud dostala v přepočtu téměř 970 milionů korun v surovinách a penězích.
Síkela má ale o záměrech majitele pochybnosti. „Panuje celá řada mýtů a já těm plánům nevěřím,“ řekl v televizi Nova. „Neudělali od začátku žádný krok, který by mě přesvědčil o tom, že jim mám věřit,“ dodal. Stát podle něj při jednáních s majitelem požadoval vrácení vyvedených peněz zpátky do firmy, což se nestalo. Panují podle něj také pochybnosti o tom, zda firma neprodala emisní povolenky, které by potřebovala k obnově výroby.
Obavy o realističnost plánů na restrukturalizaci firmy vyjádřil na začátku května i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Poukázal na to, že vlastník má ocelárny třeba v Maďarsku či Rumunsku. Zmínil podezření, že část emisních povolenek z Česka skončila v jiných majitelových závodech v Evropě. O součinnost proto česká ministerstva požádala i Evropskou komisi.
Prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček je ohledně dalšího vývoje firmy spíš pesimistický. Pokud se nenajde investor, zřejmě budou hutě uzavřené. Síkela možnosti tak negativně nevidí. „Insolvence může být do jisté míry i ozdravný proces,“ řekl. „Umím si představit pokračování výroby oceli a ozdravování s jiným investorem,“ dodal. Není podle něj jasné, zda se podaří zachovat všech 5000 míst. Asi tisícovka lidí už podle něj z podniku odešla a našla jiné uplatnění na trhu práce.
