Zavedení hromadných žalob, jimiž by spotřebitelé nebo drobní podnikatelé mohli vymáhat své nároky společně, Senát pravděpodobně schválí. Podpořil to jeho ústavně-právní výbor. Hromadné žaloby by bylo možné využít zejména v případech, kvůli nimž by se lidem a mikropodnikům nevyplatilo soudit se samostatně kvůli nákladům na řízení. Soud by v případě hromadné žaloby také vydal jen jeden rozsudek.
V Česku zatím možnost hromadných řízení neexistuje a o jejich úpravě se dlouhodobě vedly diskuse. K zavedení kolektivních žalob nutí Česko unijní směrnice z listopadu 2020, vláda podle ministerstva spravedlnosti navrhla její minimalistické začlenění do českého právního řádu.
Předloha umožňuje hromadná řízení u společného vymáhání většího množství nároků spotřebitelů a mikropodniků vůči podnikatelům. Poškození by se museli přihlásit. Žaloby by pak podávaly k Městskému soudu v Praze oprávněné neziskové organizace, tedy zapsané ve zvláštním seznamu.
Zařazení mikropodniků pod zákonnou ochranu vládní novela nepředpokládala, rozšíření prosadila ve Sněmovně skupina koaličních poslanců v čele s Josefem Coganem (STAN). Úprava uvádí, že za spotřebitele se pro účely tohoto zákona bude pokládat i podnikatel, který zaměstnává méně než deset lidí a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesáhne 50 milionů korun.
Sněmovna ve vládním návrhu také snížila počet spotřebitelů nutných pro hromadnou žalobu z 20 na polovinu a zvýšila horní hranici odměny žalobce z přisouzeného plnění. Zatímco podle vládní verze mohla představovat až pět procent, poslanci ji zvedli až na 16 procent. Možná by ale byla i paušální částka 2,5 milionu korun. Pokud by odměna stanovená procentem ale přesáhla 100 milionů korun a soud by ji pokládal za nepřiměřenou, mohl by ji až o polovinu snížit.
Žalobce bude podle vládního návrhu řízení financovat a má odpovídat za riziko neúspěchu ve sporu. Zákon o hromadném občanském řízení soudním se podle sněmovních úprav má vztahovat na spotřebitelské spory, které vznikly po 24. listopadu 2020, tedy od účinnosti evropské směrnice. Ve většině evropských států lze takto vznášet i nároky vzešlé z porušení práva na příznivé životní prostředí nebo z pracovněprávních vztahů.
