Novelu trestního zákoníku nemůže ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ve stávající podobě obhájit, míní předsedkyně sněmovního podvýboru pro justici Helena Válková (ANO). V dnešním diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct zkritizovala zamýšlenou možnost uložit peněžitý trest i za závažné trestné činy nebo zvýhodnění pachatelů hospodářské a majetkové trestné činnosti. S prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou se shodla na tom, že zmírnění trestů by mělo mířit na méně závažné činy, například drobné krádeže.
Nova uvedla, že k diskusi o novele marně zvala přímo Blažka nebo další právní experty ODS, poslance Evu Decroix a Marka Bendu. „Vůbec se nedivím, že sem nešli,“ poznamenala Válková. Na Blažka apelovala, aby možnost ukládání peněžitých trestů za závažné činy z návrhu vypustil, protože podle ní jde o změnu hodnotového systému.
Odmítla také ministrovu dřívější argumentaci, že z peněžitých trestů bude stát moci lépe odškodňovat oběti. „Například opuštění dítěte s následkem smrti žádné odškodnění nevykompenzuje,“ podotkla bývalá ministryně spravedlnosti a profesorka trestního práva.
Válková upozornila i na to, že současná podoba novely je v rozporu s programovým prohlášením vlády Petra Fialy (ODS), která slíbila zaměřit se na „problém nadužívání trestní represe u jednání s malou společenskou škodlivostí“. Také Vávra řekl, že nejdříve by se mělo pracovat na trestech za tzv. bagatelní trestné činy. Označil za úplně absurdní, že za opakovanou krádež v obchodě musí soudy ukládat nejméně šestiměsíční nepodmíněný trest.
„K určité dekriminalizaci je ideální situace,“ řekl. Zmínil, že Česko jednak dlouhodobě patří mezi nejbezpečnější země na světě, jednak má obrovské množství vězňů, na které denně vydá 40 milionů korun. Dodal ale, že jakou cestu k dekriminalizaci stát zvolí, je záležitostí politiků.
S Válkovou se shodli i na tom, že u takzvaných zločinů bílých límečků má smysl zachovat vysoké sazby, které podle Vávry plní u těchto činů odstrašující roli. Poukázal také na to, že peněžité tresty pro pachatele hospodářských zločinů nevyřeší problém přeplněných věznic, protože za mřížemi jich jsou jen nízké stovky. Válková k tomu dodala, že pachatelé hospodářských činů se za mříže nevracejí, na rozdíl od zbytku vězeňské populace. Základní změna, kterou podle ní situace vyžaduje, je jiné zacházení s vězni, protože Česko má jednu z nejvyšších recidiv – týká se dvou třetin vězňů.
Novela trestního zákoníku, od které si ministerstvo slibuje snížení počtu vězňů, je nyní v připomínkovém řízení. Výhrady k ní má i Nejvyšší soud.
