ČTK

29. 5. 2024

Muzea a galerie navštěvuje pětina Čechů alespoň jednou za čtvrt roku, nejčastěji je zajímá historie, kulturní bohatství České republiky a příroda. Častěji do muzeí chodí mladší lidé do 34 let a obyvatelé Prahy a středních Čech. Ukázal to průzkum společnosti ResSolution Group. Skoro polovina lidí považuje návštěvu muzea nebo galerie za součást turistického zážitku a instituce navštěvují zejména na dovolené, motivací k návštěvě je pro 34 procent dotázaných vzdělávání se a obohacování znalostí.

Muzea a galerie jsou pro značnou část lidí v Česku nepravidelnou zábavou, 30 procent respondentů ve výzkumu odpovědělo, že je navštěvuje na dovolené a při podobných nepravidelných příležitostech. Asi 23 procent Čechů do muzeí a galerií chodí jednou ročně nebo méně často, 17 procent pak jednou za půl roku. Zbylých 18 procent do muzeí a galerií chodí alespoň jednou za dva až tři měsíce.

Motivace, proč jít do muzea či galerie, se u lidí liší, nejvíce jich návštěvu považuje za turistickou aktivitu. Obecný zájem o oblast, které se muzeum věnuje, označilo za primární motivaci 33 procent dotázaných v průzkumu. Zhruba tři lidé z deseti považují za motivaci čas strávený s rodinou.

Nejoblíbenějším tématem v muzeích a galeriích je pro Čechy historie, kterou preferuje 39 procent lidí. Následuje kulturní bohatství ČR, jako jsou například řemesla, lidová kultura či hudba, a příroda. Výsledky se liší u mužů a žen, muži mají v oblibě zejména technické zaměření muzeí, historii a přírodu, ženy kulturní bohatství Česka, přírodu a netradiční či zábavní muzea.

Průzkum se zaměřil také na respondenty, kteří do muzeí chodí spíše výjimečně nebo vůbec, a zjišťoval, co by je motivovalo k častější návštěvě. Nejpočetnější skupina dotázaných, asi 36 procent, se shodla na tom, že by je motivovalo levnější základní vstupné. Následují slevy a zvýhodněné varianty vstupného, což zmínilo 28 procent dotázaných. Dále lidé zmiňovali zajímavější výstavní program, interaktivní expozice nebo program pro děti a rodiny. Asi 15 procent by k návštěvě nedokázalo motivovat nic.

Monitoring výzkumné společnosti Nielsen pak sledoval, jaké kulturní instituce utratily za poslední rok nejvíce za reklamu. Od května 2023 do dubna 2024 z muzeí a galerií nejvíce inzerovalo Muzeum fantastických iluzí v Praze, které umístilo reklamu v hodnotě 38 milionů korun. Druhou v pořadí byla Galerie Kodl, která inzerovala za skoro 30 milionů korun. Do top trojice mezi inzerenty patří i Museum Kampa s hodnotou reklamy přes 17 milionů korun. Na čtvrtém a pátém místě jsou Národní muzeum a Národní galerie v Praze. Hodnoty vychází z ceníků, reálná cena se podle tiskové zprávy může lišit.

Přečtěte si také

Česko zaplatí za nové tanky Leopard o 20 procent víc než Německo, poukazuje vojenský analytik
Česko zaplatí za nové tanky Leopard o 20 procent víc než Německo, poukazuje vojenský analytik

Částka, za kterou chce Česká republika pořídit nové tanky Leopard 2A8, je podle vojenského analytika o 20 % vyšší než cena pro Němce.

Exkluzivní rozhovor s Lukášem Kovandou o povolebním ekonomickém vývoji v EU a euru
Exkluzivní rozhovor s Lukášem Kovandou o povolebním ekonomickém vývoji v EU a euru

Kam bude směřovat ekonomický vývoj EU po volbách? Co si myslí o těsnější centralizaci moci unie a zda bychom v ní vůbec měli zůstat? A pokud ano, bylo by dobré přijmout euro? Rozhovor s Lukášem Kovandou.

Lídři Evropské unie se napoprvé neshodli na jménech šéfů unijních institucí
Lídři Evropské unie se napoprvé neshodli na jménech šéfů unijních institucí

Lídři zemí Evropské unie se na neformálním summitu v Bruselu napoprvé neshodli na pokračování Ursuly von der Leyenové v pozici předsedkyně Evropské komise.

Starostové navrhnou na eurokomisaře Nerudovou a Síkelu
Starostové navrhnou na eurokomisaře Nerudovou a Síkelu

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) navrhne vládě do funkce příštího českého eurokomisaře nově zvolenou europoslankyni Danuši Nerudovou a ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (oba STAN).

80 procent oteplování lze přičíst ochraně životního prostředí, tvrdí nová studie
80 procent oteplování lze přičíst ochraně životního prostředí, tvrdí nová studie

Nařízení o snížení obsahu síry v lodních palivech mělo pomoci v boji proti znečištění ovzduší. Místo toho vedlo k výraznému oteplení mořského vzduchu.