V hlavním sále Valdštejnského paláce se dnes konalo neformální setkání ministrů zahraničí Česka, Finska a Polska, nazvané „75 let NATO: Jak se udržet na správné cestě“, na které dorazil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Událost, kterou v Senátu PČR organizoval spolek Jagello 2000, otevřel jeho předseda Zbyněk Pavlačík spolu s předsedou horní komory Senátu Milošem Vystrčilem.
Vystrčil po krátkém historickém exkurzu počátků Severoatlantické aliance (NATO) a našeho vstupu do něj poukázal na ztrátu obezřetnosti a vytváření závislosti na nedemokratických zemích, což dle něj vedlo „k zadělání si na problémy“.
„Dospíváme k závěru, že je potřeba bezpečnostní strategii přehodnotit“ a bránit se rozpínavosti Ruska, sdělil předseda Senátu a později v tomto směru vzpomněl i na naivitu Západu, který umožnil Číně vstup do Světové obchodní organizace. „Vymaňování ze strategické závislosti bude postupné a bude nás bolet,“ konstatoval.
Dle Vystrčila je potřeba zvyšovat kapacity obranného průmyslu a pomoci Ukrajině po takovou dobu, jak to bude potřebovat. Je také otevřený přijetí nových členů do NATO
Na protiruskou notu pokračoval náš ministr zahraničí Jan Lipavský: „Žijeme ve světě, kde se Kreml rozhodl, že půjde za svým imperiálním snem… bez jakýchkoliv dopadů a důsledků.“
Zmínil „práci“ ruských agentů ve Vrběticích v roce 2014 a že stejní agenti se snažili zabít novičokem Alexeje Navalného. Následně sdělil, že jak se Rusko chová k lidem v zahraničí, tak se chová i doma, a upozornil na situaci oponentů a novinářů v Rusku, a také na osmašedesátý rok v Československu.
Zdůraznil zvyšování odolnosti, abychom mohli čelit i hybridním hrozbám, a potřebu investicí do obrany, u nichž naznačil, že by měly jít nad rámec slíbených 2 % HDP.
Elina Valtonenová, ministryně zahraničí Finska, uvedla, že „teď nejsme jen přátelé, ale i blízcí spojenci. A jediné místo, kde jsme soupeři, je na hokejovém ledě“, přičemž popřála České republice k vítězství.
„Ve Finsku jsme měli to štěstí, že jsme se vyhnuli tomu vězení (Ruska)… a zůstali nezávislou zemí,“ vzpomněla na doby minulé, kdy Sovětský svaz okupoval země východní a střední Evropy.
V současnosti „proti nám vedou hybridní válku“, sdělila Valtonenová k situaci, kdy Rusko a Bělorusko na společné hranici usnadňují vstup nelegálních migrantů z třetích zemí do Finska.
„Krátko- a střednědobý výhled nevypadá příliš optimisticky,“ konstatovala s tím, že si musíme udržovat naději a potřebujeme také odhodlání.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski řekl, že Rusko vydává 8,7 % HDP na armádu a do obranného průmyslu jsou zapojeny miliony Rusů.
„Putin byl s námi ve válce již několik let,“ sdělil Sikorski s tím, že si to někteří nechtěli přiznat, a dodal: „Naším úkolem je ukázat, že nejsme tak neschopní, jak si myslí, že jsme. To stejné si myslel o Ukrajincích.“
Obdobně jako finská ministryně i on zmínil problém nelegální migrace, který dle něj „může zvednout pravicové nálady“. Do zabezpečení hranic s Běloruskem budou investovat 2,5 miliardy eur.
Zatímco ministr Lipavský vyzdvihl téměř dvoumiliardovou (v eurech) pomoc Ukrajině, kterou iniciovala ČR, jen samotné Polsko dle Sikorského poskytlo napadenému státu již 4,5 mld eur.
Letošní postup ruských vojsk označil Sikorski za Pyrrhovo vítězství, ve kterých padlo mnoho obětí za zisk malých území.
V diskuzi na otázku Hudson Institute „Jak vnímáte čínskou podporu Rusku?“ se polský ministr i finská ministryně zabývali možností, že Čína by díky obchodní provázanosti s Ruskem mohla eventuálně hrát klíčovou roli při ukončení konfliktu s Ukrajinou.
Globální provázanost hrozeb zdůraznil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který vystoupil se svým projevem po diskuzi ministrů.
Ocenil, že spojenci z NATO podporují Ukrajinu v „bezprecedentních objemech“, a poukázal na to, že téměř veškerá podpora Ukrajině pochází právě ze zemí NATO. O české muniční iniciativě míní, že „ovlivní situaci na bojišti“.
Přesto ale dosavadní pomoc není dle něj dostatečná a navrhl vytvoření ukrajinského fondu, který usnadní nákupy a zajištění podpory pro Kyjev. Takovou iniciativu považuje za „kritickou“ pro zajištění vlastní bezpečnosti. „Pomůže jí to bránit se a současně to bude signálem pro Moskvu, že se neunavíme v pomoci,“ dodal.
Současné výzvy rozdělil do tří oblastí, kterými se bude NATO zabývat: obrana a schopnost odstrašení, podpora Ukrajiny a posílení partnerství v Indopacifiku.
