V Bruselu probíhají přípravy na zvýšení cel na čínské elektromobily, které se očekává v nadcházejících týdnech. Německo se proti takovému kroku ohrazuje, zatímco Čína již vyhrožuje „odvetnými opatřeními“.
Tón obchodních vztahů mezi EU a Čínou je stále napjatější: V Bruselu probíhají přípravy na zvýšení cel na čínské elektromobily, které se očekává v nadcházejících týdnech. EU chce chránit svůj vlastní automobilový průmysl před konkurencí z Číny – a zároveň se chce vyhnout obchodní válce s Pekingem.
Z čeho EU Čínu obviňuje?
Brusel má podezření, že Peking vyplácí nadměrné dotace svým výrobcům automobilů a poskytuje jim konkurenční výhodu. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová proto v září zahájila vyšetřování s cílem objasnit, zda Čína neporušuje pravidla Světové obchodní organizace (WTO). Komise nyní musí šetření dokončit do začátku června a do 4. července musí rozhodnout, zda zavede sankční cla.
Světové trhy zaplavují „levnější čínské elektromobily“, uvedla von der Leyenová. Čínští dodavatelé, jako jsou BYD a SAIC, za poslední dva roky více než zečtyřnásobili svůj podíl na evropském trhu s elektromobily. Podle analytické společnosti JATO Dynamics nyní činí 7,8 procent.
Jak vysoká mohou být sankční cla?
Pozorovatelé předpokládají, že Komise zpočátku zvýší sazby ze současných deseti procent na 15 až 30 procent. K tomuto závěru dospěli mimo jiné výzkumníci ze skupiny Rhodium, kteří rovněž sledují čínský automobilový trh. Reakce EU tak bude pravděpodobně podstatně méně drastická než v USA.
Předsedkyně Komise von der Leyenová dala jasně najevo, že EU bude reagovat „mnohem cíleněji“. „Mohu zaručit, že výše cel, která bychom zavedli, by odpovídala výši škod,“ uvedla v debatě mezi předními kandidáty do evropských voleb.
Na rozdíl od Washingtonu musí konflikt v Bruselu „zůstat ekonomickou, nikoliv politickou otázkou“, vysvětluje Elvire Fabryová, výzkumná pracovnice pro globální obchodní politiku v Institutu Jacquese Delorse v Bruselu. Cílem není uzavřít evropský trh, „ale dát evropským výrobcům prostor, aby mohli zlepšit svou výkonnost“.
Jak reagují USA?
USA mezitím zvýšily svá cla z 25 na 100 %. Cla byla zvýšena i na další čínské výrobky, včetně oceli, hliníku, solárních panelů a klíčových zdravotnických výrobků.
„Čína všechny tyto výrobky silně dotovala a tlačila čínské společnosti k tomu, aby vyráběly mnohem více, než je zbytek světa schopen absorbovat. Přebytečné výrobky pak vrhá na trh za nespravedlivě nízké ceny, čímž vytlačuje z trhu ostatní výrobce na celém světě,“ uvedl americký prezident Joe Biden před podpisem exekutivního příkazu 14. května.
Tento krok USA je do značné míry preventivní, protože elektromobily vyrobené v Číně jsou na americkém trhu stále vzácné – na rozdíl od Evropy, kde elektromobily vyrobené v Číně v loňském roce tvořily přibližně 20 procent trhu.
Jaké bezprostřední dopady se očekávají?
Je nepravděpodobné, že by cla vytlačila dodavatele, jako je BYD, z evropského trhu. Podle studie Rhodium prodávají čínské značky své vozy v Evropě za dvojnásobnou cenu než na domácím trhu, a tedy výrazně nad výrobními náklady. „I při celní sazbě ve výši 30 procent by mnoho čínských e-modelů stále dosahovalo v EU vysoké ziskové přirážky,“ píší výzkumníci.
Společnosti jako BMW, Dacia nebo Tesla, které do Evropy dovážejí vozy vyrobené v Číně, aniž by využívaly čínskou státní podporu, by byly pravděpodobně zasaženy mnohem více. Podle výzkumníků by cla mohla zničit jejich obchodní model.
Jaký je postoj Německa k této otázce?
Německý svaz automobilového průmyslu (VDA) varoval před eskalací obchodního konfliktu, která by se dotkla zejména německých výrobců, protože ti podle svazu vyvážejí do Číny ročně přibližně 300 000 vozidel. „Vyrovnávací cla na e-auta dovážená z Číny nejsou vhodná pro posílení konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu,“ vysvětlil mluvčí VDA.
Proti sankčním clům se opakovaně postavili také německý kancléř Olaf Scholz a ministr dopravy Volker Wissing, kteří nedávno získali podporu například od Švédska.
V rozhovoru pro Euractiv Wissing uvedl, že cla by byla špatným způsobem, jak podpořit mezinárodní hospodářskou soutěž. Omezování hospodářské soutěže nemá s tržním hospodářstvím nic společného. Takový plán mu spíše připomíná NDR. Neobával se, že by německé automobilky tuto konkurenci nepřežily, řekl.
Zejména Francie, jejíž výrobci automobilů jsou v Číně téměř nezastoupeni, je pro tvrdší postoj vůči Pekingu. Ke zrušení cel stanovených Komisí by byla zapotřebí většina alespoň 15 členských států, které dohromady tvoří nejméně 65 procent obyvatel EU.
Jak reaguje Čína?
Čínská obchodní komora v Bruselu obvinila Komisi z „politicky motivovaného“ vyšetřování automobilek. Pro ekonomiku není žádoucí, aby se uplatňoval přístup „jak ty mně, tak já tobě“. Čína však bude „nucena přijmout řadu odvetných opatření“.
Jacob Gunter, ekonom z Mercator Institute for China Studies v Berlíně, rovněž očekává „poměrně ostrou reakci“. Evropská sankční cla by byla „útokem na jedno z klíčových odvětví, v němž Čína technologicky dohnala a dokonce převzala vedoucí postavení“, vysvětluje Gunter. V hospodářských vztazích s Pekingem „nikdy předtím nedošlo k něčemu podobně rozsáhlému“.
Zlom v obchodních vztazích mezi EU a Čínou?
Plánovaná sankční cla přicházejí v době, kdy vztahy mezi EU a Čínou vstoupily do nové fáze – která začala v roce 2019. Současná politika naznačuje, že EU vnímá Čínu jako hospodářského konkurenta a systémového soupeře. Dříve se Evropská unie soustředila na hospodářskou spolupráci s Pekingem a více než deset let vnímala Čínu jako strategického partnera.
Janka Oertelová, vedoucí programu pro Asii v Evropské radě pro zahraniční vztahy (ECFR), v lednové zprávě napsala: „Otázka důvěry se stala klíčovým rysem vztahů mezi Čínou a Evropou“.
V její zprávě se uvádí, že členské státy EU by měly mít na paměti zkušenosti s vyloučením čínských poskytovatelů při zavádění 5G v letech 2019 a 2020: „Evropští politici nakonec dospěli k závěru, že rozhodujícím faktorem by měla být důvěra – nebo nedůvěra v čínskou nabídku.“
Varovala, že bezpečnostní riziko spojené s čínskými elektromobily je obtížněji zvládnutelné než telekomunikační zařízení v síti 5G.
Yao-Yuan Yeh, profesor mezinárodních studií na Univerzitě svatého Tomáše v Houstonu, mezitím neočekává, že by se vztahy mezi Čínou a EU zcela zastavily. „Myslím, že vztahy mezi oběma stranami jsou na mrtvém bodě. V tuto chvíli se nezlepší, ale v oblasti obchodu a investic se úplně nezvrhnou do dvou extrémů,“ řekl listu The Epoch Times.
(S použitím materiálů dpa a The Epoch Times)
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
