V Evropě nasazovaný americký neviditelný stíhací letoun nyní může nést jaderné zbraně

Šlo o rutinní oznámení Pentagonu během pravidelného pátečního brífinku předtím, než prezident USA předloží Kongresu svůj požadavek na roční obranný rozpočet v druhém březnovém pondělí.

Od října roku 2023 jsou „některé“ letouny F-35A letectva operačně certifikovány pro nesení termonukleární gravitační bomby B61-12, sdělil mluvčí Společné programové kanceláře ministerstva obrany USA (DOD) pro letouny F-35 autorům článků v Pentagonu.

Ačkoli toto odhalení nevzbudilo velký zájem obecných zpravodajských médií ve Spojených státech ani jinde ve světě, podnítilo to rozsáhlé komentáře v obranně-technickém průmyslu. A hlasitě se to ozývalo i v Evropě a zcela jistě v Kremlu, kde ruský prezident Vladimir Putin otevřeně hovoří o použití taktických jaderných zbraní.

Certifikace letounu F-35A pro jaderné zbraně a zavedení bomby B61-12 jsou klíčovými součástmi modernizace taktických jaderných zbraní v Evropě ze strany NATO v reakci na ruské jaderné zastrašování a pokroky v oblasti bojových jaderných zbraní.

Zatímco stíhací letouny NATO F-16A/B a F-16C/D vyráběné v USA a PA-200 Tornado vyráběné ve Velké Británii jsou rovněž oprávněny nést jaderné zbraně, letoun F-35A Lightning II je nyní podle Pentagonu prvním stíhacím letounem páté generace typu stealth, který je schopen nést konvenční i jaderné zbraně.

F-35A bude brzy patřit mezi hlavní útočné stíhací letouny NATO. Belgie, Německo, Itálie, Nizozemsko a Turecko vybavují své vzdušné síly letouny F-35, přičemž Německo tak činí výslovně proto, že budou schopny nést jaderné zbraně. Česká republika také plánuje zavést tento zbraňový systém do své armády (pozn. překladatele) a to od roku 2035.

Oznámení z 8. března rovněž potvrdilo zahájení výroby vlastní bomby B61-12 v plném rozsahu. Předchozí typy těchto bomb byly umístěny v Belgii, Německu, Itálii a Turecku. Podle některých zpráv je od prosince roku 2022 nahrazují novými bombami.

Certifikace jaderných zbraní v říjnu 2023 proběhla o dva měsíce dříve, než byl Pentagonem stanovený termín na leden 2024. Ačkoli to Spojené státy veřejně přiznaly až 8. března, nizozemští vojenští představitelé už v listopadu 2023 v příspěvku na platformě sociálních médií X napsali, že jejich letouny F-35A dosáhly „počáteční certifikace“ pro nesení jaderných zbraní.

Vzhledem k tomu, že politika Pentagonu zakazuje zveřejňovat informace o vojenských kapacitách partnerů NATO, oznámení se týkalo pouze „některých“ letounů F-35A amerického letectva v Evropě, přičemž americká stíhací letka v Lakenheath ve Velké Británii pravděpodobně patří mezi ty, které se modernizují.

„Hodně z tohoto je jen informační válka, SOP [standardní operační postup] a snaha o získání pozornosti, že máme letouny F-35A a spojence, kteří mají tyto letouny F-35A v Evropě,“ uvedl pro Epoch Times armádní plukovník ve výslužbě John Mills.

Mills, armádní veterán s 33letou praxí a bývalý ředitel pro politiku kybernetické bezpečnosti, strategii a mezinárodní záležitosti pod ministrem obrany, řekl, že F-35A se vždy týkaly Evropy.

„To poselství zní, že jsou F-35 nyní v Evropě a jsou certifikovány pro jaderné zbraně a B61-12 jsou ve skladu připraveny k použití, v případě potřeby z letiště Lakenheath,“ řekl.

Mills, který hojně hovoří a píše o vojenských záležitostech, mimo jiné o F-35A ve sloupku v Epoch Times, uvedl, že toto oznámení bylo namířené přímo proti Putinovi.

„Samozřejmě,“ řekl. „On je tím cílem.“

Řekl bych, že by to bylo mnohem významnější, kdybyste [jadernou zbraň] umístili na platformu, která by byla více spolehlivá.

Mike Fredenburg, zakládající prezident Institutu Adama Smitha

„Když už, tak to Rusy trochu zneklidňuje, protože to znamená, že [F-35A] mají více potenciálních platforem, více různých oblastí, více míst, která Rusové musí sledovat,“ řekl Mike Fredenburg, zakládající prezident Institutu Adama Smitha v San Diegu. Často píše o obranných technologiích pro celou řadu publikací, včetně National Review a Epoch Times.

„F-35 má na jednomotorový stíhací letoun docela dobrý dolet. Je neviditelný, a tak se zřejmě může dostat blíže k ruskému vzdušnému prostoru, než bude účinně zaměřen, než řekněme u F-15,“ řekl a poznamenal, že s 600 až 700 F-35 v amerických a spojeneckých vzdušných silách „mohou některé z nich v daném okamžiku pravděpodobně létat“.

Fredenburg připouští: „Nejsem velkým fanouškem F-35.“

Tak málo je to pro ty, kteří sledují prověřený vývoj letounu za posledních 30 let, že musel vyčíslit, jak skutečně významná certifikace F-35A je.

„Nechci říkat, že je bezvýznamná. Myslím, že to potenciálně vytváří určitou větší nestabilitu, protože nikdo jiný nemá mnoho neviditelných stíhacích letounů,“ řekl deníku Epoch Times.

Řekl bych, že by to bylo mnohem významnější, kdybyste [jadernou zbraň] umístili na platformu, která by byla více spolehlivá. Myslím, že se to dá takto říct.

Dlouhá a strašidelná historie

„Nejprve je třeba se podívat na historii. Od samého počátku to bylo ztracené. Bylo to příliš těžké letadlo. Neexistuje způsob, jak vyrobit dostatečně výkonný a lehký spolehlivý motor, který by dokázal létat s tak velkým letadlem. To letadlo je největší jednomotorové letadlo na světě.“

Když se na počátku 90. let minulého století poprvé objevily plány na F-35, společnost Lockheed Martin o něm hovořila jako o univerzálním jednomotorovém stíhacím letounu nové generace, který by nahradil až 16 různých typů bojových letounů, včetně F-14 námořnictva, F-16 letectva a Harrierů námořní pěchoty.

To bylo téměř před dvěmi generacemi.

S projektováním se začalo už v roce 1994. Po řadě odkladů měly být do konce roku 2010 zprovozněny desítky letek vybavených letouny F-35 v ceně 233 miliard dolarů.

„Tomu to nebylo ani blízko,“ řekl Mills.

Do roku 2016 se náklady na projekt zdvojnásobily. Podle některých názorů zůstává více než deset let pozadu za časovým harmonogramem a o miliardy překračuje rozpočet se smíšenými výsledky.

„To, co udělali, je, však víte, jak si ‚vylepšujete‘ auto? Dají do něj nitrák nebo něco takového?“ řekl Fredenburg. „Možná se s ním párkrát projedete, než vybouchne, a přesně to udělali i tady.“

„Vylepšili motor F-35 a udělali ho super, super horký, aby získali takový výkon, takový tah, a není tak možné, aby ten motor byl trvanlivý.“

„Takže má motor, který nemůže dělat svou práci. Nebude nikdy spolehlivý. Nikdy.“

Mills uvedl, že proudové letadlo představuje jiný problém než ostatní letadla, protože jeho konstrukce je vyrobena převážně z epoxidových plastů, které v případě požáru vypouštějí toxický kouř, a je výrazně hlučnější než ostatní bojové letouny.

„Takže ta věc je těžká,“ řekl Fredenburg. „Není příliš aerodynamická. Prostě to není dobrá letecká konstrukce. Můžete na něj dát všechny ty elektronické věci a … všechny softwarové funkce, ale nikdy to prostě nebude dobré letadlo. Vždycky bude mít problémy se zahříváním.“

„Chci říct, že ještě ani nejsou certifikovány pro plnou sériovou výrobu … a je prostě zarážející, kolik ta věc stojí.“

Vládní úřad pro kontrolu hospodaření USA v dubnu 2023 uvedl, že od roku 2004 stál vývoj F-35 více než 1,7 bilionu dolarů a že od roku 2018 stojí jejich provoz v průměru asi 44 000 dolarů za hodinu, což je více než dvojnásobek nákladů na provoz letounů F/A-18E/F Super Hornet amerického námořnictva.

Částka 1,7 bilionu dolarů je částka, kterou bude ministerstvo obrany stát vývoj, nákup, provoz a údržba těchto letounů, přičemž poslední veřejně dostupné náklady na vývoj F-35 byly v prosinci 2022 vyčísleny na více než 79 miliard dolarů.

Redakce deníku New York Times mimo jiné v uplynulém desetiletí označila F-35 za „boondoggle“ (projekt který ztrácí čas a peníze, pozn. překladatele) a „nejdražší zbraňový systém v dějinách lidstva“.

Nepomohlo ani to, když Pentagon v srpnu 2023 pozastavil dodávky F-35, protože zjistil, že byl při výrobě použit díl čínské výroby.

Kromě ocasní části letounu, která omezuje dobu, po kterou může F-35 zůstat v nadzvukovém letu, letoun trápí nedostatky v jeho stealth neviditelném nátěru, potíže se sháněním náhradních dílů pro jeho motory za 12 milionů dolarů a komunikační systém, který je podle některých názorů zranitelný vůči kybernetickým útokům.

Společnost Lockheed Martin nicméně tvrdí, že výsledkem zkušeností získaných v uplynulých třech desetiletích, to je stíhací letoun, který může plnit řadu úkolů po celá další desetiletí.

Společnost Lockheed Martin uvedla, že do konce roku 2023 dodala 17 zemím a třem americkým vojenským útvarům více než 965 letounů F-35, které dohromady uskutečnily 430 000 letů v 721 000 letových hodinách. Společnost uvádí, že od zahájení letů letounů F-35 v roce 2006 došlo k jednomu úmrtí pilota a bylo potvrzeno méně než 10 zničených letounů.

Námořnictvo bude následovat jejich příkladu

Zatímco nasazení letounů F-35A s jadernými zbraněmi je z velké části zaměřeno na posílení NATO v Evropě a přesvědčení Ruska, že použití jaderné zbraně na bojišti zaručuje odvetný úder – taktické vzájemné zaručené zničení – Fredenburg uvedl, že má význam i pro Čínu, která rovněž pracuje na neviditelném stíhacím letounu s jadernými zbraněmi.

Oznámení Pentagonu, že „všechny stíhačky F-35A v inventáři letectva by měly být v budoucnu v konfiguraci s jadernými zbraněmi“, podle něj v podstatě předznamenává, že „F-35 je první neviditelným stíhacím letounem, který ponese jadernou zbraň, čímž jsme předběhli Číňany“.

Ministerstvo obrany se nezmínilo o verzi F-35B námořní pěchoty, která má schopnost vertikálního vzletu, ani o modelu F-35C námořnictva, který je uzpůsoben pro operace na letadlových lodích, ale očekává se, že obě tyto verze budou také schopny využívat jaderné zbraně – a to bez veřejného oznámení.

„Pro námořnictvo by to mělo smysl, protože vypořádání se s Čínou je jeho hlavním úkolem,“ řekl Fredenburg.

Mills si přeje, aby se Pentagon zmínil o Tichomoří.

„Co to znamená pro Tichomoří? To zatím nevím,“ řekl. „Také nevím, proč tato americká administrativa odmítá udělat něco, co bude mít smysl v boji proti Číně v západním Pacifiku.“

Mills uvedl, že námořnictvo muselo překonat námitky Bidenovy administrativy, aby mohlo „znovu zavést“ jaderné hlavice na střelách Tomahawk.

Stejně jako F-35A má i bomba B61-12 dlouhou výrobní historii. Je to přinejmenším šestá obměna relativně málo účinné, částečně manévrovatelné, téměř klouzavé zbraně, která se začala vyrábět za Obamovy administrativy.

První B61-12 vyjela v listopadu 2021 a její výroba je naplánována do konce fiskálního roku 2025 v hodnotě 9,6 miliardy dolarů.

Bidenova administrativa v říjnu 2023 oznámila, že bude vyvíjet B61-13, která by při ekvivalentu výbuchu 360 kilotun byla sedmkrát výkonnější než 50kilotunová B61-12.

„B61-12 má nižší výtěžnost, ale jde o kompromis s přesností; když se můžete trefit blíže k cíli, nepotřebujete tak silnou bombu, abyste cíl zničili,“ řekl Fredenburg.

Letectvo tvrdí, že B61-12 je schopna po odpálení z letounu F-35A urazit posledních 80 km k cíli sama.

„Takže se alespoň můžete přiblížit a mít dolet,“ řekl Fredenburg. „Jinými slovy, od chvíle, kdy ji shodíte, doklouže dalších 80 km.“

Mills si ale myslí, že Pentagon tuto schopnost přeceňuje.

Nikdy jsem neviděl, že by B61-12 měla křídla pro klouzavost.

Armádní plukovník (ve výslužbě) John Mills

„Nemá schopnost klouzání,“ řekl s tím, že neví, zda je toto tvrzení záměrným zveličováním „schopnosti klouzání“ B61-12.

„Nikdy jsem neviděl, že by B61-12 měla křídla pro schopnost klouzání. Má ocas. Má ploutve. To jsou dvě různé věci,“ řekl.

„Můžeme se dohadovat a tvrdit, že [ploutve] mu dávají trochu klouzavé schopnosti, ale ne tak jako křídla. Takže to jsou naprosto odlišné technické komponenty. Myslím, že to dělají chytře.“

„B61-12 je stejně jako její předchůdkyně jadernou bombou s volným pádem a stále musíte efektivně přeletět, přiblížit se velmi blízko k cíli. To znamená, že vaše letadlo a pilot jsou v ohrožení,“ řekl Mills.

Fredenburg do jisté míry souhlasí.

„Nemá to křídla, ale má to tah, tu hybnost pro velké výšky. Mohou mít 25 kilometrů doletu navíc, takže to plus to, že se blíží skrytě, z ní dělá větší hrozbu,“ řekl.

Oba se shodli na tom, že třicetiletá sága F-35 s desetiletým zpožděním, miliardovými překročeními rozpočtu a nekončícími složitostmi není v Pentagonu výjimkou z pravidla, ale způsobem, jakým se to dělá a jakým se to dělá už více než 70 let.

„Nejde jen o tohle. Tohle je jen prototyp všech ostatních problémů. Prostě neděláme věci dostatečně rychle,“ řekl Mills.

Na světě není žádná jiná armáda, která by za své peníze dostávala méně než my.

Mike Fredenburg, zakládající prezident Institutu Adama Smitha

„Nejde jen o to, že je to největší obranný program v dějinách světa, a to i s ohledem na inflaci, ale jde o náklady obětované příležitosti,“ řekl Fredenburg a prohlásil, že čas, úsilí a peníze vložené do F-35 mohly být lépe využity na jiné vojenské programy.

„Jsem zastáncem obrany, míru prostřednictvím síly. Věřím v armádu, ale myslím si, že žádná jiná armáda na světě nedostává za své peníze méně než my.“

Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.