Juraj Skovajsa

13. 6. 2024

Do Prahy zavítal a na pražské Lávce dnes přednesl shrnutí tzv. Twitter Files (česky Akta Twitter) a pohledy na svobodu projevu americký novinář Michael Shellenberger, kterému svěřil po koupi Twitteru interní informace zaměstnanců platformy Elon Musk.

Přednášky a následné debaty se zúčastnili Markéta Dobiášová, Cecílie Jílková, Petr Šourek, Jakub Šimek a Vlastimil Veselý, jehož Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) akci pořádala. Mezi diváky byla i řada známých tváří, jako Alexand Vondra, Markéta Šichtařová, Libor Vondráček, Petr Macinka, Jan Gregor či Tomáš Nielsen.

Během zhruba půl hodiny Shellenberger mluvil hlavně o Twitter Files, což je série twitterových vláken několika novinářů odhalujících cenzurní praktiky platformy, jejichž podkladem byly interní informace získané poté, co sociální síť koncem roku 2022 koupil Elon Musk.

Shellenberger uvedl, že při procházení materiálů si začali uvědomovat, jak velkou věc objevují. První, na co při ohledání materiálů narazili, byla politická korektnost, kterou začal Twitter uplatňovat interně.

Ovšem poté dle něj následovalo jedno z nejtřaskavějších zjištění, jímž byla událost z října 2020, kdy platforma začala cenzurovat zprávu deníku New York Post o laptopu Huntera Bidena – syna Joea Bidena, který v tu dobu kandidoval na prezidenta USA, a do voleb bylo jen několik týdnů. Informace z laptopu dle Shellenbergera ukazovaly na zneužívání vlivu Bidena staršího pro obohacení jeho rodinných příslušníků.

Novinář sdělil, že z interní komunikace vyčetli, že Twitter chtěl tuto zprávu potlačit, ale neměl k tomu žádnou možnost, a tak na to „šel“ přes zásadu platformy o hacknutých materiálech.

Co tomu ale předcházelo, a co jej šokovalo, bylo dle něj školení Aspen Institutu pro zaměstnance Twitteru a novináře, co dělat, kdyby se takový materiál objevil. Zde je na místě říct, že již několik měsíců před událostí měla notebook k dispozici FBI a také, že krátce po zveřejnění zprávy NY Post se 51 úředníků z amerických tajných služeb (aktivních i vysloužilých) podepsalo pod dopis, který vrhal na zprávu deníku podezření, že by mohlo jít o ruskou dezinformační aktivitu s cílem zasahování do voleb. (Více o kauze notebooku Huntera Bidena zde.)

Zásadní roli v cenzurování této kompromitující zprávy sehrál dle zjištění novináře James Baker, v tu dobu zaměstnanec Twitteru, ale od ledna 2014 (tedy za Obamy) do prosince 2017 hlavní právní zástupce FBI, který sehrál roli i v kauze Russia Gate (Spy Gate), která měla za cíl zabránit Donaldu Trumpovi v roce 2016 v tom, aby vyhrál prezidentské volby.

„Kdyby Elon Twitter nekoupil, nikdy bychom o tom nevěděli,“ konstatoval Shellenberger.

Vzhledem k tomu, že zjištění Twitter Files ukazují, že do cenzurních praktik byly zapojeny federální úřady a další subjekty, varoval novinář před nebezpečím politizace policejních složek a tajných služeb.

„Tohle je ale jen jeden nástroj z mnoha, které vlády využívají,“ sdělil a dodal, že v současnosti chtějí vlády také tvarovat informační prostředí, tvarovat to, jak bychom měli myslet.

Poukázal také na 60. a 70. léta v USA, kdy svoboda slova byla témeř bez hranic.

Závěrem své řeči upozornil i na problém přebírání informací, kdy jsou novináři schopni šířit bez ověřování různé nepravdivé nebo zavádějící informace či narativy.

Diskuze o cenzurních praktikách a ovládání narativu

Diskutující (zprava doleva) Michael Shellenberger, Markéta Dobiášová, Vlastimil Veselý, Cecílie Jílková, Petr Šourek, Jakub Šimek. 13. 6. 2024. (Juraj Skovajsa / Epoch Times)

V následné diskuzi navázal na Shellenbergera filozof a novinář Petr Šourek. „Zabývám se tím, jak tento cenzurní komplex různými prostředky funguje v akademické sféře,“ uvedl a naznačil, že i akademici mají své subjektivní preference a vidění při výkladu „pravd“.

V tomto směru poukázal na fact-checking a kantovský perspektivismus, kdy se každý jednotlivec na stejnou věc dívá z různých perspektiv, a proto „ve chvíli, kdy začne někdo mluvit o tom, že nějaká fakta jsou nezpochybnitelná, tak je naivní nebo zlý“.

Položil si také řečnickou otázku „Jak se stane, že určitá tzv. fakta jsou najednou neoddiskutovatelná?“, přičemž použil jako příklad klimatickou krizi, u které se argumentuje, že je vědecky dokázáno, že za změny může především aktivita člověka.

„Věda se stává tím nástrojem, jak vyrábět fakta a jak vyrábět nediskutovatelná fakta. Dělají to za nás experti a my se do toho nemáme motat,“ vysvětlil a dodal, že by to by nebyl problém, kdyby také neměli nějaké své pohledy, perspektivu atd. „Ve větší míře jsem si toho všiml během covidu,“ pokračoval s poukázáním na tzv. vědecký konsenzus. „Tento pojem určil, co jsou fakta a co ne, a o zbytku lze debatovat.“

Novinářka Markéta Dobiášová se pokusila poukázat na to, jak konsenzus u nás vzniká či je ovlivňován.

Sdělila, že ještě jako zaměstnanec České televize začala pociťovat na přelomu 2019/2020 ve veřejnoprávní televizi politický aktivismus, a tak odešla do soukromé sféry. Tam narazila za covidu na problém cenzurování a později jí měly její zdroje upozornit, že covidové restrikce vlády jsou prolobbované soukromými skupinami.

„Začala jsem zjišťovat, že nařízení jsou protiprávní, na objednávku politiků spojenými s lobby skupinami, pseudovědci, poradci… kteří dostávali prostor v médiích,“ řekla Dobiášová s tím, že po negativních zkušenostech opustila mainstream. „Média a novináři selhali,“ uvedla.

Nicméně, pídila se podle svých slov dál, odkud to tvarování veřejného mínění vzchází, a „po měsících intenzivního pátrání na vlastní pěst“ došla k tomu, že boj s dezinformacemi a dezinformace slouží jednak jako politický nástroj (je jedno, která vlády) a také jako prostředek k obohacení skupiny podnikatelů, kteří začali sloužit těm, kteří jsou u moci. Zmínila v tomto směru i zapojení skupiny MeSES. Zanedlouho prý informace zveřejní.

Ředitel SOSPu Vlastimil Veselý odhalení Twitter Files ocenil v tom smyslu, že měl mít „obrovský význam“ ve zjištění, že vláda se do omezování svobody slova zapojila. Její omezování se dle něj stalo „významnou součástí ideologického boje v politice“, přičemž zmínil např. migraci, covid, LGBTQ+, Ukrajinu či klima.

Zamýšlí se, „odkud tedy přichází hlavní hrozby pro svobodu slova v ČR“, a odpovídá si, že ze strany naší vlády (jako příklad zmínil blokaci webů po vypuknutí konfliktu na Ukrajině, což dle něj bylo na příkaz anebo na doporučení vlády), ze strany Evropské komise (v podobě zákonů DSA a EMFA), a ze strany akademických pracovišť, neziskovek a možná agentur pro průzkum veřejného mínění, přičemž zmínil průzkum, který jim odmítly realizovat agentury sdružené pod SIMAR.

Veselý později oznámil, že v rámci cen za svobodu projevu, které SOSP momentálně realizuje, nominují právě Shellenbergera.

Nadčasové myšlenky na závěr

Po debatě měli možnost řečníkům položit otázky i lidé z publika. Při otázce, nakolik může být cenzurní umělá inteligence, Shellenberger odpověděl, že natolik, kolik jí umožní lidé za ní stojící.

Petr Šourek později sdělil, že „žijeme v době paradoxů – dřív nebo později každému dojde, že vylepšování života znamená platit svobodou“, s poukazem na technokratické a liberálně paternalistické vládnutí, které spočívá v tom, že člověk u moci myslí za jiné, jak se budou mít lépe nebo co je pro ně dobré. „To proniklo do Obamovy administrativy, a pak do Británie,“ sdělil dále a dodal: „To jsem dobře viděli za covidu.“

Cecílie Jílková, další z řečníků, míní, že „je jedno, kdo je u moci, ale pokud je tam dlouho, upevňuje svou moc“ a jednou za čas jej musíme kontrolovat. Pro takovéto subjekty je pak dle ní nejhorší tzv. „protisystémová dezinformace“.

Dobiášová poukázala i na kontraktování soukromých firem, které pracují s informacemi a dokáží vytvářet narativy na objednávku, což má dle něj být velkým byznysem.

Shellenberger v závěru radil, jak se omezováním svobody projevu ze strany vlád či jiných subjektů vypořádat. Za prvé je dle něj potřeba takovou aktivitu nazvat přímo cenzurou a dále pak odhalit, proč je to omezování špatné.

Související články

Přečtěte si také

30 věcí, které je třeba vědět o Kamale Harrisové, nové demokratické favoritce
30 věcí, které je třeba vědět o Kamale Harrisové, nové demokratické favoritce

Pokud bude příští měsíc na národním sjezdu Demokratické strany formálně nominována, utká se v listopadu v boji o Bílý dům s bývalým prezidentem Donaldem Trumpem současná viceprezidentka Kamala Harrisová.

Maďarsko a Slovensko chtějí, aby Evropská komise urgentně zasáhla ve věci zastavené ropy z Ukrajiny
Maďarsko a Slovensko chtějí, aby Evropská komise urgentně zasáhla ve věci zastavené ropy z Ukrajiny

Jednání Ukrajiny podle nich porušuje asociační dohodu mezi EU a Ukrajinou a zásadně ohrožuje energetickou bezpečnost obou zemí.

Rozhovor o jádru a vyhlídkách české energetiky s „energetickým realistou“ Milanem Smutným
Rozhovor o jádru a vyhlídkách české energetiky s „energetickým realistou“ Milanem Smutným

S Milanem Smutným jsme probrali vládní rozhodnutí o dostavbě jaderných bloků, nelichotivé vyhlídky v energetice či přechod závislosti od Ruska ke komunistické Číně. „Namaloval“ i hypotetický scénář pro rok 2030.

Atentát na Trumpa byl největším selháním za desetiletí, vypověděla šéfka Tajné služby
Atentát na Trumpa byl největším selháním za desetiletí, vypověděla šéfka Tajné služby

Atentát na amerického exprezidenta Donalda Trumpa byl největším operačním selháním Tajné služby Spojených států za poslední desetiletí.

Mnohé potravinářské přísady jsou škodlivější, než se předpokládalo
Mnohé potravinářské přísady jsou škodlivější, než se předpokládalo

Více než 73 % potravin je ultrazpracovaných. Některé složky jsou „obecně uznávané jako bezpečné“, ale výzkum...