Taktovka v rukou dirigenta dokáže ztišit orchestr stejně tak, jako náhle vzedmout škálu tónů do bouřlivých a slavnostních výšin. Zejména u skladby Svatojanské proudy dokázali hudebníci orchestru hudbou zpodobnit tišinu vod stejně tak jako její bouřlivý tok.
Dirigent Petr Vronský svěžím způsobem uváděl jednotlivé skladby koncertu Má vlast před mou vlastí, který odehrála Severočeská filharmonie Teplice v jihlavském kostele Povýšení svatého Kříže. Koncert byl dalším korálkem ve šňůře vystoupení letošního Mahlerova festivalu.
V chrámu 13. června zazněly skladby Slavnostní předehra k otevření Prozatímního divadla od Hynka Vojáčka, Škroupova předehra k opeře Libušin sňatek, Husitská nevěsta od Karla Šebora, zmíněné Svatojanské proudy od J. R. Rozkošného, Bendlův slavnostní pochod z opery Břetislav a Jitka ad.
K závěru se k teplické filharmonii přidal Jihlavský smíšený pěvecký sbor Melodie, aby podpořil sopranistku Magdalénu Hebousse, která se zhostila zazpívat skladbu Libušino proroctví v německém jazyce. Tuto skladbu od Augusta Wilhelma Ambrose nalezl a přepsal profesor Jiří Štilec a v Jihlavě zazněla poprvé po dlouhé pauze od roku 1850.
„Město, jež založím, nechť je prahem k vaší budoucnosti – proto nazvěte je Praha!“
Po neutuchajícím potlesku přidalo hudební těleso chronicky známou píseň Čechy krásné, Čechy mé autora J. L. Zvonaře.
Zatímco odváděli profesionální výkon, účinkující měli většinou úsměv na tváři. Vděční diváci si z téměř zaplněného kostela odnášeli povznášející pocit z dobré chrámové akustiky. Většina skladeb a předeher se nesla ve slavnostním duchu, slyšeli vlastenecké motivy v české hudbě 19. století.
Následujícím vystoupením bude „1756 – magické datum narození“ v klášteře Nová Říše, 17. června.
