Školní maturitu by mohla nahradit takzvaná komplexní absolventská práce s obhajobou. Zejména u odborných studijních oborů s maturitou by změna mohla umožnit provázání závěrečné zkoušky s praxí. Přinést by to mohla novela školského zákona, kterou chce ministerstvo předložit do konce měsíce. Novelizovat chce ministerstvo i zákon o vysokých školách, upravit by se mělo postavení Národního akreditačního úřadu. Plánované legislativní změny dnes představili ministr školství Mikuláš Bek (STAN) a jeho náměstek Jiří Nantl (ODS).
Komplexní absolventská práce by podle Nantla byla formou školní části maturitní zkoušky. „Jednotlivé předměty by se neověřovaly odděleně klasicky, ale prostě tím, že by ten student prokázal schopnost provázat schopnosti a dovednosti v jedné práci,“ řekl. Novela by zároveň podle něj měla přinést možnost nahradit školní zkoušku nebo její část mezinárodně uznávaným certifikátem. Tuto možnost mají nyní studenti u zkoušky z cizího jazyka, podle Nantla by se mohla týkat například i IT dovedností. Využití možností v dané škole by záviselo na řediteli školy.
Ředitel základní, střední, vyšší odborné školy i konzervatoře by podle plánované úpravy měl moci rozhodnout o kombinování prezenční a distanční výuky za podmínek stanovených vyhláškou. Úprava se dotkne i dvouletých programů poskytovaných na vyšších odborných školách.
Novela školského zákona by měla přinést podle ministerstva i pravidla pro konsolidaci škol. Změny by měly umožnit obcím, aby spojily své školy do většího celku, který by měl jedno ředitelství. Dosud musí obce nejprve vytvořit svazek obcí, který pak takovou školu zřizuje, uvedl Nantl.
Novela by měla zavést kritérium velikosti škol na úrovni jedné obce. Například polovina škol podle Nantla vzdělává jen 14 procent žáků, druhá polovina pak zbytek. Struktura škol je tak podle něj velmi roztříštěná. Ministerstvo chce zavést pravidlo, které by se mělo týkat zřizování další školy. Tedy pokud by chtěla například obec zřídit další školu a zapsat ji do rejstříku škol, musela by mít tato druhá škola podle plánované novely nejméně 200 žáků.
Ministerstvo chce upravit i pravidla konkurzů na ředitele školy. Zpřesnit by se měly důvody pro vyhlášení konkurzu. Nově by zřizovatel nemusel pro vypsání konkurzu stávajícího ředitele odvolat, jeho funkční období by skončilo jmenováním nástupce. Mezi důvody vyhlášení konkurzu by měla přibýt nedostatečná odborná a pedagogická kvalita vzdělání. Zřizovatel by také mohl stávajícího ředitele jedné své školy přímo jmenovat na druhou svou školu. Tedy pokud by s tím ředitel a školská rada souhlasili, bylo by možné bez konkurzu například jmenovat dobrého ředitele na školu, která má problémy, uvedl Nantl.
Novelou zákona o vysokých školách chce ministerstvo upravit postavení Národního akreditačního úřadu (NAÚ) tak, aby splnil podmínky členství v Evropském registru zajišťování kvality vysokého školství (EQAR). Posílit by se měla především nezávislost úřadu, jeho činnost by se měla do budoucna více zaměřit na ověřování kvality poskytovaného vzdělávání přímo na místě. Rada NAÚ by mohla být nově rozdělena na dvě komory. Kromě akademické komory by měla být nově zavedena zvláštní profesní komora. Úřad by měl akreditovat i obory vyšších odborných škol. Účinnost novely se plánuje k 1. lednu 2026.
Cílem plánovaných novel je podle ministerstva zlepšit podmínky pro střední odborné a pomaturitní profesní vzdělávání. Ministerstvo se chce podle Nantla zaměřit na inovace ve vzdělávání a podporu pedagogů, efektivitu vzdělávací soustavy v regionálním školství a modernizaci přístupu k zajišťování kvality vzdělávání na vysokých a vyšších odborných školách.
