Soudní spor o správu vody v rámci městské Vodárny Kladno-Mělník, a.s., který začal už v roce 2004, se po dvaceti letech pravděpodobně chýlí k závěrečnému rozhodnutí. Obžaloba prohlašuje, že francouzská společnost Veolia provedla protiprávní kroky, aby v regionu dostala pod kontrolu distribuci vody a s tím spojené zisky.
„Lidé napojení na společnost Veolia“ byli „instalováni do vedení městské Vodárny Kladno-Mělník, a.s., protiprávně,“ uvádí Ing. Radek Novotný MBA za žalující stranu. „Ti využili své pozice v městské vodárně k přípravě a předložení návrhu vazalských smluv, díky kterým korporace ovládla monopol prodeje vody v regionu namísto původní městské vodárny na desetiletí a s tím i mnohamilionové zisky z dodávky vody v daném regionu,“ dodává.
V rámci interaktivní mapy, kterou vypracoval projekt Pravda o vodě, je viditelné, že v roce 2000 se na Kladensku pohybovala celková cena vody na 34 korunách za m3 a dnes platí tamní obyvatelé za vodné a stočné 175 korun, což je více než pětinásobný nárůst. Tento projekt je přímo spojen s žalující stranou a snaží se o navrácení správy vody do rukou měst, což považuje za strategický krok, který má městům ušetřit finance.
Vrchní soud v roce 2021 vyslovil v listopadu 2021 „neplatnost usnesení valné hromady společnosti Vodárny Kladno-Mělník, a. s., konané dne 28. dubna 2004“, kterými došlo ke schválení změny stanov, zvýšení počtu členů představenstva a zvolení členů představenstva.
Toto zneplatněné usnesení valné hromady vedlo podle obžaloby k „vytunelování“ městské Vodárny Kladno-Mělník, a.s., a k následnému „ovládnutí“ prodeje vody v regionu společností Veolia namísto původní městské vodárny.
Jako poslední měl své usnesení upravit Městský soud v Praze, jehož soudkyně JUDr. Eva Šnajdaufová ve výsledném prohlášení uvedla, že usnesení valné hromady sice „bylo přijato v rozporu se zákony a je neplatné“, ale následně dodala, že „neplatnost nevysloví“, protože by podle ní došlo k zásahu do práv třetích osob.
Proti jejímu výroku se žaloba odvolala. Podle ní k zásahu do práv třetích osob nedojde.
„Závěr soudu k valné hromadě se týká v tomto případě výlučně akcionářů a představenstva. To znamená, třetích osob se nijak netýká. Proto nejde o zásah do práv třetích osob,“ píše žalující strana.
„Neplatnost usnesení valné hromady nevede automaticky k neplatnosti smlouvy o provozování vodovodů a kanalizací ani k neplatnosti smlouvy o prodeji části podniku,“ píše obžaloba v odvolání.
„Trvám na tom, že soud vyhlásí nejen protiprávnost jednání, ale i neplatnost usnesení valné hromady společnosti Vodárny Kladno-Mělník, a. s., a s tímto rozsudkem se poté obrátím na orgány činné v trestním řízení,“ dodává Novotný.
Právnička Vodárny Kladno-Mělník, a. s., deníku Epoch Times sdělila že, „soudní řízení i nadále probíhá, a k dnešnímu dni je ve fázi řízení o ústavní stížnosti vedeno u Ústavního soudu České republiky. S ohledem na tuto skutečnost se společnost v tuto chvíli nebude k dané záležitosti blíže vyjadřovat.“
Obžaloba uvádí, že společnost Veolia cíleně získává kontrolu nad prodejem vody, ale vyhýbá se vlastnění vodovodní a kanalizační sítě. Investice do oprav, udržování a obnovy vodovodní sítě leží na odpovědnosti vodáren, zatímco Veolia profituje na prodeji vody, aniž by se starala o investice do vodovodní infrastruktury, tvrdí obžaloba.
Společnost Veolia na žádost o komentář do doby vydání článku nereagovala.
V roce 2016 došlo v podobném soudním sporu u Vrchního soudu v Olomouci ke zneplatnění obdobného usnesení valné hromady společnosti Vodovody a kanalizace Zlín, a.s., z dubna 2004 z důvodů „porušování zákonů ČR“.
