Delegace amerického Kongresu se setkala s dalajlámou, zatímco Si Ťin-pching navštívil tibetský chrám v Sin-ťiangu.
Analýza zpráv
NOVÉ DILLÍ – Sedmičlenná delegace Kongresu Spojených států vedená reprezentantkou Nancy Pelosiovou a republikánským poslancem Michaelem McCaulem navštívila 18. června Dharamsalu, sídlo tibetské exilové vlády.
Ve stejný den navštívil čínský vůdce Si Ťin-pching tibetskou buddhistickou komunitu v provincii Čching-chaj, kterou Tibeťané tradičně nazývají Amdo. Tibetský expert označil načasování a způsob obou návštěv za vysoce symbolické.
Himálajské město Dharamsala slouží od roku 1960 jako sídlo tibetské exilové vlády.
Americká delegace se ve středu setkala s tibetským duchovním vůdcem, 14. dalajlámou, a později promluvila na shromáždění tibetských exulantů, včetně dětí z tibetských škol. Mezitím Si navštívil starobylý chrám Hongjue v tibetské severozápadní provincii Čching-chaj, uvádí zpráva čínského státního média Sin-chua.
Po setkání Pelosiová zveřejnila fotografie dvoučlenné delegace s dalajlámou a Penpou Tseringem, prezidentem Ústřední tibetské správy, tibetské exilové vlády. Ve svém příspěvku na X uvedla, že „důrazně potvrdila podporu Kongresu tibetskému lidu“.
Na veřejném setkání pořádaném Ústřední tibetskou správou předseda zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů McCaul prohlásil, že Komunistická strana Číny je „odhodlána skoncovat s tibetskou kulturou“ poté, co „násilím dostala“ tibetský lid pod svou kontrolu.
Po brutální čínské okupaci Tibetu a neúspěšném tibetském povstání v roce 1959 uprchl mladý dalajláma do Indie. Duchovního vůdce následovalo více než 80 000 Tibeťanů.
„O desítky let později čínská komunistická strana nadále ohrožuje svobodu tibetského lidu a dokonce se pokusila vložit do nástupnictví dalajlámy. To nedopustíme,“ řekl McCaul.
Pelosiová na shromáždění hovořila o zákonu „Resolve Tibet Act“, který minulý týden schválil americký Kongres. Uvedla, že tento zákon vysílá čínskému režimu signál, že Spojené státy mají v této otázce jasno a chápou hodnotu svobody Tibetu.
Očekává se, že prezident Joe Biden brzy podepíše zákon, jehož cílem je povzbudit čínský režim k jednání s tibetskými vůdci – proces, který je od roku 2010 na mrtvém bodě.
Bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů prohlásila, že odkaz tibetského duchovního vůdce v exilu „bude žít navždy“.
Delegace se ve čtvrtek setkala také s indickým premiérem Naréndrou Módím a jeho poradcem pro národní bezpečnost Adžítem Dovalem. Módího úřad se však k návštěvě americké delegace v Dharamsale nevyjádřil.
Delegace označila vztahy mezi Indií a USA za nanejvýš důležité, uvedl úřad předsedy vlády ve svém prohlášení.
Členové amerického kongresu „vyjádřili silnou podporu dalšímu prohlubování komplexního strategického globálního partnerství ve všech oblastech, včetně obchodu, nových a vznikajících technologií, obrany a mezilidských výměn“, uvedla Módího kancelář.
Načasování návštěvy
Návštěva delegace Kongresu v Indii a setkání s dalajlámou se uskutečnily jen několik dní před plánovanou návštěvou 88letého duchovního vůdce ve Spojených státech, kde měl podstoupit operaci kolena. Tibetolog a historik Claude Arpi řekl Epoch Times, že návštěva vyvolává několik otázek. Arpi, který se narodil ve Francii, nyní žije v Indii.
„Proč americká delegace navštívila Dharamsalu jen několik dní před dalajlámovým odjezdem do USA na operaci kolena? Mohli se setkat v USA. Na tento bod nebyla dána odpověď. Je to pravděpodobně proto, aby byla Indie zapojena do větší konfrontace mezi USA a Čínou,“ míní Arpi.
Načasování návštěvy podle něj souviselo také se zákonem Resolve Tibet Act.
„Zákon uvádí, že Tibet byl nezávislým státem. Je důležitý pro Indii, kterou od 50. let 20. století spojuje dlouhá a napjatá pohraniční konfrontace s Čínou,“ zejména po krvavém konfliktu v Galwanu v květnu 2020, uvedl. Po tisíce let byla severní hranice Indie indicko-tibetskou hranicí, rozvedl dále.
Východní úsek dnešní indicko-čínské hranice, známý jako McMahonova linie, byl dohodnut britskou Indií a nezávislým Tibetem v březnu 1914 během konference v Šimle, letním hlavním městě britské Indie.
„Pokud přijmeme čínské tvrzení, že Tibet je součástí Číny od nepaměti, McMahonova linie ztrácí svou platnost. V tomto smyslu je nový akt a návštěva americké delegace pro Indii důležitá, protože znovu potvrzuje skutečnost, že Tibet byl před rokem 1951 nezávislým národem,“ řekl Arpi.
Si na návštěvě v Sin-ťingu
Čínská státní média informovala, že cílem Siovy návštěvy v Siningu, hlavním městě provincie Čching-chaj, bylo seznámit se s iniciativami na posílení vzdělávání a iniciování tibetské komunity.
Cílem návštěvy bylo „podpořit krásnou tradici vlastenectví a lásky k náboženství v tibetské buddhistické komunitě a podpořit národní jednotu a pokrok“, uvedla agentura Sin-chua.
Arpi se však odkázal na snímky zveřejněné státní tiskovou agenturou, na nichž je Si vidět spolu s tibetskými mnichy v chrámu Hongdjue. Tento klášter ze 7. století je spojen s „předchozím pančhenlamou“, což mu dle něj dodává zvláštní význam.
Arpi zdůraznil symbolický význam žlutého deštníku, který byl Siovi darován, a kadidla, které bylo před čínským diktátorem během jeho návštěvy chrámu spáleno.
Žlutý deštník je jedním z „osmi náboženských znamení“ tibetského buddhismu a nabízí se pouze dalajlámovi „nebo velmi vysokým lámům“, upřesnil Arpi.
Na pravidelné úterní tiskové konferenci požádal mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien americkou delegaci, aby s „dalajskou skupinou“ nepřicházela do styku a „přestala vysílat špatný signál do světa“.
„Pokud jde o příslušný zákon v americkém Kongresu, dovolte mi zdůraznit, že Si-čchang [Tibet] byl vždy součástí Číny od dávných dob. Záležitosti Si-čchangu jsou čistě domácí záležitostí Číny a nikdy nebude povoleno žádné vnější vměšování,“ prohlásil Lin. Mluvčí ministerstva zahraničí uvedl, že tibetská společnost v Číně se těší „sociální stabilitě a harmonii“.
Lin vyzval Spojené státy, aby nepřijímaly svůj zákon o řešení Tibetu.
„Naléhavě žádáme americkou stranu, aby se držela svých závazků uznat Si-čchang jako součást Číny a nepodporovat ,nezávislost Si-čchangu‘,“ řekl.
Mluvčí Ústřední tibetské správy sdělil Epoch Times, že návštěva americké delegace v Dharamsale je sice nesmírně významná, zejména ve světle zákona o řešení tibetské otázky, ale na tento scénář by se nemělo pohlížet pouze z hlediska konkurenční geopolitiky mezi Spojenými státy a Čínou.
Spíše „tato návštěva dává Číně včas prostor k tomu, aby přehodnotila a změnila [svou] represivní politiku týkající se porušování práv a svobody Tibeťanů,“ uvedl v písemné odpovědi mluvčí Ústřední tibetské správy Tenzin Llekshay.
Návštěva je také šancí změnit svět k lepšímu „tím, že vyzve čínské představitele k obnovení dialogu s cílem vyřešit dlouholetý čínsko-tibetský konflikt“, sdělil.
Tibetský mluvčí vyzval čínský režim k pozitivnímu myšlení a uvedl, že Ústřední tibetská správa vyzývá k oboustranně výhodnému řešení.
„Vzhledem k tomu, že Ústřední tibetská správa důsledně sleduje politiku střední cesty za skutečnou autonomii tibetského lidu, která je oboustranně výhodným řešením, musí se Čína pokusit myslet pozitivně a jednat při zahájení dialogu nejen v zájmu tibetského lidu, ale i v zájmu svém a celého světa,“ konstatoval.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
