Vláda tento týden schválila návrh zákona o podpoře bydlení. Podle legislativy má vzniknout síť poradenských úředníků, kteří budou pro lidi v bytové nouzi, kterých je u nás podle ministerstva práce a sociálních věcí 154 tisíc, hledat cesty k náhradnímu ubytování na komerční bázi. Stát také zavádí systém garancí pro majitele bytů a kompenzací pro obce za využití obecních bytů.
Cílem je motivovat majitele prázdných bytů, aby je pronajímali znevýhodněným nízkopříjmovým skupinám, typicky rodinám s dětmi. Za odměnu jim stát uhradí nezaplacené nájemné, náklady na služby a škody.
Bydlení v nájmu je pro nízkopříjmové rodiny rizikové, podotýká Kateřina Dosoudilová z organizace Člověk v tísni. „Při placení vysokých nájmů nejsou schopné tvořit finanční rezervy, které by jim pomohly při finančním zakolísání z důvodu nemoci, ztráty zaměstnání. Úplný výpadek nebo snížení příjmů a následně nezaplacený nájem tak často vede k zadlužení a ztrátě bydlení,” upozorňuje a dodává, že zákon pomůže oběma stranám – jak nájemcům, tak pronajímatelům.
Podle odborníka na neřízenou migraci, právníka Roberta Kotziana, však umožní „složitý a nákladný systém dotací a záruk“ snazší přístup k ubytování tzv. potřebným osobám, mezi něž mají podle návrhu patřit i migranti, jak demonstruje na výňatku z textu zákona.
Kotzian považuje návrh zákona za „průlomový“, protože zavede mechanismus podpory bydlení, k němuž budou mít rovnocenný přístup také migranti. Momentálně o tomto přístupu rozhodují sama města či obce, uvádí právník, kdežto podle nového zákona do organizování vstoupí vláda.
V současnosti platí, že se migrantům podpora na ubytování poskytuje „za stejných podmínek jako ostatním cizincům, tj. ne jako občanům daného státu“, vysvětluje expert a dodává, že „navrhovaný zákon z podpory přístupu migrantů k bydlení dělá celostátní princip. Bude-li obec chtít tímto mechanismem v bydlení pomoci vlastním občanům, bude muset i migrantům“.
Co jej znepokojuje nejvíce, je fakt, že ubytování za státní peníze budou moci zařizovat také soukromé subjekty, včetně nejrůznějších nevládních organizací z celé Evropské unie. Zde Kotzian poukazuje zejména na nebezpečí „promigračních politických neziskovek“, které budou moci díky navržené legislativě „obcházet nevůli samospráv poskytnout ubytování migrantům“ a za peníze ze státního rozpočtu ho zprostředkovávat samy.
Podle Kotziana bychom v době „permanentní migrační krize“ měli nelegální migranty od příchodu k nám spíše odrazovat, ne je k tomu motivovat, což zákon o podpoře bydlení dělá, namítá.
Aby vstoupil zákon o podpoře bydlení v platnost, bude muset projít schválením v parlamentu. Účinný by mohl být podle představ vlády od poloviny roku 2025.
