Egyptsko-italská archeologická mise objevila 33 rodinných hrobek s mumiemi západně od Asuánu. Objev poskytl nový pohled na nemoci, které trápily starověké Egypťany, uvedla dnes agentura AFP s odkazem na úřady.
Archeologická mise pracovala v blízkosti mauzolea Agy Chána v jihovýchodním Egyptě a objevila 33 hrobek z takzvaného pozdního období (od roku 712 do roku 332 př. n. l.) a řecko-římského období (od roku 332 př. n. l. do čtvrtého století n. l.), uvedlo v prohlášení ministerstvo cestovního ruchu a starožitností.
Archeologové na místě našli pohřební nástroje a části mumií, „které vrhají světlo na nemoci rozšířené v té době“, uvedl úřad.
„Některé mumie vykazovaly známky chudokrevnosti, podvýživy, plicních chorob, tuberkulózy a osteoporózy,“ uvedla Patrizia Piacentiniová, vedoucí italské části mise a profesorka egyptologie na Milánské univerzitě.
Egyptsko-italská mise od roku 2018 provádí vykopávky v okolí mauzolea Agy Chána, kdysi považovaného za nejbohatšího muže světa, na západním břehu Nilu naproti centru Asuánu.
Egypt pravidelně oznamuje archeologické objevy. Podle odborníků se ale jedná spíše o politické a ekonomické gesto, nikoliv o mimořádné vědecké objevy.
Země se 106 miliony obyvatel, která se zmítá ve vážné hospodářské krizi, spoléhá na to, že se jí podaří vrátit finance do normálu díky cestovnímu ruchu, který poskytuje dva miliony pracovních míst a tvoří více než deset procent HDP, podotkla AFP. Vláda očekává, že do roku 2028 přijede 30 milionů turistů ročně, zatímco před pandemií covidu-19 jich bylo 13 milionů.
