V souvislosti s rychlým šířením ptačí chřipky (H5N1) u drůbeže a jiných živočišných druhů, včetně krav ve Spojených státech, někteří experti a politici varují před nebezpečím laboratorního výzkumu, který rozšiřuje funkci virů a patogenů (gain-of-function).
Existují totiž obavy, aby podobné výzkumy ptačí chřipky nevedly k nákaze člověka. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) byli typem H5N1 doposud infikováni tři lidé.
Dr. Robert Redfield, bývalý ředitel CDC v rozhovoru pro americkou stanici NewsNation z konce května řekl, že je velmi obtížné, aby zvířecí virus překonal druhovou bariéru a nakazil člověka.
Virus by musel absolvovat několik přirozených mutací. Nicméně varoval, že „v laboratoři by se zvířecí virus mohl udělat vysoce infekčním během několika měsíců.“
„Nemyslím si, že by se tento výzkum měl provádět. Je to skutečná hrozba. Skutečná biologická hrozba. Univerzitní laboratoře provádějí biologické experimenty, při nichž záměrně modifikují viry. A myslím si, že ptačí chřipka bude podle mého názoru příčinou velké pandemie – když v laboratořích ‚učí‘ tyto viry, jak být pro člověka infekčnější,“ řekl Redfield.
Gates finančně podpořil projekty upravující virus ptačí chřipky
Americký kardiolog dr. Peter McCullough začátkem června na Twitteru upozornil na výzkum virologa Yoshihiru Kawaoky z americké Univerzity v Madisonu z roku 2009, který upravoval typ chřipky H5N1 tak, aby „přednostně rozpoznával lidské receptory a účinně se přenášel u savců.“
Podle McCullougha tým kolem Kawaoky pak v dalším výzkumu v roce 2012 dosáhl toho, aby se H5N1 stal u fretek přenosný vzduchem.
Oba tyto výzkumy byly podpořeny Nadací Billa a Mellindy Gatesových.
„To naznačuje, že Gatesova nadace financovala aktivity upravující H5N1, které zavání bioterorismem. A poskytla nástroje pro další, zlovolné lidi, kteří by mohli chtít vytvořit biologickou zbraň,“ napsal na X McCullough.
Podle vědeckého internetového časopisu Science z roku 2019 odborníci po zveřejnění výše uvedeného výzkumu v roce 2012 důrazně varovali, že pokud se ptačí virus upraví tak, aby se jednoduše přenášel mezi savci, takový „nadupaný“ virus by mohl přeskočit i na člověka.
Pokud jde o pohled Kawaoky, ten na webových stránkách Univerzity v Madisonu v roce 2009 napsal: „Vylepšená schopnost předvídat, zda má virus pandemický potenciál, to by znamenalo neocenitelný přínos pro globální komunitu.“
„Milióny životů by mohly být zachráněny, pokud by intervenční metody – jako je distribuce antivirových sloučenin a vývoj či výroba vakcín – mohly být implementovány včas,“ dodal.
Kritika a obavy mnoha expertů z možného úniku upravených virů z biolaboratoří vedly v roce 2014 k pozastavení podobných výzkumů ve Spojených státech.
Nicméně, dle zjištění Science Insideru tamní vládní instituce v roce 2018 schválila experimenty ve dvou laboratořích.
Obavy politiků nad laboratorními výzkumy
Možný únik nebezpečného viru přitom není nereálný.
Podle investigace americké stanice USA Today z roku 2023 byly u laboratorních výzkumů Kawaoky na Univerzitě v Madisonu v roce 2013 a 2019 zaznamenány dva případy porušení bezpečnostních opatření a možného úniku upraveného viru.
Znepokojení nad laboratorními výzkumy, které upravují viry a patogeny také nedávno vyjádřili republikánský senátor Rand Paul či demokratický prezidentský kandidát Robert F. Kennedy Jr.
„Když si vezmeme, jak lukrativní tyto výzkumy jsou, může se stát, že by někdo záměrně vypustil upravený virus ptačí chřipky? Pokud se podobné výzkumy budou realizovat, náhodné či záměrné úniky jsou nevyhnutelné,“ napsal Kennedy na platformě X.
Mezinárodní výzkum ptačí chřipky pokračuje
Zdá se, že ministerstvo zemědělství USA výše uvedené obavy nesdílí a před pár lety rozjelo spolupráci s Velkou Británii a Čínou na projektu výzkumu různých kmenů ptačí chřipky, které by potencionálně mohly nakazit člověka. Cílem je najít takové mutace ještě před tím, než se v přírodě objeví. Projekt byl zahájen v roce 2021 a poběží do roku 2026.
