Česko si dnes připomene 609. výročí smrti církevního reformátora Jana Husa. Kněz usilující o reformu církve i nápravu společnosti byl pro své názory upálen na koncilu v německé Kostnici. V pražské Betlémské kapli se dnes od 15:00 uskuteční tradiční bohoslužba k uctění jeho památky. Husův odkaz si tradičně připomenou také v Husinci na Prachaticku, kde se kněz kolem roku 1370 narodil.
Bohoslužbu v kapli, kde Hus sám kázal, povede patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta spolu s farářkou Lenkou Gláserovou a plzeňským biskupem Lukášem Bujnou. Kázání pronese královéhradecký biskup Pavel Pechanec. Bohoslužbu bude v přímém přenosu vysílat Česká televize a Český rozhlas.
Památku Mistra Jana Husa dnes připomene rovněž bohoslužba na Kozím hrádku u Sezimova Ústí, kde Hus pobýval a dokončil zde svou významnou Postilu a sepsal i některá další základní díla. Památku smrti církevního reformátora dnes připomenou i v Husinci nebo na Husitských slavnostech v Třebušíně na Litoměřicku.
Od roku 1990 je 6. červenec v českém kalendáři státním svátkem. Nepatří ale mezi dny, během nichž musejí mít velké obchody ze zákona zavřeno.
Hus katolickou církev kritizoval za odvrácení od jejích prvotních ideálů, odmítal její institucionalizaci, poukazoval na kněží žijící v hříchu či na kupčení s odpustky. Církev ho označila za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července 1415 byl Hus upálen. Jeho smrt vedla v českých zemích k zásadní vzpouře, husitským válkám v letech 1419 až 1434.
V období národního obrození byl vyzdvihován jako vlastenec, bojovník za svobodu a pravdu. Jeho odkaz stál v roce 1918 také u základů samostatného Československa. Komunisté zase v Husovi hledali sociálního revolucionáře, evangelíci v něm nacházeli kořeny české reformace, pro katolíky zůstával dlouho kacířem, v roce 1999 řekl papež Jan Pavel II., že jeho kruté smrti lituje.
Kromě snah o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno autorství traktátu O českém pravopise, který odstranil z češtiny spřežky a zavedl diakritická znaménka.
