Druhé kolo předčasných prezidentských voleb v Íránu vyhrál reformní kandidát Masúd Pezeškján. Oznámilo to íránské ministerstvo vnitra. Poslanec a kardiochirurg Pezeškján, který se zavázal Írán otevřít světu, zvítězil nad ultrakonzervativním politikem Saídem Džalílím. Vítězi voleb již pogratuloval například ruský prezident Vladimir Putin či vedoucí představitelé Saúdské Arábie. Washington podle agentury AP uvedl, že od výsledků voleb neočekává zásadní změnu.
„Podáme všem ruku přátelství,“ prohlásil po svém volebním vítězství devětašedesátiletý Pezeškján. „Pracujme všichni na rozvoji země,“ dodal. Vzhledem ke složité politické situaci a mocným zájmovým skupinám v Íránu však podle agentury DPA není jasné, zda lze od Pezeškjánova vítězství skutečně očekávat výraznou změnu ve směřování země.
Vítěz voleb podle AP ve své vítězné řeči slíbil, že „bude sloužit všem Íráncům“. „V těchto volbách jsem vám nedával falešné sliby. Nelhal jsem,“ prohlásil Pezeškján podle AP v mauzoleu ajatolláha Rúholláha Chomejního, vůdce islámské revoluce z roku 1979. „Mnoho let po revoluci jsme přicházeli na pódium, dělali sliby a neplnili jsme je. To je náš největší problém,“ zdůraznil nově zvolený prezident.
„Nic od něj nečekám. Jsem šťastná, že hlasování omezí zastánce tvrdé linie,“ řekla agentuře AP pracovnice banky, která pro Pezeškjána hlasovala. „Doufám, že Pezeškján dokáže vrátit státní správu do stavu, kdy budou moci všichni lidé cítit, že existuje zítřek,“ dodala.
Putin podle tiskového prohlášení Kremlu vyjádřil naději, že nový íránský prezident přispěje „k dalšímu rozvoji konstruktivní bilaterální spolupráce ve všech oblastech ve prospěch našich spřátelených národů“. Írán je důležitým spojencem Ruska, a to jak na Blízkém východě, tak dodávkami svých zbraní, zejména dronů, ve válce Ruska proti Ukrajině, která pokračuje třetím rokem. Moskva i Teherán čelí sankcím Západu.
Vítězi íránských prezidentských voleb podle saúdskoarabské státní tiskové agentury SPA pogratulovali rovněž saúdskoarabský král Salmán a korunní princ Muhammad bin Salmán. Šíitský Írán a sunnitská Saúdská Arábie se vloni dohodly na obnovení diplomatických vztahů, které přerušily v roce 2016 kvůli popravě šíitského muslimského duchovního v Saúdské Arábii a následnému útoku na velvyslanectví ropného království v Teheránu. „Potvrzují svůj zájem o rozvoj a prohlubování vztahů mezi našimi zeměmi,“ citovala korunního prince agentura SPA.
Ministerstvo zahraničí USA na základě dotazů AP uvedlo, že íránské volby nebyly „ani svobodné, ani spravedlivé“ a dodalo, že „významné množství Íránců se rozhodlo (voleb) vůbec neúčastnit“. „Nijak neočekáváme, že tyto volby povedou k zásadní změně ve směřování Íránu nebo k většímu respektování lidských práv jeho občanů,“ uvedlo ministerstvo. „Jak říkali sami kandidáti, íránskou politiku určuje nejvyšší vůdce,“ podotklo ministerstvo zahraničí USA. Washington ale podle AP také zdůraznil, že bude vůči Teheránu provádět diplomacii, pokud to bude ve prospěch amerických zájmů.
Účast v druhém kole íránských prezidentských voleb dosáhla bezmála 50 procent. V zemi se zhruba 61 miliony možných voličů Pezeškján získal 16,3 milionu hlasů, Džalílí pak 13,5 milionu. Příznivci reformisty prezidentského klání vyšli podle agentury AP už za svítání při oznámení předběžných výsledků do ulic Teheránu a dalších íránských měst, aby vítězství oslavili.
Agentura Reuters později uvedla, že v Pezeškjánovi stoupenci podle záběrů na sociálních sítích tančili v ulicích měst a obcí po celé zemi, zatímco motoristé na silnicích oslavně troubili klaksony. Obyvatelé města Orúmíje, rodiště zvoleného prezidenta na severozápadě země, si podle svědků rozdávali sladkosti.
První kolo prezidentského hlasování se konalo 28. června. Svůj hlas v něm odevzdalo 40 procent oprávněných voličů, což bylo nejméně od islámské revoluce z roku 1979. V pátečním druhém kole účast činila 49,8 procenta.
Předčasné prezidentské volby se v Íránu konaly poté, co v květnu při nehodě vrtulníku zahynul tehdejší prezident Ebráhím Raísí. V islámské republice, kde je nejvyšší autoritou ajatolláh Alí Chameneí, nová hlava státu podle médií zřejmě větší změny nepřinese. Chameneí také jmenuje členy Rady dohlížitelů, která už před prvním kolem rozhodla, který z kandidátů může z ideologického hlediska ve volbách nastoupit.
