V dnešní době, kdy se jen obtížně vyhneme digitálním technologiím, jsou děti výpočetní technikou vtahované do virtuálního světa. Jejich úspěchy se v tomto ohledu často omezují na úspěchy virtuální. Pokud jim chcete vytvářet příležitosti, aby dokázaly své myšlenky a nápady převádět do fyzického světa, právě čtete ten správný článek.
Při výchově dětí si rodiče snadno všimnou toho, že děti se vždy snaží napodobovat to, co se jim líbí. Tedy vytvářet věci podobné hrám, které je baví, předmětům, které přitahují jejich zájem, nebo příběhům, které zasáhly jejich srdce. Vyrobit ptačí budku, luk jako Robin Hood nebo samostříl jako Vilém Tell, pušku jako Old Shatterhand atd.
Inspiraci, kterou získávají, můžeme jako rodiče snadno nasměrovat. „Chtěl by sis to nakreslit? Co kdybychom něco takového vyrobili?“ Díky tomu se mohou řadu věcí naučit dělat v reálném světě.
Můj nejstarší syn (12 let) se dal už před lety do výroby deskových her, protože společně hrajeme deskové hry. Ale jeho největší zálibou je historie. Nejdříve to byly hrady a historický šerm a potom období napoleonských válek a Velké války a s tím spojené uniformy a zbraně.
I když nejsem fanouškem válek, zbraní a utrpení, které války přinášejí, nasměrovali jsme synovu zálibu do tvůrčí činnosti, díky níž získává základní dovednosti při používání nářadí, jako je pilník, pila, vrtačka, rašple nebo bruska. Dostali jsme se také k vymýšlení a konstruování jednoduchých mechanismů.
Jedna z prvních věcí, kterou jsme vyrobili, byla zezadu nabíjená puška z násady na sekyru, trubky a petlice.
Potom synovu pozornost zaujal bajonet (bodák), který se nasazuje na hlaveň pušky. Konkrétně takzvaný tulejový bajonet opatřený objímkou s výřezem tvaru „L“, do něhož zapadl kolíček na hlavni muškety a bajonet byl po nasazení na ni zajištěn pootočením.
Dočetli jsme se, že některé jednotky francouzské armády takové bajonety obdržely podle historiků pravděpodobně již roku 1689.
Je to hrozivá bodná zbraň a v rámci výchovy jsme si povídali o utrpení, které války přinášejí, ale také o disciplíně, vytrvalosti a síle, kterou může vojenský výcvik v člověku vyvinout. Bavíme se o armádě jako o síle, která má zabezpečovat mír, rozvíjet dovednosti vojáků a pomáhat civilnímu obyvatelstvu.
Výroba bajonetu
Hlavně jsme ale řešili technické otázky, jak bajonet vyrobit, a jak to funguje, že z pušky nespadne. Jak to udělat, aby se dal nasadit a zase sundat.
Nejdříve jsme prostudovali fotografie bajonetu ze všech stran a pokoušeli se přijít na to, jako jeho tvar a jednotlivé části umožňují nasazení a fixaci.
Potom syn dostal za úkol vyrobit prototyp z papírové trubičky (viz foto). Zjistili jsme také, že musíme na hlaveň pušky namontovat pevnou mušku, která je součástí upevnění bajonetu. Použili jsme k tomu vrtačku a vhodný šroubek s matkou.
Potom přišla řada na výrobu kovové trubičky, která se bude nasazovat na hlaveň a do níž bude upevněn dřevěný bajonet. Zajeli jsme na místní sběrný dvůr (šroťák) a vytáhli několik odhozených hliníkových trubek, které měly vyhovující průměr, aby se daly nasadit na hlaveň.
A pak už přišlo řezání pilou, vrtání, ohýbání a šroubování. Výsledkem byl obstojně fungující tulejový bajonet a co je nejlepší, většinu práce a vymýšlení si dělal sám syn. Strávil v dílně několik hodin a tak se do toho zabral, že nepřestal s výrobou, dokud to neměl hotové.
Výroba děla
Nakonec se také rozhodl k úpravě děla, které si vyrobil už dříve. Poslední úpravy měli zajistit, aby se dala hlaveň nastavit a upevnit ve třech různých polohách.
Samozřejmě, my můžeme poděkovat hlavně dědovi, který má doma plně vybavenou dílnu, ale menší pracovní stůl se svěrákem a základním nářadím jsme si vytvořili už v našem mini-bytě v Praze, když byl syn menší, a také jsme tam vyrobili ledacos.
Když se do toho dáte a s dětmi sázíte, vaříte a vyrábíte, uvidíte, že je to možná chytne více než hraní na telefonu. Na začátku jim budete muset věnovat více času, ale postupně se naučí věci dělat samy a uvidíte, že se do vyrábění zaberou a dá jim to do života řadu skvělých praktických zkušeností.