Juraj Skovajsa

10. 7. 2024

Kancelář generálního tajemníka Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydala včera výroční zprávu o zaměstnanosti členských zemích, ze které vychází Česká republika nejhůře, pokud jde o vývoj reálné mzdy za posledního 3,5 roku. Zároveň ale nový průzkum veřejného mínění Čechů naznačuje, že nás to „nebolelo“.

Byť zpráva konstatuje, že k prvnímu kvartálu letošního roku zaznamenala reálná mzda u většiny členských zemí meziroční růst, skutečná hodnota je u 16 zemí (z 35 měřených) pořád nižší než ve čtvrtém kvartálu 2019.

Pokud jde o meziroční růst, Česká republika si s růstem 3,8 % reálné mzdy stojí na 11. místě nejúspěšnějších. První je Kostarika se skoro 16,4 %, následovaná Lotyšskem, Litvou, Polskem, Maďarskem a Slovenskem. Na opačném konci pak stojí s propadem o 1,76 % Japonsko.

Z dlouhodobější perspektivy je ale Česko spolu se Švédskem na tom nejhůře ze všech zemí OECD. Ve srovnání letošního prvního kvartálu s tím posledním v roce 2019 zaznamenaly obě země kumulativní propad o 7,5 %. Po nich následovaly Itálie (– 7 %), Nový Zéland (– 6,2 %) a Finsko (– 6 %).

Naopak, nejlépe za posledního 3,5 roku dopadly Litva, Maďarsko a Polsko, které zaznamenaly růst reálné mzdy o 16,5, 13,5 a 9,3 %.

Zdroj: OECD (2024), OECD Employment Outlook 2024: The Net-Zero Transition and the Labour Market, OECD Publishing, Paris, https://doi.org/10.1787/ac8b3538-en.

Zajímavý pohled na pokles reálné mzdy se nabízí v souvislosti s novým průzkumem Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) týkajícím se subjektivního hodnocení respondentů k ekonomické situaci jejich domácností.

V průzkumu, který probíhal letos v dubnu/květnu, vyjádřilo 56 % dotázaných, že se svými příjmy vychází dobře (36 % spíše snadno, 15 % snadno, 5 % velmi snadno) a 44 % naopak. Jako velmi obtížnou hodnotilo svou finanční situaci za poslední rok 22 % respondentů.

Nicméně, ve stejném průzkumu CVVM, který se uskutečnil v říjnu 2019 (tj. částečně v období, ve kterém byla dle dat OECD reálná mzda Čechů vyšší o skoro jedenáct procent), vycházelo dobře se svými příjmy 54 % domácností a 44 % naopak (tedy stejně jako v letošním průzkumu). Zároveň také stejný podíl dotázaných (tj. 22 %) hodnotil svou finanční situaci jako velmi obtížnou.

Pokud jde o subjektivní pocit chudoby, v nejnovějším průzkumu dotázaní hodnotí situaci dokonce o 3 % lépe než v onom říjnu 2019.

Pohled ekonomů

Ekonomka Markéta Šichtařová v souvislosti s výše uvedeným sdělila pro Epoch Times: „To, jak domácnosti vychází se svými příjmy, totiž není závislé pouze na aktuálních příjmech, ale také na míře úspor. Na konci Babišovy vlády byla míra úspor v ČR rekordní. Potom začala klesat. Na tom se podepsala nejen dvouciferná inflace, ale také ten prostý fakt, že lidé své úspory postupně utráceli a dopřávali si to, co během pandemie nemohli, typicky dovolené.“

„Proto subjektivní pocit Čechů, že vystačí se svými příjmy, nelze spojovat pouze s vývojem reálných mezd, ale také s vývojem úspor domácností. To vysvětluje, proč lidi adekvátně ‚nebolelo‘, že jejich reálné příjmy poklesly,“ sdělila dále Šichtařová s tím, že pokud by hypoteticky v následujících letech došlo k propadu reálné mzdy, domácnosti by to již „‚bolelo‘ mnohem víc vzhledem k rozpuštění části jejich úspor“.

Pokud jde o průzkumy subjektivního dojmu chudoby, považuje je za „velmi ošemetné“ a lepším ukazatelem je dle ní „statistika zkoumající, s kolika dolary na hlavu si lidé v dané zemi vystačí“. „Je zřejmé, že chápání chudoby je velmi subjektivní a velmi závisí na formulaci otázky položené respondentovi. I dva průzkumy učiněné ve stejnou chvíli se pak mohou jen na základě různě formulované otázky zcela rozcházet,“ dodala.

Hlavní ekonom HBS Štěpán Křeček vidí důvod zanedbatelného rozdílu subjektivního hodnocení respondentů v tom, že „v průběhu krizového období se zásadním způsobem snížily daně zaměstnanců v rámci rušení superhrubé mzdy“.

„Přestože tedy hrubá reálná mzda v krizovém období v České republice klesla nejvíce ze všech zemí OECD, čistá reálná mzda klesla o poznání méně,“ míní Křeček. A dodává: „To, co lidi nejvíce ovlivňuje, je právě čistá mzda. Lidé se zajímají především o to, kolik peněz jim přiteče na účet. Na hrubou mzdu si nesáhnou, vnímají ji jen jako teoretickou hodnotu sloužící k výpočtu daní. Při zohlednění této skutečnosti můžeme říct, že se faktické příjmy zaměstnanců před krizí a po krizi dramaticky nezměnily, což více méně potvrzuje i pocitový průzkum CVVM.“

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Kandidátem vlády na příštího eurokomisaře je ministr průmyslu Síkela
Kandidátem vlády na příštího eurokomisaře je ministr průmyslu Síkela

Síkela podle Fialy dlouhodobě prokazuje své kompetence a při českém předsednictví ukázal, že dokáže řešit problémy na evropské úrovni.

Situace na trhu ojetin: Nejvíce táhnou škodovky, klesá průměrná cena. Jaká barva frčí?
Situace na trhu ojetin: Nejvíce táhnou škodovky, klesá průměrná cena. Jaká barva frčí?

Průměrná cena ojetých osobních aut v 1. pololetí meziročně klesla z 296 000 Kč na 287 000 Kč. Zároveň však narostlo průměrné stáří prodávaných vozů.

Jak Matěj Gregor plánuje vést Generaci MOTOR a proč odešel od Svobodných?
Jak Matěj Gregor plánuje vést Generaci MOTOR a proč odešel od Svobodných?

Jedním z hlavních důvodů, proč Gregor odešel od Svobodných, se točí kolem osoby Filipa Turka. Nyní, když přestoupil k Motoristům sobě, povede jejich mládežnickou organizaci. Co plánuje?

Vidlákova cesta do Washingtonu
Vidlákova cesta do Washingtonu

Svět apalačských „vidláků“ nyní navštívíme proto, protože odsud pochází J. D. Vance, současný republikánský kandidát na viceprezidenta.

Film „Dívka a moře“: 16letá Jessica Watsonová se plaví sama po světě
Film „Dívka a moře“: 16letá Jessica Watsonová se plaví sama po světě

Nenechte si ujít skvělý životopisný film „Dívka a moře“ inspirovaný neuvěřitelným příběhem mladé námořnice Jessicy Watsonové a jejím triumfem při plavbě kolem světa při samostatné plavbě na malé plachetnici.