Hranici mezi Polskem a Běloruskem bude střežit více vojáků. S odvoláním na ministerstvo obrany to dnes napsala agentura PAP, podle níž jde o krok související s migrací. Norská rada pro uprchlíky (NRC) ve stejný den vyzvala Polsko a Evropskou unii, aby řešily zhoršující se humanitární krizi. Přístup na hranici je omezen, což podle ní brání v poskytování humanitární pomoci lidem hledajícím mezinárodní ochranu.
Zástupci polského ministerstva obrany dnes na tiskové konferenci oznámili, že zvýší počet vojáků podporujících pohraniční stráž ze současných 6000 na přibližně 8000 vojáků, dalších 9000 podle nich bude v záloze. „Pokud se na hranici něco bude dít, těchto 9000 vojáků se během 48 hodin přesune s veškerým vybavením a zbraněmi na hranici, aby ji chránili,“ uvedl náměstek polského ministra obrany Pawel Bejda.
Další náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk agentuře Reuters řekl, že Polsko udělá vše, co je v jeho silách, aby vyřešilo migrační krizi na hranici s Běloruskem. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski už dříve řekl, že Polsko nevylučuje úplné uzavření hranice, na níž Varšava dosud uzavřela čtyři ze šesti hraničních přechodů.
Běloruská celní služba dnes podle ruské agentury TASS uvedla, že Polsko přestalo propouštět kamiony přijíždějící z Běloruska přes hraniční přechod Kukuryki-Kozlowiczy. Za noc se tam podle něj vytvořila kolona asi 600 vozidel. Polský finanční úřad podle Reuters reagoval prohlášením, že hraniční přechod není uzavřený, ale pohyb přes něj se zpomalil kvůli kontrolám souvisejícím s novými sankcemi. Zmíněný přechod je podle Reuters důležitou trasou pro zboží plynoucí do EU z Ruska a Číny.
Polsko, Litva a Lotyšsko se v roce 2021 staly dějištěm migrační krize, kdy se z Běloruska na jejich území pokoušelo dostat mnoho migrantů mimo jiné z Blízkého východu nebo Afriky. Varšava a EU obvinily autoritářský režim v Minsku, že migranty využil jako hybridní zbraň v odplatě za sankce EU. Bělorusko je blízkým spojencem Ruska, které vede válku proti Ukrajině.
Předchozí polská vláda reagovala vybudováním hraniční bariéry a zatlačováním migrantů zpět do Běloruska. Čelila přitom kritice obhájců lidských práv za zacházení s těmito lidmi. Lidskoprávní organizace a mezinárodní instituce upozorňovaly, že vytlačování migrantů zpět do Běloruska je nelegální a kritizovaly polské úřady za to, že neumožnily běžencům požádat o azyl. Vládě vyčítaly rovněž to, že na hranici zavedla výjimečný stav, kvůli němuž se na místo nemohli dostat ani novináři či humanitární pracovníci.
Minulý měsíc současná vláda na části hranice obnovila nárazníkovou zónu, ve které omezila pohyb lidí. Počet pokusů o nelegální překročení hranic z Běloruska do Polska podle agentury AP roste a polští představitelé tvrdí, že na běloruské straně hranice pozorují agresivní chování některých migrantů. Ke kroku Polsko přistoupilo poté, co jeden migrant pobodal polského vojáka a ten zemřel. Účelem nárazníkového pásma je podle Varšavy bezpečnost lidí a také omezení aktivit pašeráků lidí. Ochránci lidských práv varovali, že omezení jim zabrání dostat se do oblasti a poskytovat migrantům lékařskou či jinou pomoc.
„Zóna s omezeným pohybem, kde humanitární pracovníci nemají přístup, je receptem na katastrofu,“ uvedl dnes Neil Brighton z Norské rady pro uprchlíky. „Postihuje nejslabší a nejzranitelnější uprchlíky hledající mezinárodní ochranu. Data ukazují, že budování plotů a vytlačování lidí jim nezabrání hledat bezpečí a ochranu,“ dodal. NRC vyzvala Polsko, aby zajistilo přístup humanitární pomoci k uprchlíkům a Evropskou unii i mezinárodní společenství, aby podpořilo Varšavu navýšením přijímacích kapacit na hranicích a řešením příčin vysídlení lidí.
Podle NRC bylo od roku 2021 na hranici mezi Polskem a Běloruskem zaznamenáno 82 úmrtí, která souvisela s tamními podmínkami.
