Česko-německá spolupráce odhalila nové mechanismy v dělení lidských buněk. Donedávna si vědci mysleli, že bílkovinová aktinová vlákna v buněčném skeletu jsou důležitá pro poslední fázi dělení buněk. Nyní objevili, že hrají zásadní roli už v ranných fázích procesu. O objevu mezinárodního týmu expertů informoval Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR v tiskové zprávě.
Genetická informace se musí při dělení buněk přesně rozdělit do nových buněk, aby lidské tělo správně fungovalo. Tento proces musí být pečlivě řízen, jinak by mohly vzniknout vývojové vady nebo rakovina. Vědci už před lety zjistili, že chromozomy se při dělení buněk připojují k útvaru zvanému mitotické vřeténko, které je tvořeno mikrotubuly. Chromozomy se potom podél těchto mikrotubulů přesouvají do nových buněk.
Odborníkům se podařilo odkrýt mechanismus vzájemného ovlivňování mezi mikrotubuly a aktinovými vlákny. Objevili protein nazvaný FAM110A, který se váže na aktin a mikrotubuly a pomáhá jim správně fungovat. Když FAM110A chyběl, aktinová vlákna se netvořila správně a chromozomy se špatně rozdělily.
„Díky spolupráci s kolegy v Německu, kteří jsou odborníky na zobrazování vysoce dynamických procesů v živých buňkách, jsme nalezli důležité molekulární spojení mezi dvěma hlavními cytoskeletálními sítěmi v mitóze,“ uvedl Libor Macůrek z ústavu. Dodal, že v budoucnu budou zkoumat, jak FAM110A a podobné bílkoviny přítomné v lidských buňkách zabraňují nestabilitě genomu a rozvoji rakoviny.
Na objevu se podílel Macůrkův tým z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Roberta Grosse z Ústavu klinické a experimentální farmakologie a toxikologie Univerzity Freiburg a Zdeňka Lánského z Biotechnologického ústavu AV ČR. Studii nedávno publikoval vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).
