Vědci z univerzity v Trentu v Itálii objevili na povrchu jeskyni. V budoucnu by mohla složit jako útočiště pro průzkumníky či výstavbu lunární základny. Objev byl uveřejněn v časopise Nature Astronomy.
„Měsíční jeskyně zůstávaly více než 50 let záhadou. Proto bylo vzrušující, že se nám konečně podařilo prokázat existenci jedné z nich,“ uvedli Leonardo Carrer a Lorenzo Bruzzone z univerzity v Trentu, kteří stojí za objevem. Jeskyně je podle nich „pravděpodobně prázdný lávový tunel“.
Jeskyně velkých rozměrů se nachází zhruba 400 kilometrů od místa, kde před 55 lety přistáli američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin a je pravděpodobně přístupná z největší dosud známé propasti v Moři klidu, uvedla agentura AP.
Analýza radarových dat získaných sondou LRO (lunar reconnaissance orbiter) NASA odhalila, že propast vede do jeskyně široké 45 metrů a dlouhé až 80 metrů, což odpovídá ploše 14 tenisových kurtů. Jeskyně leží asi 150 metrů pod povrchem a teplota uvnitř je relativně stabilní.
Podle britského deníku The Guardian by tento prostor mohl sloužit jako útočiště pro astronauty, chráněni od škodlivých kosmických a slunečních záření.
Výzkumník z Arizonské státní univerzity Robert Wagner vidí problém v přístupu do útrob jeskyně.
„Dostat se na dno této propasti vyžaduje sestoupit 125 metrů. Stěny jsou strmé a tvořené sutí, na níž jakýkoliv pohyb vyvolá malou lavinu, která spadne na všechny dole. Určitě je možné dostat se dovnitř a ven, ale bude to vyžadovat značnou infrastrukturu,“ uvedl Wagner.
Horniny uvnitř těchto jeskyní by mohly obsahovat důkazy o vzniku Měsíce a jeho vulkanické historii. V jeskyni by se mohl mimo jiné nacházet také i vodní led, což je podle Bruzzoneho zdroj nezbytný pro dlouhodobé mise na Měsíc a jeho kolonizaci.
S využitím zprávy ČTK.
