Letní prázdniny a dovolené jsou v plném proudu. Mnoho z nás směřuje k vodě, do lesů či na hory. Tato místa nám poskytují mnoho zábavy a odpočinku, ale pokud nejsme připraveni, mohou být i místem vážného nebezpečí. Vybavená lékárnička některé drobné obtíže hravě vyřeší, ale mohou se vyskytnout i vážnější problémy. Zde je pár rad.
První pomoc při tonutí
Jednou z tragických událostí, které mohou nastat u vody, ať je to samotné koupání či sjíždění řek, je utonutí. Podle informací české policie se u nás ročně utopí okolo 200 osob. Riziko se týká jakékoli věkové skupiny. Někdy může být příčinou nepozornost, únava, alkohol, nečekaný pád do vody, nedbalost rodičů při hlídání dětí nebo nerozum. Skoky do vody na neznámých místech patří mezi ty nejrizikovější aktivity. Pokud se dostaneme do takové krizové situace, jak bychom měli postupovat?
Zvažte své síly
„Při bezprostřední záchraně tonoucího bychom neměli zapomenout také na naši vlastní bezpečnost. Naším prvním přirozeným instinktem může být za dotyčným ihned skočit do vody a pokusit se jej vytáhnout. Proud vody ale může být příliš silný, a snadno tak můžeme přecenit vlastní síly,“ vysvětluje MUDr. Ota Štros, praktický lékař pro dospělé a vedoucí lékař Lékařské pohotovosti pro dospělé na EUC Klinice Praha – Šustova.
Pro záchranu použijte dostupné předměty
„Pro záchranu tonoucího můžeme využít dostupné předměty, například lano, větev, PET lahev nebo záchranný kruh,“ radí lékař.
Přivolání pomoci
Ihned zavolejte tísňovou linku 155 nebo nebo v terénu aplikaci Záchranka a zapamatujte si místo, kde jste viděli tonoucího.
„Jako první bychom se proto měli pokusit přivolat pomoc – a křikem upozornit další lidi v okolí. Ti mohou být k záchraně fyzicky způsobilejší, případně mohou pomoci do příjezdu záchranných složek.
Pokud nevíme, kde přesně jsme, je to pro nás neznámé prostředí, využijme k voláni aplikaci ZÁCHRANKA. Je ovšem nutné počkat na spojení s operátorem linky 155, aby nás přes aplikaci a souřadnice, které na ZZS zasílá, mohl dohledat. Následně se řídíme pokyny operátora, který je schopen nás k první pomoci navést.,“ uvádí Štros.
Zahájení oživování
Pokud se nám podařilo dostat tonoucí osobu na břeh, otočte ji na bok a vyčistěte ústní dutinu. Pokud nezačne sama dýchat, otočte ji na záda, zakloňte hlavu a zahajte oživování. Lékař na telefonu by vám měl poradit, než se dostaví záchranný tým. Podle serveru První pomoc živě je algoritmus resuscitace pro dospělého následovný: 30 stlačení hrudníku a dva umělé vdechy. U dětí provádíme 5 umělých vdechů a 15 stlačení hrudníku. Nejlépe je během oživování komunikovat po celou dobu poskytování první pomoci s dispečerem tísňové linky 155.
První pomoc při uštknutí
V České republice se naštěstí vyskytuje jen jeden plaz, jehož kousnutí je jedovaté. Je to zmije obecná. Ta se ráda vyhřívá na slunných místech, cestách či kamenech. Někdy ji můžeme považovat za suchý klacek na cestě. Zmije je plachá a neútočí, pokud není v nebezpečí. Stačí ji obejít nebo počkat, až se sama z místa odplazí.
„V případě uštknutí hadem není třeba jed vysávat, ránu rozřezávat, a ani končetinu zaškrcovat – to jsou mýty, které mezi laickou veřejností stále přetrvávají, ale naše zdraví v této situaci pravděpodobně neochrání,“ říká MUDr. Ota Štros a dodává: „Uštknutí se může projevovat otokem v místě poranění, zvracením, nevolností, pocením, žízní, bolestmi břicha nebo průjmem, kolapsem, panikou. V nejtěžších případech hrozí i poruchy vědomí – a to často z důvodu alergické reakce, přecitlivělosti organismu. V rámci první pomoci uštknutého nejprve uklidníme. Pokud je to možné, můžeme ránu chladit. Pokud se stav zhoršuje, voláme 155, nebo vyhledáme lékařskou pomoc. U dětí vždy voláme záchrannou službu.“
