Reportáž ze soudní síně
PRAHA – Napětí v soudní síni u poměrně velkého množství přítomné veřejnosti stoupalo v průběhu soudního jednání a gradovalo poté, co soudce začal číst rozsudek. Mezi veřejností přítomná zakladatelka první školy tradiční čínské medicíny v ČR opustila soudní síň a rázně zabouchla dveře.
Historie případu coriolus, jehož část byla v úterý projednávána u Městského soudu v Praze, sahá minimálně do roku 2006. Tehdy Ministerstvo zdravotnictví vydalo povolení prodávat v České republice doplňky stravy z léčivé houby coriolus vercicolor – tedy outkovky pestré – chorošovité houby po staletí přirozeně rostoucí v evropských lesích.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce prodej outkovky o několik let později zakázala, a po několika letech soudních sporů soud v roce 2017 rozhodl, že zákaz inspekce byl nezákonný.
Co však soudce Kříž v úterý prohlásil, že to doktorku Bendovou přimělo k ráznému odchodu ze soudní síně? A proč mu jeden z přítomných sarkasticky „zatleskal“ a prokurista společnosti Pragon na jeho adresu sdělil: „Pane předsedo, je mi vás líto…“?
Retrospektiva případu
Chorošovitá houba, jejíž léčivé účinky jsou známé po celém světě a využívá se nejenom v Evropě, ale také v Asii nebo Americe, je používána pro silné protibakteriální, protivirové a protinádorové účinky.
V Evropě se s ní podle pamětníků (David Law a William Ahern) obchodovalo minimálně už v minulém století, kdy ještě státní úřady nevedly písemnou dokumentaci o tom, „s čím se kde obchoduje“. V České republice se doplňky stravy obsahující tuto houbu prodávají již od roku 1999.
Nutnost požádat státní úřady o schválení prodeje nastala až v roce 2006 s novým potravinářským zákonem před vstupem ČR do Evropské unie. Proto společnost Pragon, která doplňky již několik let úspěšně prodávala, požádala Ministerstvo zdravotnictví o povolení k prodeji.
Povolení Ministerstvo zdravotnictví vydalo na základě odborného posudku Státního zdravotního ústavu (SZÚ) o nezávadnosti produktu. Do prosince roku 2013 doplňky firma volně prodávala českým občanům a výrobky byly využívány také terapeuty tradiční čínské medicíny.
U soudních jednání v ČR ani v Německu nebylo žádnou ze stran doloženo, že by existoval nebo byl snad hlášen zdravotní problém nebo riziko, které by měly výrobky způsobovat v době několika desítek let jejich prodeje nebo užívání veřejností. Důvody pro zákaz prodeje ze strany SZPI byly zcela jiné.
Zlom v roce 2013
Zlom nastal v roce 2013 a podle obžaloby měla činnost českého Ministerstva zemědělství následné důsledky v několika státech Evropské unie. Společnost Pragon dnes požaduje po ministerstvu náhradu škody v hodnotě, kterou soudní znalec z oblasti ekonomiky odhadl na přesahující 40 milionů.
Zákaz motivovala v roce 2013 zaměstnankyně Ministerstva zdravotnictví, která se obrátila dopisem na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI), v němž informovala o svém zjištění, že byla houba Coriolus versicolor zapsána na takzvaný seznam „nových potravin“ – zkráceně katalog CAFAB.
Jak později soud uvedl, tento seznam je právně nezávazný, orientační seznam, který slouží k diskusi mezi členskými státy unie o možných nových potravinách na trhu. Tento seznam byl původně vytvořen kvůli blokování nových geneticky modifikovaných potravin (GMO), aby se nešířily nekontrolovaně na trhu v unii, pokud nebude zjištěno, jaké jsou jejich důsledky na zdraví.
SZPI nepovažovala povolení ministerstva, nezávaznost seznamu nových potravin a prohlášení prodejců za překážku k vydání zákazu prodeje. Později soud shledal její zákaz jako nezákonný.
SZPI na základě tohoto dopisu provedla návštěvy několika českých prodejců doplňků stravy z houby outkovky a požádala je o stažení výrobků. Dva tak učinili, kromě Pragonu, který inspekci vysvětlil, že má atest o zdravotní nezávadnosti a povolení k prodeji od Ministerstva zdravotnictví.
Inspekce uvedla, že na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady o nových potravinách a na základě zápisu v katalogu CAFAB nařizuje Pragonu stažení výrobků. Nařízení, o které se inspekce opírá zní následovně:
„V případě, že si provozovatelé potravinářských podniků nejsou jisti, zda potravina, kterou hodlají uvést na trh v unii spadá do působnosti tohoto nařízení, či nikoliv, konzultují členský stát v němž hodlají novou potravinu uvést na trh…“ (článek 4, Postup pro určování statusu nových potravin)
Pragon uvádí, že inspekci sdělil, že si je jist, že se nejedná o novou potravinu, a jak bylo již uvedeno, byla její nezávadnost ověřena ministerstvem a výrobek povolen k prodeji.
SZPI zjevně tyto body nepovažovala za překážku k vydání zákazu prodeje.
Soud rozhoduje o nezákonnosti zákazu – 2017
Společnost Pragon se začala proti zákazu bránit u soudu v roce 2014. Městský soud v Praze po třech letech rozhodl o nezákonnosti zákazu a doslova uvádí, že katalog CAFAB „není pramenem práva“, je pouze orientační a právně nezávazný, a tudíž nemůže být použit jako právní síla ke zrušení povolení k prodeji vydaného Ministerstvem zdravotnictví.
SZPI čekala ještě další dva roky, než se na základě výroku soudu odhodlala zákaz prodeje zrušit. Ruší jej až v roce 2019. Pragon sděluje, že z důvodu „obav“ před dalšími „pokusy o maření podnikání“ ze strany SZPI bude žádat Ministerstvo zemědělství o náhradu škody. Ministerstvo žádosti nevyhovělo a tak se celá věc opět dostává k soudu.
Pragon požaduje náhradu škody, SZPI provádí přezkum – 2020
Spor o náhradu škody stále pokračuje i dnes. Soudní znalec z oboru ekonomiky nedávno vyčíslil čistou škodu na přibližně 40 milionů korun.
Poté, co podal Pragon žalobu o náhradu škody, spustilo brněnské ústředí SZPI takzvaný přezkum. Tento přezkum měl posoudit, zda bylo rozhodnutí zrušit zákaz prodeje správné. A to se již dostáváme k úternímu soudnímu procesu a důvodu, proč doktorka Bendová s „nedůvěrou v českou justici“ opustila soudní síň.
Pragon totiž prohlašuje, že SZPI a Ministerstvo zemědělství začínají „účelově“ vymýšlet způsoby, jak se vyhnout placení škod, které svým nezákonným jednáním způsobily. Předmět obžaloby je rozepsán na celkem 60 stranách a podložen dalšími 500 stranami příloh, jak bylo řečeno u soudu.
Soudní senát však rozhodl o tom, že drtivá většina předaných podkladů s věcí nesouvisí a ponechal pouze měně než 30 stran z původních 500, kvůli čemuž se také strhla emotivní ale věcná hádka mezi soudcem a prokuristou.
SZPI zrušila zákaz prodeje a nyní prohlašuje, že zrušení zákazu nebylo správné. Co by to v praxi znamenalo? Logicky obnovení zákazu. Může něco takového SZPI udělat? O to se právě jednalo u soudu.
Právní zástupce Pragonu před soudem uvádí, že přezkum vedený SZPI považuje za „jednoznačnou reakci“ na žádost o náhradu škody a za „účelové jednání“, které má oddálit nebo zmařit vyplacení náhrady škody. „Přezkum si účelově vymysleli na straně žalované,“ dodává zástupce.
„Zákaz byl od začátku protiprávní. Ministerstvo zemědělství provádí zcela účelový postup, který nemá oporu skutkovou ani právní a snaží se prolomit rozhodnutí soudu z roku 2017,“ uvádí právní zástupce.
Zjednodušeně, SZPI zrušila zákaz prodeje a nyní prohlašuje, že zrušení zákazu nebylo správné. Co by to v praxi znamenalo? Znamenalo by to, že zákaz bude znovu obnoven. Může něco takového SZPI udělat? O to se právě jednalo u úterního soudu.
„Zdržte se komentářů nebo opusťte soudní síň“
Soudní senát vedený Martinem Křížem měl posoudit postup SZPI a Ministerstva zemědělství. Společnost Pragon chtěla, aby soud zhodnotil jednání SZPI a také ministerstva, které tvrdí, že jednání inspekce je „správné“.
„Povstaňte. Vyslechněte si rozsudek jménem republiky. Žaloba se zamítá,“ říká soudce Kříž. Doktorka Bendová odchází, soudkyně Jachurová čte vysvětlení k rozhodnutí a prokurista jej nespokojeně polohlasně sám pro sebe komentuje.
„Prosím, zdržte se komentářů, nebo opusťte soudní síň,“ kárá prokuristu soudce Kříž, který prokuristovi již na začátku soudního jednání skutečně tvrdě sdělil, aby ho „nepoučoval“, když soudu citoval z rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Hauschildt z roku 1989. Rozsudkem naznačoval, že soud oddělil několik set listů dokumentů z jejich žaloby „nezákonně“.
„Je mi vás líto pane předsedo,“ řekl předsedovi soudního senátu prokurista po vynesení rozsudku.
Podle soudu Pragon nepředložil žádné důkazy o tom, že by SZPI nebo ministerstvo jednali nesprávně nebo nezákonně.
Prokurista po vynesení rozsudku deníku Epoch Times sdělili, že „soud oddělil stovky stran důkazů, které jsme pracně vytvořili a potom prohlásil, že jsme žádné důkazy nepředložili,“ a dodal, že soudní senát projevoval „silnou podjatost svým nepřátelským a diskriminačním postojem proti žalobci“.
„Nemáte důkazy, že se výrobek prodával před rokem 1997“
Přítomná zástupkyně Ministerstva zemědělství prohlásila, že Pragon „nemá žádné důkazy o tom, že by se výrobek prodával ve velkém množství před rokem 1997“. A to je právě ona původní příčina, proč se vůbec ocitla outkovka na seznamu „nových potravin“.
Jediným důvodem je, že podle některých úředníků údajně neexistují žádné záznamy o tom, že se výrobek prodával na evropském trhu ve velkém množství před rokem 1997. Nejedná se tedy o nějaká důvodná podezření ze zdravotní závadnosti výrobků, ale o tuto administrativní otázku.
V této souvislosti je třeba připomenout skutečnost, že skartovací lhůta pro evropské úřady je 10 let. Navíc obchodní záznamy úřady před rokem 1997 nevytvářely v počítačových systémech ale na papíře a úřady tehdejší prodeje nijak písemně nezaznamenávaly.
Pragon doložil dvě místopřísežná prohlášení obchodníků (Law a Ahern) a kopii starého listinného záznamu o prodeji výrobku před rokem 1997 přímo českému Ministerstvu zemědělství, aby prodej před rokem 1997 prokázal.
Soud se vyhnul probírání otázky, zda je doplněk stravy z outkovky pestré škodlivý či nikoliv nebo čím SZPI opodstatňuje svůj zákaz. Před čím SZPI občany ochraňuje, když se jedná o desetiletí prodávaný, bezproblémový výrobek, a proč utrácí peníze daňových poplatníků na blokování jeho prodeje a soudní spory? Soud to neuznal jako podstatné.
Pragon vyjádřil obavy, že SZPI, ministerstvo a soud svojí činností umožní obnovení zákazu prodeje navzdory rozhodnutí soudu z roku 2017, který konstatoval „nezákonnost zákazu“.