ČTK

5. 8. 2024

Bangladéšská premiérka šajch Hasína Vadžídová dnes pod tlakem veřejných protestů rezignovala a opustila zemi. Oznámil to šéf armády, který tak potvrdil zprávy místních médií. Uvedl také, že jedná o vytvoření prozatímní vlády, a občany vyzval, aby ukončili násilí a důvěřovali armádě, napsala agentura Reuters. Podle agentury AFP však při pokračujících střetech mezi policií a demonstranty protestujícími proti vládě přišlo dnes o život nejméně 56 lidí.

Bangladéšský prezident Muhammad Šahabuddín nařídil propuštění vězněné expremiérky a opoziční vůdkyně Chálidy Zijáové. V úterý ráno skončí v zemi zákaz vycházení a budou znovu otevřeny školy a podniky, uvedla AFP.

V Dháce do sídla Vadžídové, která odletěla do Indie, vtrhly tisíce demonstrantů. Indický stát Méghálaj v reakci na nepokoje v Bangladéši vyhlásil zákaz nočního vycházení v oblastech podél společné hranice.

Na odstoupení bangladéšské premiérky reagovala řada zahraničních představitelů, kteří apelují na poklidný přechod k novému režimu. „Je nezbytné, aby byl zajištěn spořádaný a pokojný přechod k demokraticky zvolené vládě při plném dodržování lidských práv a demokratických zásad,“ uvedl šéf zahraniční politiky Evropské unie Josep Borrell. „Zásadní význam má odpovědnost za porušování lidských práv. Ti, kteří byli svévolně zadrženi, by měli být okamžitě propuštěni,“ dodal.

Obdobně se vyjádřil také mluvčí britského premiéra Keira Starmera. „Jsme samozřejmě hluboce znepokojeni násilím, jehož jsme byli v posledních týdnech v Bangladéši svědky a které se v posledních dnech zjevně vystupňovalo. Významné ztráty na životech, včetně studentů, dětí a příslušníků pořádkových sil, jsou zcela nepřijatelné,“ řekl mluvčí. „Doufáme, že budou přijata rychlá opatření, která zajistí, že demokracie zvítězí, a urychlí proces směřující k míru a bezpečnosti lidí v Bangladéši,“ dodal.

Nedělní protesty si vyžádaly nejméně 95 obětí a stovky zraněných. Úřady po nich vyhlásily v zemi zákaz vycházení a zablokovaly přístup k internetu. Demonstranti ale navzdory tomu vyšli dnes do ulic metropole Dháky znovu. Policie proti nim zasahovala mimo jiné slzným plynem a ohlušujícími granáty. Celkem od začátku demonstrací proti vládě premiérky šajch Hasíny Vadžídové zemřelo 356 lidí, dodala AFP na základě bilance sestavené podle policie, úřadů a nemocnic.

Později se objevily zprávy, že protestující vtrhli do paláce premiérky a začali ho plenit. Na televizních záběrech bylo podle Reuters vidět lidi odnášející stoly a židle. Premiérka a její sestra odletěly z Dháky vojenským vrtulníkem do města Agartala v Indii, napsala agentura Reuters. Odtud pak premiérka pokračovala na vojenskou základnu u Dillí. Podle BBC se objevily spekulace, že se chystá do Británie.

„Uprchla ze země,“ provolávaly davy slavící v ulicích hlavního města Bangladéše. Demonstranti v Dháce rovněž vylezli na sochu otce Vadžídové, zavražděného vůdce hnutí za nezávislost Bangladéše na Pákistánu a prvního bangladéšského prezidenta Mudžíbura Rahmána, a začali ji ničit. Zapálili i muzeum věnované Rahmánovi a vnikli i do rezidence ministra vnitra a napáchali tam škody.

Šéf armády Vakir az-Zamán slíbil spravedlnost pro ty, kteří byli zabiti při nepokojích. Informoval také, že jednal s vedoucími představiteli hlavních politických stran – s výjimkou premiérčiny Lidové ligy – a brzy se sejde s prezidentem Šahabuddínem k rozhovoru o dalších krocích. „Žádám, abyste byli trpěliví a dali nám čas. Společně dokážeme všechny problémy vyřešit,“ dodal.

Protesty začaly v červnu požadavkem studentů na zrušení systému kvót, který přiděluje 30 procent pracovních míst ve státní správě příbuzným veteránů, kteří v roce 1971 vybojovali nezávislost země. V červenci demonstrace přerostly v násilné střety protestujících s příslušníky bezpečnostních složek a s provládními aktivisty.

Protesty neutichly ani poté, co nejvyšší soud systém přidělování pracovních míst ve státní správě upravil a kvótu snížil ze 30 na pět procent. Dvě procenta míst zároveň soud vyčlenil pro členy etnických menšin, transgenderové osoby a invalidy.

Od začátku demonstrací bylo zatčeno nejméně 11.000 osob. Kvůli nepokojům byly uzavřeny školy a také množství textilních továren, které dodávají oděvy světovým značkám.

Vadžídová získala čtvrté funkční období v řadě v lednových volbách, které bojkotovala hlavní opoziční Bangladéšská nacionalistická strana. Kritici 76letou Vadžídovou obviňovali z autoritářství, porušování lidských práv, potlačování svobody projevu a tažení proti disentu.

Přečtěte si také

„Jde o život a smrt.“ Senátem v prvním čtení prošla novela, kterou někteří senátoři označují za skrytou eutanazii

Senát včera projednal novelu zákona o zdravotních službách, která má nově upravit rozhodování o péči na konci života. Někteří senátoři však návrh kritizují, podle nich jde o pokus o skryté uzákonění eutanazie. Zákon odmítají i některé hospicové a paliativní organizace.

Nejdůvěryhodnějším politikem je prezident, nejvyšší nedůvěru má Turek, vychází z průzkumu CVVM

Respondenti v aktuálním dotazování hodnotili to, jak důvěřují prezidentovi, premiérovi, předsedům obou komor Parlamentu, členům vlády a šéfům stran, které mají poslanecký klub, ale nejsou ve vládě ani ve vedení Sněmovny.

Zdechovský vyzval Evropskou komisi k zásahu na Slovensku, které viní z tunelování evropských fondů

Zdechovský poukázal na další možné případy zneužívání evropských fondů na Slovensku pro soukromé účely, včetně jezírka pro golfový rezort místního magnáta.

Na dekarbonizaci nejsme energeticky připraveni, soláry nás v zimě nezachrání, varoval akademik

Odborník na ekonomiku v energetice varoval průmyslové podniky, že dekarbonizační plány České republiky v jejich současné podobě přinesou nedostatek elektřiny.

Flavio Bolsonaro pro Epoch Times: Evropa je pro Brazílii alternativou k Číně – bez levicové politiky

Flavio Bolsonaro v Paříži líčí svou prezidentskou vizi: kritiku současného prezidenta Luly da Silvy, distanc od Číny, podporu Izraele a obrat k Evropě po volbách 2026.

Proti digitálním zákonům EU: USA chtějí podporovat iniciativy za svobodu slova v Evropě

Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa chce finančně podpořit iniciativy v Evropě, které se zaměřují na ochranu svobody projevu a svobody slova.

Blesk protíná oblohu nad budovami během světelné show v Pekingu v předvečer 100. výročí Komunistické strany Číny, 30. června 2021. (Noel Celis / AFP prostřednictvím Getty Images)
Komunistická strana Číny vstoupila do stavu kolapsu

Novoroční prohlášení centra pro vystoupení z KS Číny tvrdí, že režim vstoupil do fáze systémového kolapsu a blíží se jeho konec.

Jak vznikla první kolonie v Austrálii?

Před 238 lety započala kolonizace Austrálie, když dorazila první britská flotila do zálivu Botany Bay.

Průvodce přežitím pátku třináctého

Pátek třináctého děsí svět už po staletí. S nadhledem a humorem se podíváme, proč má číslo 13 tak špatnou pověst a jak se s ní vypořádat.